Sbalit si jen jídlo na pár dní, to nejnutnější na přežití (notebook:P), vydat sa na dalekou cestu do neznámé krajiny, čelit nástrahám a nakonec získat vytoužený poklad. Zní to jako výprava Indiana Jonese, ale tento příběh se skutečně stal dříve neznámému českému hráči na letošním zimním Dreamhacku.
Jak informovaly i místní newsky: Sedmnáctiletý zergský hráč se vydal na dobrodružnou cestu. Rozhodl se vycestovat sám na Dreamhack, aby mohl shlédnout finále StarCraft 2. S sebou si přivezl pouze spacák, nějaké jídlo a půjčený (ne zrovna kvalitní) notebook.
Podrobnější příběh se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Ahoj, můžeš se nám v krátkosti představit?
Ahoj, jmenuji se Pepa "MiddleMan" Jacko, je mi 17 let, studuji na gymnáziu v Plzni a hraji Starcraft 2 jako Zerg.
Co tě vedlo k tomu vydat se na takovou cestu?
Převážně jsem chtěl na vlastní oči vidět profesionální hráče a potom, co jsem viděl videa z minulých dreamhacků jsem to chtěl zažít na vlastní kůži.
Každopádně, jet takhle na vlastní pěst sám je docela odvážné, nemyslíš?
Možná že je, já nicméně rád cestuji a nebál jsem se jet sám.
Jak probíhala cesta?
24 hodin celkem v několika různých autobusech a v noci na trajektu z Německa do Dánska, bylo to trochu vyčerpávající, protože jsem nespal, ale cesta bez problemů.
Tak nám pověz to nejdůležitější: Co přesně se stalo?
Potom co jsem dorazil do Jonkopingu, dva dny před Dreamhackem, jsem se šel podívat k Elmii s tím, že budu dva dny spát před vchodem, ale měl jsem štěstí, protože před Elmií kempovala skupina čtyř Švédů se stany, takže jsem se s nimi domluvil a spal u nich ty dva dny. Během kempování se lidé z Dreamhacku doslechli, že tam mimo Švédů spí i jeden Čech a sepsali se mnou první článek. Když Dreamhack začal, účastnil jsem se BYOC turnaje, ale hrál jsem na crapbooku s rozlišením 1366x768, který v jednom kuse lagoval a tomu odpovídal i můj výkon v zápasech. První den jsem také poznal český eSuba tým a zbytek Dreamhacku jsem seděl vedle Harpnera.
Druhý den jsem narazil na Emmu, která se mnou dělala první článek a dostali jsme se k tomu, že hraji na notebooku, který má výkon skutečne hodně nízko. Asi o hodinu později přišla s fotografem, další slečnou z Dreamhacku a zástupcem společnosti Webhallen.com, který mi řekl, že by mi jeho společnost ráda poskytla pořádný počítač se vším všudy, abych mohl podávat odpovídající výkony a užít si Dreamhack naplno. Poté mě vzali do jejich obchodu na DH expu, přinesli mi monitor, počítač a řekli, abych si vše ostatní vybral sám ze všeho, co jejich obchod nabízí a to si budu moct odvézt domů. Poté mi dali i spoustu jídla, něco mám ještě teď a pomohli mi zapojit počítač dole v hale. Zbytek dne jsem strávil hraním Starcraftu, s tím, že jsem se občas šel podívat na hráče, jak si vedou v turnaji.
Zbytek Dreamhacku jsem převážně hrál starcraft, jen s pauzou na semifinále a finále SC2 turnaje v Kinnarps Aréně, které bylo skvělým zážitkem na který nikdy nezapomenu. Pak už následovalo vrácení pc a monitoru a sbalení všeho ostatního, protože to jsem si mohl nechat a cesta domů. Naštěstí jsem nemusel nikde přesedat a v ČR jsem byl v pondělí ráno. Docela mi bolely ramena z tahání všech mých tašek a vybavení, které zahrnovalo 2 headsety, 2 myšky, 3 klávesnice, notebook, spací pytel atd....
Všimla jsem si, že jsi fanoušek DeViLa. Co třeba teď říkáš na TomikuSe? Chtěl by ses ty sám taky probojovat mezi naše top-hráče?
DeViLa mám nejradši z eSuby jako hráče, TomikuS je strašnej sympaťák, jako ostatně všichni z eSuby a samozřejmě mu gratuluji a přeji gl hf ve Francii, bude to mít těžký, ale rozhodně si myslím, že nezapadne. Já sám by jsem se chtěl probojovat mezi nejen čeké top-hráče. Hraju každý den a když zapracuji ještě víc na obecných věcech a ZvZ matchupu, který jako jediný nesnáším a nevím, jak ho hrát, neměl by to být problém.
Tak ti potom popřeji hodně štěstí a trpělivosti a samozřejmě díky za rozhovor.
Není zač. Měj se a díky.