Ahoj komunito. Moje jméno je Aleš a je mi 19 let.Už delší dobu, zhruba 3 roky se začínám zamýšlet nad tím, že mám asi problém s alkoholem. Jsem z vesnice a od brzkého věku jsem se začal bavit se staršími kamarády a první alkohol jsem pozřel asi mezi 13-14 rokem života. Nepředstavujte si můj problém v takovém světle,že se při psaní tohoto textu klepu a prožívám abstinenční příznaky, to rozhodně ne. Můj problém je takový, že už v 15. letech pro mě bylo běžné jít o víkendu na pivko a asi v 17. letech jsem začal pociťovat,že se mi to dost často vymiká z rukou. Přes týden vzorný student (to jsem si vždy hlídal)a o víkendu zvíře. Vždycky, když jdu na párty, tak se moc těším a povídám si, že si dám maximálně 5-6 piv a budu se bavit jen tak v náladě. Bohužel to nidky nedodržím a těch piv vypiju dvojnásobek a když né, tak začnu panákovat. A potom to přejde do fáze, kterou si už druhý den napamatuji. Všem vykládám nějaké srdceryvné věci, které bych neřekl nidky nikomu, se všema se snažím být kamarád a lezu jim do zadku, přitom je vidím poprvé a možná i naposledy v životě, dělám nepořádek, křičím, motám se. A asi 3x v životě jsem dopustil to, že jsem řídil. Sice hrozně malé vzdálenosti (což mě vůbec neomlouvá), ale řídil. Prostě veškeré moje zásady, co dodržuji a jsem na ně hrdý zemřou s prvním lokem alkoholu. A pak přijde den další, kdy otevřu oči, cítím jak sem ještě pod vlivem a přijdou neuvěřitelné deprese, když si začnu vybavovat střípky večera a nepomůžou tomu ani kamarádi, co mi vykládají co se dělo. Den a půl skoro nic nejím, je mi zle, spím a 3 dny furt jen myslím na ten večer a říkám si proč ? Asi před půl rokem jsem to začal řešit. Prostě jsem se začal více věnovat svým koníčkům a přestal navštěvovat pijáckou společnost. Ze začátku jsem chodil jednou za 3 týdny. A tenhle víkend jsem šel po pěti týdnech. Celých 5 týdnů jsem sekal dobrotu, pomáhal doma a chodil do práce. Jenže pak mi kamarád napsal, že slaví narozky a zase mě chytla touha jít se bavit a zase to dopadlo jako vždycky. Přitom jsem se po celou dobu abstinence stýkal se všema kamarádama. Šéf nám na montáži kupoval po dobře odvedené práci basu a chodily jsme po šichtě do hospody. Nedal jsem si nic. A nyní zas toto. Jsem 100% přesvědčen, že bych bez alkoholu dokázal žít, jenže už teďka jsem zase za měsíc pozvanej na další narozky a je to prostě začarovanej kruh. Jinak sem si vybral šíleně těžkou vysokou (to je taky můj lék na tyto problémy)-zaměstnávat se. Nevím, co mi na tohle asi tak můžete poradit, ale předem vám všem děkuji.
abcd 10 : 16 Pro pohodu 
Ahoj komunito. Moje jméno je Aleš a je mi 19 let.Už delší dobu, zhruba 3 roky se začínám zamýšlet nad tím, že mám asi problém s alkoholem. Jsem z vesnice a od brzkého věku jsem se začal bavit se staršími kamarády a první alkohol jsem pozřel asi mezi 13-14 rokem života. Nepředstavujte si můj problém v takovém světle,že se při psaní tohoto textu klepu a prožívám abstinenční příznaky, to rozhodně ne. Můj problém je takový, že už v 15. letech pro mě bylo běžné jít o víkendu na pivko a asi v 17. letech jsem začal pociťovat,že se mi to dost často vymiká z rukou. Přes týden vzorný student (to jsem si vždy hlídal)a o víkendu zvíře. Vždycky, když jdu na párty, tak se moc těším a povídám si, že si dám maximálně 5-6 piv a budu se bavit jen tak v náladě. Bohužel to nidky nedodržím a těch piv vypiju dvojnásobek a když né, tak začnu panákovat. A potom to přejde do fáze, kterou si už druhý den napamatuji. Všem vykládám nějaké srdceryvné věci, které bych neřekl nidky nikomu, se všema se snažím být kamarád a lezu jim do zadku, přitom je vidím poprvé a možná i naposledy v životě, dělám nepořádek, křičím, motám se. A asi 3x v životě jsem dopustil to, že jsem řídil. Sice hrozně malé vzdálenosti (což mě vůbec neomlouvá), ale řídil. Prostě veškeré moje zásady, co dodržuji a jsem na ně hrdý zemřou s prvním lokem alkoholu. A pak přijde den další, kdy otevřu oči, cítím jak sem ještě pod vlivem a přijdou neuvěřitelné deprese, když si začnu vybavovat střípky večera a nepomůžou tomu ani kamarádi, co mi vykládají co se dělo. Den a půl skoro nic nejím, je mi zle, spím a 3 dny furt jen myslím na ten večer a říkám si proč ? Asi před půl rokem jsem to začal řešit. Prostě jsem se začal více věnovat svým koníčkům a přestal navštěvovat pijáckou společnost. Ze začátku jsem chodil jednou za 3 týdny. A tenhle víkend jsem šel po pěti týdnech. Celých 5 týdnů jsem sekal dobrotu, pomáhal doma a chodil do práce. Jenže pak mi kamarád napsal, že slaví narozky a zase mě chytla touha jít se bavit a zase to dopadlo jako vždycky. Přitom jsem se po celou dobu abstinence stýkal se všema kamarádama. Šéf nám na montáži kupoval po dobře odvedené práci basu a chodily jsme po šichtě do hospody. Nedal jsem si nic. A nyní zas toto. Jsem 100% přesvědčen, že bych bez alkoholu dokázal žít, jenže už teďka jsem zase za měsíc pozvanej na další narozky a je to prostě začarovanej kruh. Jinak sem si vybral šíleně těžkou vysokou (to je taky můj lék na tyto problémy)-zaměstnávat se. Nevím, co mi na tohle asi tak můžete poradit, ale předem vám všem děkuji.
Aleš je prostě kokot :good: