Hierarchie byla v rodině Jana Kusáka jasně dána. První se k počítači dostal nejstarší ze třech sourozenců a s příchodem každého dalšího kousku techniky se původní počítač přesunul vždy k mladšímu sourozenci. Nějakou dobu tak trvalo, než se v rodině objevily počítače tři a ten nejstarší doputoval až k Rikytanovi. Jeho volba herních titulů tak nezávisela pouze na preferencích, byla také dost markantně ovlivněna tím, co počítač vůbec dokázal rozjet.
Éra internetu se postupně dostávala z dob, kdy herní seance blokovaly telefonní linku a do popředí zájmu domácích hráčů se dostávala real-time strategie StarCraft: Brood War. Na CZ/SK Battle.net kanále jste mohli hráče najít 24/7 a vždy bylo proti komu si zahrát. Stejně jako StarCraft, měl v domácích vodách úspěch i další strategický titul WarCraft 3: The Frozen Throne. Právě ten Rikytanovi učaroval a nalákal jej do množství mezihernových turnajů, které v té době byly pořádány téměř pravidelně.
Období SC:BW pro Rikytana ještě nebylo nijak výjimečně úspěšné. Za svůj mimořádný výkon dodnes považuje to, že se mu podařilo porazit Destroyera, kterého dlouho uháněl na chatovacím kanále. Hraní proti hráčům jeho kalibru považoval za čest, a když se mu v jednom z mnoha pokusů skutečně podařilo někdejšího mistra ČR porazit, splnil si jeden ze svých cílů. Poté už se na něj konečně v sourozenecké posloupnosti dostala řada a Rikytan mohl usednout k vlastnímu počítači. Prostoru na hraní měl dostatek a díky úspěchům ve W3 měl i důvod se začít ukazovat v tehdejší komunitě.
Na úspěchy ve W3 navázal Rikytan naskočením do prvního rychlíku s názvem StarCraft 2. Dlouho očekávaná hra lákala nejednoho stratéga z dob Brood Waru a Blizzard vydání hry podpořil opravdu obstojným způsobem. V krátké době se začaly pořádat první turnaje a peněžní výhry v nich nebyly výjimkou. A právě v nich se začalo Rikytanovi dařit.
V počátcích SC2 éry se spousta světových i domácích hráčů účastnila ZOTAC turnajů, kde se podařilo vyprofilovat i Rikytanovi. Mezi několika stovkami hráčů se mu opakovaně podařilo umístit na celkem vysokých příčkách a rázem byl centrem pozornosti nejednoho zahraničního týmu. Lákavá nabídka, jíž nakonec přijal, přišla v roce 2010 od týmu Pretorianů, jehož hlavní organizátoři byli v minulosti z dob W3, známí jako mYm (Meet Your Makers). Tam mě měl Rikytan podepsanou smlouvu rovnou na rok.
Přes okliku v ESC Gaming se Rikytan koncem roku 2011 nakonec dostal do eSuby, v jejímž modrém dresu poté zamířil na své první MČR. Modří byli na scéně proslaveni už v tehdejší době a favority turnaje měli snad v každé z herních titulů, v nichž se ten rok bojovalo o zlato. A spousta z těchto favoritů také v turnajích zabodovala. Jen ve StarCraftu se do nejlepší desítky probojovalo hned sedm hráčů eSuby a s přehledem obsadili rovnou první čtyři místa. Nejvyšší stupínek ale obsadil právě Rikytan a první účast proměnil hned v nejcennější kov.
Rok se s rokem sešel a na podzim nastal čas dalšího MČR. Poprvé do Prahy se sjela domácí špička v každém z herních titulů, ovšem kdo by Rikytana očekával na seznamu hráčů StarCraftu, čekal by marně. První místo v real-time strategii už získal, a tak byl čas se přesunout dál. Pro svou další sezónu si vybral svou původně odpočinkovou hru, League of Legends, která byla podobně jako rok předtím StarCraft 2 také ve svých počátcích.
Když byla spuštěna její první sezóna, Rikytan si nenechal ani tentokrát ujít šanci a začal si ve hře dělat jméno hned, jak mohl. Díky svým zkušenostem z dob W3 a původní Doty se v nové MOBA hře orientoval naprosto přirozeně. Přestože hru hrál bokem, když ho přestal bavit tryhard ve StarCraftu, tak mu LoLko šlo opravdu dobře a netrvalo dlouho a Rikytan stoupal po ELO žebříčku. StarCraft zanechal v minulosti a začal se soustředit na League of Legends.
Herdyn v době před MČR 2013 streamoval jako kapitán eSuby turnaj Go4LoL a chyběl jim hráč, který na turnaj nepřišel. Rikytan se tedy nabídl, že s nimi turnaj odehraje jako náhradník. Při rozhodování, zda to s ním risknout, hodně pomohly jeho předchozí úspěchy a působení v eSubě. Díky tomu mu mohli spoluhráči rovnou důvěřovat a směle se vrhnout do turnaje. Odehráli spolu tehdy čtyři kola turnaje a když se konečně dostavil Ovdovovač, který kvůli studiu nestíhal harmonogramy turnajů, místo si s ním ihned vyměnil.
League of Legends je týmová hra, takže se nedá říct, že by eSuba měla „monopol“ na všechny hráče, pokud by neexistovalo v ČR jen pět dobrých. A eSuba jako taková v League of Legends, ta naše pětice v té době neměla konkurenci. Kdyby se nám tehdy nějak podařilo prohrát, tak by to byl velký neúspěch. Takhle se na to dívali všichni, snad nikdo ani neočekával jiný výsledek.
Vyhrát MČR ve dvou různých hrách a dvou po sobě jdoucích letech, to se v našich končinách podařilo jen a pouze Rikytanovi. Přestože obě medaile, které má dodnes doma, jsou zlaté, jedna z nich má pro něj přece jen vyšší hodnotu. Svého titulu mistra ČR ve StarCraftu 2 si cení více, než týmové výhry v League of Legends.
Jak je tam kompozice třech linek, tak se snažíme být aktivní vždycky v té hře, vypomoct si tam, kde je potřeba a pak dělat týmové objectivy. V té době byli ještě staří draci, kteří dávali jenom peníze. Bylo to opravdu hodně jiné, než je to v dnešní době, ta hra se dost změnila.
Otázka toho, kterého z titulů si váží více, už zodpovězena byla. Nás ale zajímalo i to, jakou z her by si Rikytan vybral, kdyby měl možnost se na MČR vrátit a znovu ho vyhrát.
V roce 2014 si MČR Rikytan ujít nenechal stejně, jako tomu bylo v předešlých letech. A stejně jako to bylo mezi WarCraftem a StarCraftem, StarCraftem a LoLkem, tak to bylo nakonec i s League of Legends a Hearthstone. Ten tehdy vycházel a stejně jako předešlé tituly i on upoutal Rikytanovu pozornost. LoLko se pro něj stalo z relaxační hry až moc velkým tryhardem, a proto opět hledal, kde by si mohl u hraní odpočinout. A hra od Blizzardu? To byla naprosto jasná volba. Z dětství navíc znal Magiky a přesto, že je nikdy nehrál, jejich koncept se mu líbil už v dětství. Když tedy přišla možnost zahrát si karetní hru podobného rázu na počítači, neváhal ji využít.
Když už se rozhodl pro kompetitivní hraní, zbývala už jen jakási formalita, vybrat si nějaký ten tým a připojit se k němu. Jak už to tak u Rikytana bývá, eSuba byla jasnou volbou – organizace ho jako hráče znala a uznávala a on jí zase důvěřoval a věděl, že podobné zázemí na scéně najde jen těžko. Slovo dalo slovo a Rikytan oblékl svou oblíbenou modrou znovu a rovnou v ní vyrazil na MČR, respektive na jeho offline kvalifikaci. Přestože se nezadařilo tak moc, jako v předchozích letech, umístění na děleném 5. místě rozhodně není ostudou. Na své konto navíc přidal cenné umístění ve třetí různé hře na třech po sobě jdoucích MČR. Tím se svou kariéru rozhodl ukončit a na scéně od té doby není k vidění. V dnešní době se věnuje především životu mimo herní scénu a u her zůstává jako u formy relaxu.
To byl pro mě jako pro pracujícího člověka největší problém. Člověk se vrátí domů z práce, zapne to a zjistí, že v 10 večer se teprve naloguje a pak jde spát. Takže, tam mě to rychle opustilo. Hrál jsem to, vzal jsem si na to dva týdny dovolenou, dostal se na nějakou čtyřicátou úroveň a pořád se jim to nepodařilo fixnout, tak jsem prostě skončil. Teď možná vyzkouším Shadowlands, mám už to koupené, tak aby to nebyly vyhozené peníze. Takže u mě je to ve volném čase nějaká ta společenská hra. Občas i nějaké ty single playerovky, jako Civilization, Hearts of Iron, Total War Warhammer 2 a podobně. Tryhard na MČR už zůstane minulostí.
