WCS je v plném proudu. Každý z nás máme nějakého toho svého favorita (LiquidHerO gogogo!), přivstáváme si (nebo nevstáváme) na ranní souboje - jako kdysi na gumídky - a fandíme.
A v tom všem se občas povede stát nějaký vtipný příběh...
Komentátor Ben "MrBitter" Nichol si koupil na letošním WCS velmi drahý zážitek, který si ale jistě bude pamatovat do konce svého života.
Zde je článek z jeho blogu:
Ahoj všichni,
přijdu si víc než cokoli jiného trapně. Zde je můj příběh.
Byl jsem venku v pěkné části Šanghaje s Rottim (Kevin "RotterdaM" van der Kooi, komentátor). Bylo to opravdu krásné místo. Oba jsme se dobře bavili, ale jak se připozdívalo, začalo se mi chtít jít zpět na hotel. Kevin chtěl zůstat trochu déle a tak jsem odešel okolo 23 hodiny.
Šel jsem po ulici a nastoupil do jednoho z taxíků (to bylo zaparkované v jedné řadě s jinými) a chtěl jsem předat řidiči mou hotelovou kartu s adresou místa, kde jsme bydleli.
V tom najednou přisedne do auta další chlápek a říká něco řidiči čínštinou.
Tohle byl bod, kde jsem měl jednoduše vystoupit z auta, ale byl jsem ve stavu "wtf?!", takže jsem prostě jen seděl a koukal. Po asi dvouch sekundách se taxík rozjel.
Jeli jsme 5-10 minut po nějakých náhodných silnicích do náhodné prdele Šanghaje. Taxík zastavuje ve stinném místě bez jediné živé duše kolem. Zde jsem si uvědomil, že jsem v sakra špatné situaci a začal jsem přemýšlet, co budu dělat.
Najednou mi neznámý spolujezdec lámanou angličtinou řekne, ať jdu s ním.
Teď jsem si řekl, že bych mohl prostě odejít, ale neměl jsem nejmenší tušení, kde to sakra jsem a k tomu všemu byl taxikář jedinou osobou v dohledu. Pokud bych odešel, mohl jsem se procházet hezkým ghettem Šanghaje, úplně sám a ve tmě. Pro tuto chvíli všechny ostatní možnosti vypadaly mnohem lépe a tak jsem si řekl "kašlu na to" a šel jsem s tím neznámým člověkem do jakési díry ve zdi.
Ocitli jsme se - dle mého- v nějakém bordelu. Všude po zdech byly fotky nahých dívek a kolem chodily skutečně ošklivé ženské ve špinavých šatech. Chlápek z taxíku mě odvedl do jedné kabinky a řekl mi, ať čekám.
Pár minut poté za mnou došli čtyři chlapi. Jeden z nich měl dost šílený vlasy. Pravděpodobně šéf.
Řekl mi, že jsem v jeho klubu a ať zaplatím.
A v tomto bodě jsem už určitě věděl, že jsem v prdeli. Má u sebe další tři chlápky, kteří doslova vypadají, jakoby vypadli ze špatné gangsterky.
Chlap s legračními vlasy mi říká, ať vyprázdním kapsy. Můžu ho buď poslechnout, nebo se snažit bojovat. V těchto situacích je myslím si vždy rozumnější dát útočníkovi co chce, než se snažit udělat nějakou hloupou věc. Nechtěli mě očividně znásilnit, ale jen okrást. To bylo dost jasné.
Chtěli, abych jim dal 40 000 RMB. Měl jsem u sebe cca 1000 RMB a debetní kartu.
Chlápek s legračními vlasy říká druhému něco v čínštině. Ten odchází, aby se po chvíli vrátil s terminálem.
Chlápek s legračními vlasy se mě ptá, jaký mám limit na kartě.
Říkám si: "No doprdele!" a povím mu, že 300 dolarů. Víte, velmi rád hraji poker a neumím se zastavit. Lol. Trapné, ale pravdivé.
Chlápek zadá na terminálu 5000 RMB, což je stejně jako 800 dolarů a pak mi řekne, ať zadám PIN.
"Do háje!" Zadávám PIN.
"Schváleno!"
Super. Teď jsem lhal tomuhle rozzuřenému chlápkovi a navíc jsem o 800 dolarů chudší.
Začne na mě kříčet. "PROČ JSI MI LHAL?!"
Upřímně řečeno lidi, mám 300 dolarů limit, ale na výběr.
Chlápek zadá 5000 RMB podruhé.
Zadám PIN.
"Schváleno."
"Do háje podruhé!"
Teď po mně chce, abych mu napsal můj PIN a jméno. Je naštvaný, že jsem mu dvakrát lhal. Odchází i s mou kartou a je pryč asi 20 minut.
Když se vrátí, řekne mi, že se snažil stáhnout 10 000 RMB, ale bylo mu to odmítnuto.
Podává mi 200 RMB na taxík a řekne mi, že teď pojedu s jeho "zaměstnanci" k bankomatu a stáhnu tolik peněz, kolik mi bude dovoleno.
"Do háje potřetí!"
Vycházím z tohoto bordelu, nebo co to sakra je a dostávám se zpět do taxíku. Tentokrát s těmito čínskými gangstermi. V tomto momentě jsem opravdu hodně nasraný a skutečně uvažuji o tom se bít. Nicméně jsem v tom zlý. Navíc nevím, zda mají nějaké zbraně a jsem si jistý, že nemám peníze, které by mi mohli ukrást.
Jedeme dalších 20 minut od Šanghaje k bankomatu. Vystupujeme ven a já podávám kartu jednomu z gangsterů. Naťukal pin, ale kartu to odmítlo.
Snaží se znovu.
"Odmítnuto."
Nechává mě to zkusit znovu.
"Odmítnuto."
Hodí mě zpátky do taxíku a říká mi perfektní angličtinou: "Kde je Váš hotel pane?"
Podávám gangsterovi svou hotelovou kartu, ten ji předává řidiči a pravděpodobně mu říká, ať mě odveze na danou adresu.
Po návratu do hotelu jsem zavolal své bance, zda by mohli zastavit platbu na 10 000 RMB.
Samozřejmě, že to bude banka vyšetřovat.
Nezavolal jsem policii, protože nevím, co bych jim asi tak řekl. Pořád nemám sakra tušení, kde jsem byl, nebo kdo mi peníze ukradl.
Když se na to dívám zpětně, byli docela slušní.
V kostce: nevystoupil jsem z auta, když si přisedl divný, čínský chlapík a to mě ve výsledku stálo 1600 dolarů.
Co jsem se do budoucna naučil? Nikdy necestuj sám :)
Čína je krásná země a Šanghaj je úžasné město.
Nemyslím si, že budu od nynějška trávit své večery na hotelu. I když ...
A co byste dělali v takové situaci vy? 
