Jak jsem slíbila, že budu občasně psát o zajímavých osobnostech, tak i dnes činím. Tentokrát vám přináším další osobnost, která jde dobrým příkladem. Věřím, že pokud aktivně sledujete StarCraftí scénu, tak ho budete znát. Mluvím tu o 
Manuelovi "Grubby" Schenkhuizenovi, populárním hráči, který hraje Protosse.
Když poprvé navštívíte Grubbyho stream, všimnete si jedné věci. Je to bavič. Baví se tím, že streamuje a tím, že je jeho šou zábavná pro diváky. Mluví, komentuje své hry, občasně vám hodí nějakou tu hru, pokud znáte odpověď na jeho otázku a vůbec je to přátelská osůbka na sledování, pokud jde o jeho stream. A nejen to, Grubby se nebojí ani komunikace se svými fanoušky mimo svůj stream. To jej dělá poměrně unikátním - hodně známých osobností se raději distancuje od své fanouškovské základny a nebude s vámi mluvit, pokud ovšem nejste vy sami známí a nebo jste jim zaplatili.
Často se smějící a všeobecně pozitivní človíček, tak to je Grubby v kostce.
Grubby, podobné jako White-Ra je hráč na volné noze s osobním sponzoringem. Během roku 2011 ho sponzorovalo SteelSeries, ale tento sponzoring, viz. Liquidpedia, bylo přerušeno "kvůli nedostačujícím výsledkům". Momentálně je pod křídly Twitch.tv. Když se podíváme trošičku hlouběji do Grubbyho minulosti, tak je bývalý hráč WarCraftu 3, kdy naposledy hrál pro Evil Geniuses. Tento mladík vyhrál přes 40 soutěži, 6 z nich byly světové šampionáty.
A mohla bych pokračovat; Grubby je ženatý ale i přesto pokračuje v tom, co dělá rád. Jen málokdo tohle bohužel dnes udělá. A to je problém dnešního světa, kdy lidé zapomínají na své zájmy, které tak rádi dělali, protože tu máme jakýsi nepsaný "standard" toho, jak by se vlastně ten náš lidský život měl prožít. Grubbyho manželka - Cassandra, jej také plně podporuje a tak se Grubby plně může věnovat své práci, kdy zároveň dělá něco, co jej očividně baví.
Navíc se Grubby snaží jít dobrým příkladem, vždy se chová slušně a má velmi příjemné vystupování. Není arogantní. Je přesným příkladem osobnosti, která vede ostatní tím, že jim ukazuje, jak by se měli chovat. Dává dobrý příklad všem hráčům.
Pokud jste ještě nikdy nezavítali na Grubbyho stream, tak vám doporučuju, abyste tuhle chybku napravili. Slibuju vám, že toho nebudete litovat a ješte navíc se možná přiučíte něco o StarCraftu 2, o tom, jak se dá hrát Protoss a jak se stát lepśím hráčem. Jeho stream můžete najít tady - Grubbyho Stream
Ještě mi neodcházejte, podařilo se mi Grubbyho odchytit na slovíčko.
Ahoj Grubby. Jsem ráda, že tě tu mám. Jak se dneska máš?
"Ahoj, mám se skvěle."
Díky. Ještě než se pustíme do dalších věcí, mohl by ses v krátkosti představit? Možná tomu nebudeš věřit, ale potkala jsem lidi, kteří tě neznají, no věřil bys tomu?
"Jsem profesionální hráč StarCraftu 2 a mám rád eSport. Začal jsem s hraním, když mi byly 4 roky. Za posledních let jsem soutěžil ve WarCraftu 3 a později také ve StarCraftu 2. Vyhrál jsem 6 světových šampionátů z celkem přes 40 vítězství. V květnu mi bude 26 a stále budu Holanďan."
Pojďme se podívat do tvé minulosti - Jsi veterán ve WarCraftu 3. Přiznám se, že StarCraft 2 je moje první RTS a moc tedy nic moc nevím o WarCraftí scéně ani o hře samotné. Mohl bys říci mně a mojim čtenářům, jak ses vůbec dostal k soutěžnímu hraní a jaké to bylo, když si tehdy začínal?
"Protože jsem hrál už od tak útlého věku a rád hraju PC hry co pamatuju, tak nějak jsem očekával, že se zamiluju do soutěžního hraní. Hodně jsem soutěžil se svými bratry (a co-op)."
Můžeš mi povědět o svém prvním úspěchu ve WarCraftu 3 a jak ses po tom cítil? První vítězství je něco, na co se obvykle nezapomíná, tak mi o tom pověz.
"První opravdu velký úspěch byla výhra na World Cyber Games v roce 2004 v San Francisku. Dva týdny před WCG jsem odcestoval do Koreje a nepromarnil jsem jediný okamžik tréninku. Předtím jsem trénoval 12 hodin denně doma. Pořád jsem nevěřil tomu, že bych mohl vyhrát, ale myslel jsem si, že se do finále dostanu. Když jsem se probojoval do grandfinále, tak jsem byl hodně nadšený, protože semifinále (Proti Shortroundovi) bylo těžší než jsem čekal. Můj poslední zápas pak byl proti korejci Zacardovi.
V podstatě jsem přijmul druhé místo a byl jsem s tím spokojený. To ráno jsem se vzbudil brzy a na místo jsem přišel dříve. Začal jsem se rozklikávat. V publiku se objevil oranžový zástup, jak se čas finále blížil. Delegace naší země čítala 30+ hráčů a organizátorů, zlaté časy pro eSport a Holandsko. Všichni mě povzbuzovali. Přes to všechno jsem si začal věřit, že bych mohl vyhrát. Vyvolávali mé jméno.
Prohrál jsem první mapu a to jen potvrdilo moje obavy; rychlá porážka v podobě 0-2 se zdála nevyhnutelnou. Přesto jsem však rychle vyhrál druhou mapu a ve třetí jsem hrál tak dobře, jako nikdy předtím.
Pronásledoval mě zvláštní, cizí pocit, jak mě táhli z jednoho místa na druhé, potřesení rukou, sem tam fotografie, řada rozhovorů a ceremoniálů. Sotva jsem chápal o co jde, všechno se mi to ztrácí v mlze. Pamatuju si, jak jsem volal mámě a pamatuju si, jak jsem dostal ten obrovský šek a jak moje vítězství přispělo tomu, že se Holandsko stalo nejlepší zemí na WCG v roce 2004. Na pódiu jsme se smáli a radovali, byli jsme hrdí. Jsou to skvělé vzpomínky."
Posuneme se o kousek dál. Během své kariéry ve WarCraftu 3 jsi byl součástí několika známých týmů, jako jsou 4Kings a Evil Geniuses. Mohl bys mně a mým čtenářům o tomhle říci něco více? Jak se změnil tvůj život, když ti poprvé bylo nabídnuto místo v profesionálním týmu? Co to pro tebe osobně znamenalo, a co to pro tebe znamenalo jako pro hráče?
"Když mi poprvé nabídli místo u 4Kings, kde bych byl součást 2v2 týmu, musel jsem udělat hodně těžké rozhodnutí. Čeho chci dosáhnout ve WarCraftu 3 a v eSportu? Byl jsem v týmu mého kamaráda, s dobrou a vcelku uvolněnou atmosférou. Musel jsem se rozhodnout mezi spoluhráči a kamarády a "profesním" růstem. Došel jsem k závěru, že kamarádi zůstanou kamarády i nadále, ale tahle nabídka mohla změnit všechno. Přijal jsem. V prvním hracím dni v týmové lize jsem měl horečku a nemohl jsem hrát. Užíral jsem se sebeobviňováním a že jsem nestál pří týmu v téhle prékerní situaci. Manažer týmu na to jen prohodil "Nedělej si z toho hlavu
".
Byl jsem hodně překvapený z toho, že to vzal tak v pohodě, ale pořád jsem se za to obviňoval. Většinu svých prvních zápasů jsem prohrál. Pořád mi říkali "to je ok" a jejich tolerantní přístup společně s mojím odhodláním se zlepšovat mi umožnilo, abych se vyvýjel a stal se lepším hráčem. Přeskočme ale o kousek dál v čase, náš 4K tým byl schopen vyhrát 4 WC3L a měli jsme nenapodobitelné skóre, kdy jsme zůstali neporaženi po dobu více než jednoho roku. 4Kings, i přesto, že vedení nebylo zrovna moc profesionální, mělo velký vliv na to, jak se moje kariéra vyvinula. Právě díky 4Kings a rozpočtu od Intelu jsme mohli strávit ty 3 měsíce v Koreji, což mělo velký vliv na náš trénink a týmového ducha."
Už to nemůžu déle oddalovat. StarCraft 2 a ty. Jak ses k němu dostal a proč právě Protoss?
"V tom moři rychlých pokračování a zabugovaných her, Blizzardí hry jsou skutečně krásné perly. Hrál jsem snad každou hru od Blizzardu (krom WC1) a všechny jsem je měl moc rád. Rozhodnutí pustit se do SC2 byla dobrá volba. Výzva, napětí a pocit soutěživosti ve WC3 a SC2 bylo skutečným požitkem.
Je to jako by si Protossové vybrali mě a ne já je. Vždycky jsem měl rád jednotky, které bojovaly na blízko (například Grunt, Raider, Tauren a Zealot) a rychlé jednotky (Raider, Batrider, Phoenix)."
Přechod z jedné hry na jinou může být docela obtížný. Jaký byl tvůj přechod z WarCraftu 3 na StarCraft 2? Bylo to pro tebe snadné? S čím si nejvíce zápasil? Pověz mi o tom.
"Ve WarCraftu 3 si měla hlavní výzvy: rozhodování, zvažování pro a proti, micro, bojové taktiky, kdy bojovat a kdy se naopak boji vyhnout, správa itemů, smysl pro hru. Ve StarCraftu 2 pak máš výzvy jako jsou rychlost, ekonomie, pozice, sledování a znalost mapy, scoutování, rozhodování a tvůj výběr pokud jde o složení armády.
První věc, se kterou jsem měl problémy byla ekonomie. Tak například, když si ve WarCraftu 3 udělala expanzi, tak bylo velmi obvyklé hned po tom zaútočit na tvého protivníka, bez toho, aniž by ses dostala do pozice "vem všechno a zaútoč". To by ti získalo čas na to, aby se tvá expanze rozjela a poskytla ti výhodu, dokonce to mohlo vést k tomu, že tvůj soupeř hrál po slepu (scoutování bylo ve WC3 daleko dražší než ve SC2). Hráči WC3 se ve StarCraftu 2 ze začátku snažili hrát stejně; expandovat a ihned zaútočit, a to samozřejmě vedlo k jejich prohře. A tak to bylo i se mnou. Tahle zažitá pravidla se pro mě musela změnit a to opravdu chce čas, snahu a přizpůsobivost. Někdy si říkám, že právě proto, že jsem hrál WC3 9 let a byl jsem v top 3 na světě, tak pro mě bylo hodně těžké změnit svůj způsob uvažování. Už jsem ale udělal poslední krůčky a považuju se za plnohodnotného hráče SC2."
Co si myslíš o současném stavu hry? Něco, co bys změnil, kdybys mohl? A co Protoss? Co si myslíš o současném stavu Protosse?
Těžká otázka. Rád bych viděl změny, které podporují micro, namísto toho, aby hráče od něj spíše odrazovaly. Schopnosti jako Vortex, Forcefieldy, Fungal Growth a Broodlordovi Broodlingové jsou právě takové schopnosti, které znemožnují micro a boje se tak stávají nezajímavými. Ale i tak, Vortex bude odstraněn v Heart of the Swarm (vedle Mamkashipky) a Forcefieldy alespoň jdou rozbít pomocí masivních jednotek a samy o sobě nedávají přímé poškození. Terrani ani Protossové nemají nic, co by přímo counterovalo ať už Broodlingy nebo Fungal Growth. Měj na paměti, že tu nemluvím o procentech vítězství a proher nebo o všeobecném vybalancování hry. Ve WC3 by silná kouzla jako je Fungal nebo vyvolané potvory jako jsou Broodlingové byly dispellnuté disenchanty/dispelly.
Ve SC2 je to tak, že dostaneš fungal jednou, dostaneš ho podruhé, potřetí, počtvrté a tvoje armáda se prostě vypaří. Nehledě na to, kolikrát zmáčkneš Blink a nebo na to, jak moc se snažíš se svými Phoenixy uletět pryč z dosahu, prostě se to stane. Ale naděje neumírá, pokud jde o vybalancování v Heart of the Swarm (hlavně pro Protosse, protože náš air tech se stáva zbytečným už krátce poté, co s ním začneš), protože Blizzard zklame opravdu málokdy, i když mám trochu obavy z Swarm Hosta, který je v podstatě Broodlord pod zemí, prostě další jednotka znemožňující micro. Changelingové + Infested Terrani + Broodlingové + Broodlingové od Swarm Hosta + Fungal = jedna velká nezastavitelná zeď. (smích)
(PS: Možné řešení tohoto problému by mohlo být, pokud by byl Fungal Growth podobný Broodwarovskému "Ensnare" a nebo pokud by způsoboval daleko menší poškození. Ale kdyby tomu tak bylo, ostatní schopnosti Zerga by musely dostat buff nebo by se odpovídajícím způsobem musely nastavit schopnosti u Protosse a Terrana)."
Bez toho, aniž bych se dívala na tvoje výsledky nebo tak něco - Co považuješ za svůj největší osobní úspěch ve StarCraftu 2? Nemusí to nutně být vysoké umístění na turnaji. Prostě něco, na co si byl ty sám pyšný.
"Myslím, že 4. úmístění na ESWC 2011 pro mě znamená asi nejvíce, protože jsem překonal očekávání ostatních a umístil jsem se před MC. Ale ještě pořád mi nezaplatili tu prizemoney.
"
Kde je pozitivní stránka, tam je také ta ošklivějśí, negativní, která se snaží vplížit na povrch. Co považuješ za svoje největší selhání, zklamání a všeobecně negativní věc ve své StarCraft 2 kariéře? Něco, co bys udělal jinak, kdybys mohl?
"Jak možná víš, moje skóre proti Stephanovi není zrovna nejlepší. V kvalifikaci Multiplay i44 / IPL jsem byl 1-1 proti Stephanovi, měl jsem 2 báze oproti jeho 1, kdy jsem měl skoro dvojnásobek workerů než on. Ze dvou lingů v mojí bázi se stali banelingové a vyhodili do vzduchu polovičku mých Probíků. Měl jsem tehdy vítězství na dosah ruky, asi nejvíce za tu dobu a myslím, že kdyby se mi to podařilo, měl bych daleko méně problémů, pokud jde o mentální stránku věci a hraní proti Stephanovi. Tu hru jsem měl vyhranou, byl jsem hodně zklamaný.
Vlastně jsem se cítil ještě daleko hůř, poté co jsem prohrál v kvalifikaci na WCG 2011 proti vcelku neznámému Protossovi "Spoonovi". Po 8 letech, kdy jsem se účastnil WCG každý rok, to bylo vůbec poprvé, co jsem se nekvalifikoval a chtěl jsem se zahrabat do země a na všechno zapomenout."
Řekni mi, Grubby, proč zůstáváš na volné noze? Jsem si jistá, že pokud jde o nabídky od týmů, tak bys neměl nouzi. Nehledě na to, že je tu určitě spousta hráčů, kteří by s tebou byli rádi v jednom týmu. Takže, proč zůstáváš tak sám?
"To, že jsem nezávislý mi dává více prostoru k tomu, abych mohl blíže spolupracovat se sponzory, neustále vyhledávat nové výzvy a prozkoumat všechny možnosti, které mi eSport může nabídnout. Jsem spokojený s tím, jak se věci mají!"
StarCraft 2 a jeho Mekka - Korea. Už si ji navštívil. Chtěl by ses tam vrátit? Máš v tomhle ohledu nějaké plány na tento rok?
"V Koreji jsem byl více než jednou, řekl bych, že už asi tak dvacetkrát a ne vždy to bylo jen na krátkou dobu. Rád trávím čas v Koreji. Lidé jsou povětšinou tiší a skromní, a také tolerantní a velmi nápomocní vůči mě, jakožto cizinci. Zkouším mluvit jejich jazykem a jíst místní jídlo a toho si oni hodně cení. Korejci dřou opravdu tvrdě, nekdy až příliš. Je to inspirující a motivující. Trénink v Koreji mi vždycky pomohl a to, s jakou pílí Korejci trénují mě opravdu ohromilo. Rád bych se do Koreje brzy zase vrátil."
Slovo do pranice - hodně hráčů věří, že právě Korea je místo, kde musíš být a trénovat, pokud chceš soutěžit na té nejvyšší úrovni. Co si o tom ty osobně myslíš - je to pravda a nebo se můžeš stát dobrým hráčem nehledě na to, kde trénuješ?
"Obě tvrzení jsou správná. Korea je opravdu místem pro tu top úroveň a trénink, ale je také možné se stát tím nejlepším kdekoliv jinde. Je to vždy o otázkách jako jsou - Jak trénuješ? Kde? S kým trénuješ? Každý hráč si tohle musí zodpovědět sám za sebe a dosáhnout toho, že se plody jeho práce začnou objevovat."
Talent oproti tvrdé dřině, to je něco, co bylo diskutováno už tolikrát na tolika místech. Co si myslíš, že dělá dobrého StarCraft 2 hráče? Myslíš si, že existuje něco jako je "talent" a nebo věříš, že pokud někdo vynaloží dostatečné úsilí, i tak se může stát jedním z nejlepších? Co bys doporučil někomu, kdo by rád věnoval svůj čas StarCraftu 2?
"Ne každý může být ten nejlepší, talent hraje určitou roli. Ale dál už je jen tvrdá dřina. Bez toho se tím nejlepším stát nemůžes. Myslím, že je to naprosto jasné. Samozřejmě, něco jako fenomén "talent" neexistuje. Slovo talent jen zahrnuje popis těch správných parametrů té které osoby, jako je osobnost, inteligence, schopnost setrvat, motivace, rozhodování, potenciál, atd. Ne žádný speciální gen nebo schopnost hrát videohry. "Talentovaní" hráči by před 100 lety byli "talentovaní" v něčem jiném. Takže to není tak, že by evoluce věděla, že v roce 2012 bude svět "potřebovat" progamery. (smích)
Pro všechny, kteří by se rádi stali profíky, můžu mluvit jen z vlastní zkušenosti. Zábavnost musí být vždy na prvním místě. Baví tě se zlepšovat, a to jakkoliv, za každých okolností? V tom případě si nepromarnila žádný čas, i když se ti to nepodaří, protože ses u toho bavila. Pokud se ti to podaří, byla to zábava po celou dobu a nejen když si dosáhla svého cíle."
Co je to, co tě pohání kupředu? Určitě sis prošel tím, žes to prostě chtěl zabalit, takže co tě drží nad vodou a co tě táhne kupředu, aby ses snažil ještě více?
"Za tu dobu jsem to chtěl zabalit asi dvakrát. Poprvé to bylo v roce 2003, kdy jsem prohrál Night Elf mirror 0-2 ve winner bracketu na WCG kvalifikaci. Můj brácha Arthur mě držel nad vodou a navrhl mi, ať změním rasu a hraju rasu lidí namísto Elfů, protože viděl, jak se mi za ně dařilo, když jsem si s nima jen tak pohrával pro legraci. A tak jsem to udělal, dal jsem 2-0 každému dalśímu v LB, včetně toho kluka, který mě původně do Loserbracketu poslal a vyhrál jsem zbytek kvalifikace bez ztráty mapy.
Podruhé to bylo koncem roku 2007, kdy jsem měl hodně těžké období. 4Kings, můj tým, mi posledních 10 měsíců smlouvy s nimi neplatil a to mě hodně stresovalo. Neměl jsem na kontě žádná větší vítězství a lidé si mysleli, že už nikdy nic nevyhraju. Tohle prokletí jsem samozřejmě zlomil, kdy jsem všechny nevěřící Tomáše přesvědčil tím, že jsem vyhrál WCG 2008, proti těm nejlepśím z celého světa, ale neobešlo se to bez krve, potu a slz. Během toho mi hodně pomáhala tehdy ještě přítelkyně Cassandra, která při mně stála a pomáhala mi dospět, ať už jako hráči nebo jako osobě.
A přes to všechno tu byli fanoušci, kteří mě nikdy neopustili, ať už jsem vyhrával nebo prohrával. To, že ve mně věřili a přáli mi, aby se mi dařilo a abych byl šťastný, to pro mě znamenalo hodně a pomáhalo mi to."
Otázka, kterou ti musím položit - Jaké máš cíle do blízké budoucnosti?
"Mým krátkodobým cílem je, aby se mi dařilo dobře v turnajích, investovat více času do svého tréninku a udělat hodně zábavných věcí pro eSport a fanoušky Grubbyho (streamování, komentování, hraní a organizace nové turnajové série). A osobně? Být dobrým člověkem pro ty, které mám rád."
Grubby, jak tak koukám, tak už jsme nad tímhle strávili pěknou chvíli, hmm... dobře, slibuju, že už brzy tomu bude konec (smích). Kde by ses rád viděl za rok, jako hráč a jako osobnost?
"Tak na tuhle otázku už neodpovídám nikomu, protože se vždycky spletu. eSport je vzrušující dobrodružství s mnoha možnostmi - a toho se budu držet!"
Máš nějaké další hry, které si rád zahraješ ve volném čase? Nějaké jiné věci krom hraní a StarCraftu 2, které rád provozuješ?
"Od doby, kdy jsem začal s WC3 jsem nehrál nic jiného krom WC3 a SC2, snad možná krom Guild Wars 1 (asi tak 1 nebo 2 týdny) a Oblivionu (asi tak týden). Diablo 3 by mohlo být další v pořadí. Jak vidíš, mám rád RTS a pár vybraných RPGček. Krom hraní rád čtu fantasy a science-fiction, rád trávím volné chvíle s mojí manželkou Cassandrou, kdy trávíme čas společně nějakou aktivní zábavou, jako je potápění a snowboarding."
Už opravdu poslední! Něco, co bys rád vzkázal svým fanouškům? Nebo fanouškům tady v Čechách? Opravdu cokoliv, prostě to vyplivni, jen do toho!
Před více než 10 lety jsem byl v České republice lyžovat a byla to skvělá dovolená. Rád bych se někdy vrátil za nějakými zimními sporty, takže se možná vrátíme!
Díky všem, za to, že dočetli náš rozhovor. Pokud se vám líbil, dejte BabyToss vědět a dejte vědět i mně na Twitteru @followgrubby, nebo na Facebooku. Díky!"
