Praha, 21. srpna 2012 – Během pouhých několika let se dramaticky změnilo naše chování na internetu, a to zejména v důsledku toho, jak jsme do svého digitálního i společenského života přijali sociální sítě. Naše profily na těchto sítích odhalují naše touhy působit atraktivněji, inteligentněji nebo provokativněji.
Nedávný průzkum, který si v devíti zemích včetně České republiky nechala zpracovat společnost Intel[1], ukázal, že touha vytvářet na sociálních sítích vylepšenou verzi své osobnosti je něco, co je společného uživatelům napříč jednotlivými státy. „To, jak lidé vytvářejí své profily, se značně liší. Nicméně ve všech zemích je společné to, že se za pomoci různých ,sociálních lží‘ snažíme ohromit, šokovat nebo zaujmout své publikum na síti. Většina lidí – celkově 59 % mužů a 56 % žen – v průzkumu přiznala, že svůj on-line obraz manipulují,“ shrnuje výsledky průzkumu Pavel Svoboda, PR manažer společnosti Intel.
Digitální proměna: Čech a Španěl – největší evropští machové (alespoň na sociálních sítích)
„Lží“ číslo jedna je všeobecně na sociálních sítích zařazování pouze lichotivých fotografií (a odznačování těch nelichotivých), výsledek 41 % je jednoznačný. „Češi v tomto parametru nejsou výjimkou, vedle toho ovšem u domácích respondentů vystupují některé odlišnosti. Například ve srovnání s ostatními velice stojíme o to, abychom vypadali zábavně a provokativně. V této sociální lži vynikají zejména čeští muži, kterým stejně jako například Španělům nadprůměrně záleží na image zábavných a provokativních drsňáků,“ pojmenoval Pavel Svoboda z Intelu naše národní specifikum vyplývajících z odpovědí více než 500 českých respondentů. S tímto atributem se v praxi pojí uveřejňování fotografií z večírků, momentek z adrenalinových činností, jako jsou extrémní sporty, či sdílení vtipů. Vysoký podíl „virtuálních machů“ u nás najdeme nejenom u těch nejmladších respondentů, ale i ve vyšších věkových skupinách nad 45 let, kde se k němu hlásí každý pátý respondent.
Z hlediska pohledu psychologa Pavla Rataje patří strategie „sympatického rošťáka“ mezi způsoby, jimiž lze zaujmout a získat prostřednictvím sítě určité zisky v oblasti sebepotvrzení či navázání zajímavých kontaktů. „Můžeme za tím ale také vidět únik od reálného já, kde jistá anonymita sociálních médií snižuje riziko nejistoty a strachu ze selhání či negativních reakcí druhé strany,“ nabízí k výsledku průzkumu společnosti Intel svůj komentář Pavel Rataj. Co se týče vyzdvihované zábavnosti a provokativnosti, jde o vlastnosti, které jsou přirozené u většiny mladých lidí od puberty do svobodných třiceti let, které jsou u mladých mužů ze strany opačného pohlaví hodnoceny jako přitažlivý rys, doplňuje Pavel Rataj. Poměrně vysoká preference této odpovědi u věkových skupin 45+ a 55+ nepřijde psychologovi nijak abnormální. „Stylizovat se do polohy vtipného i ve věku kolem padesátky může být projevem potřeby odlehčit každodenní realitu a stres. Lidé v tomto věku už mají jistý odstup a nadhled.“ Co se týče provokativnosti, Pavel Rataj za ní u starších mužů vidí snahu dokázat sobě i jiným, že ještě nepatří do starého železa. Je to jeden ze způsobů řešení osobní krize padesátníka, kdy ubývá fyzických a duševních sil.
Dáváte na Facebook často fotky mazlíčků? Pozor, možná je za tím frustrace.
Co se týče pozice „sociálních lží“ v jednotlivých zemích, významně se do nich promítly kulturní rozdíly; například v Egyptě a Spojených arabských emirátech respondenti usilovali o vytvoření jakési intelektuální aury, aby se jevili inteligentnějšími, zatímco Češi a zejména Češky se doznávají, že nejčastěji na Facebooku a dalších sociálních sítích „hřeší“ tím, že se chlubí domácími zvířaty a rodinnými příslušníky. Výsledných 33 % a velký náskok v této „sociální lži“ před dalšími Evropany nasvědčuje, že neváháme přikrášlovat svůj image tím, že hojně publikujeme fotografie svých mazlíčků či potomků, jimiž českojazyčný Facebook oplývá. Na českém žebříčku nejčastějších sociálních lží si také vysoko stojí přihlašování se z míst, která na druhé udělají dojem (24 %).
Psycholog Pavel Rataj u strategie snímků domácích mazlíčků vidí její hlavní smysl ve sdělování emocionálního prožitku, tendence být ještě blíže k druhému, než jen tím, že to napíšu. „Často je to přijatelnější a méně sebestředný způsob, jak o sobě něco říci. Ukazovat své mazlíčky, svou rodinu či kamarády určitým způsobem saturuje potřebu ukázat, kam a ke komu patřím, s čím se identifikuji,“ říká Pavel Rataj, podle něhož ovšem reálně spokojený zralý člověk nemá potřebu svou intimitu či blízké lidi vystavovat ve virtuálním světě. „Pokud se to děje nadměrně, jedná se nejspíše o projev určité frustrace a nespokojenosti,“ uzavírá Pavel Rataj.
Pavel Rataj se ve své psychoterapeutické praxi stále častěji setkává s jedinci, u nichž tlak po co nejlepším obraze na sociálních sítích přerostl do nezdravé či patologické polohy. „Obecně mohu říci, že se velmi často jedná o opuštěné, osamocené jedince, s velmi slabým sociálním či rodinným zázemím, slabým sebevědomím, bez společenských aktivit, bez výrazné sociální či profesní role a začlenění. Virtuální svět se pro tyto jedince stává životním prostorem.“ Podle psychologa Rataje je zdravý přístup k sociálním sítím založen na tom, že jsou pouhým doplňkem k reálným žitým vztahům a obohacují ho. Virtuální způsob se nesmí stát dominantním, tj. reálné setkávání vždy bude tím důležitějším a preferovaným.
Další zjištění průzkumu UltraYou společnosti Intel
- Proč lžou Češky: chceme udělat dojem a toužíme po lásce a přátelství
U odpovědí na otázku, proč lžeme na sociálních sítích, v průzkumu UltraYou převládla odpověď, že muži i ženy chtějí udělat dojem na svoje okolí, zejména české ženy mají s 67 % velký náskok před ostatními. U českých mužů v tomto případě vynikl důraz na ego a aroganci, jejich 59 % vysoce přesahuje průměr (33 %). Právě tak naši muži přesahují průměr v názoru, že na sociálních sítích lžeme, abychom zakryli svou nejistotu (53 % oproti 34% průměru). Lži na sociálních sítích také často mají sloužit k tomu, abychom získali lásku či přátelství, myslí si to české ženy (54 %), které s tímto názorem v Evropě vynikají.
- Pro svého on-line „dvojníka“ jsme ochotni nejen více číst a cvičit, ale i dělat sporné věci
Významné procento osob se shoduje v tom, že pociťuje tlak, aby jejich obraz na sociálních sítích vypadal co nejlépe, a je dokonce pro to ochotno dělat činnosti, které by normálně nedělalo či je nedělalo v takové míře. Vedle bezesporu pozitivně vyhlížejících činností, jako je například intenzivnější čtení či cvičení, sem patří i aktivity spornějšího charakteru – odvézt si z dovolené více snímků sebe či své rodiny nebo získat společnou fotografii s osobností, která je všeobecně považována za populární či „cool“. Spektrum vynucených činností doplňuje rovněž sledování TV pořadů či filmů, u nichž si nemůžeme dovolit nebýt v obraze. K tomuto se přiznává 20 % Čechů, kteří ve stejném procentu nadměrněji pořizují rodinná fota z dovolené.
- Osoba z profilu – náš vzor
Digitální svět představuje výraznou virtuální projekci našich tužeb. Touha projektovat se do lepšího já na internetu je společná 53 procentům respondentů, kteří si přejí více se podobat osobě, již vytvořili ve svém profilu. Češi v tomto ohledu patří mezi ty rezervovanější – s tvrzením, že chtějí být jako osoba z profilu, souhlasí 46 %. Největší odstup od svého „dvojníka“ na sociálních sítích si s 27 % udržují Nizozemci.
O společnosti Intel
Společnost Intel je světový lídr v počítačové inovaci. Společnost navrhuje a buduje klíčové technologie, které slouží jako základ pro výpočetní zařízení ve světě. Další informace o společnosti Intel jsou dostupné na www.intel.com/pressroom a http://blogs.intel.com.
[1] Průzkum v červnu 2012 organizovala společnost Intel v následujících devíti zemích regionu EMEA (Evropa, střední Východ a Afrika). Číslo v závorce udává počet respondentů v dané zemi: Česká republika (502), Polsko (501), Velká Británie (501), Itálie (502), Španělsko (508), Nizozemí (502), Egypt (558), Spojené arabské emiráty (406), Turecko (400). Celkový počet respondentů je 4374.
