Heroes of the Storm je hra opěvovaná více než dostačujícím počtem fanoušků, ale pravou hloubku jejích základů – kvalitu a význam HotS nadšenců jakožto celku – by nejspíš nikdo nedovedl prokázat lépe než dvaadvacetiletý Nick Young, který na Redditu sdílel ránu, kterou mu život tehdy čerstvě zasadil.
V neděli jsem o svoji manželku přišel a já vím, jak moc by jí udělalo radost, kdybych mohl vývojářům hry říct, jak moc pro ni, pro nás, jejich práce znamenala.
Aktuálně zápolím s tím přijít na to, co mám se sebou teď dělat, ale jen mě napadlo, že by o tomhle vývojáři měli vědět. Má manželka měla malý YouTube kanál, který připravovala na rozjezd celé řady videí s Heroes obsahem, ale zemřela.
Jestli má někdo nápad, jak kontaktovat vývojářský tým Heroes, dejte prosím vědět.
Editováno: Děkuji všem za vlídná slova. Znamená to pro mě víc, než byste tušili.“
(Příspěvek N. Younga na oficiálním subRedditu HotS)
Nickův příběh může být nějaký ten měsíc starý, ale o nic méně aktuální. V průběhu našich životů jsme nuceni se vyrovnávat s těžkými ztrátami nebo nelehkými životními situacemi, se kterými si mnohdy nevíme rady. Není pak vždy jednoduché se tomu tlaku a temnotě nepoddat a neztratit se v nich.
Jako zásah bleskem
Nick Young a jeho snoubenka Josephine „Josie“ Fuentes se vraceli z nákupu zpět na parkoviště k autu, když Josie nečekaně zkolabovala. Po okamžitém převozu do nemocnice bylo zjištěno, že má aneurysma mozku. Jako by to nestačilo, následovaly srdeční potíže, které mohly být důsledkem již existujících zdravotních problémů, o kterých se však tehdy nevědělo. Josie a Nick si ještě stihli dát svatební slib než Josie druhého dne svému rapidně se zhoršujícímu zdravotnímu stavu bohužel podlehla.
Nick se s takovou ztrátou jen těžko snažil vypořádat. Duši drásající chaos vzpomínek, prázdného bytu a zařizování pohřbu tomu moc nepřidal. Když se mu ale připomněly momenty, které s Josie strávili hraním Heroes, chtěl Blizzardu dát vědět; říct že jejich hra je mnohem víc než to. „Je to nepřeberné množství vzpomínek, na které nikdy nezapomenu,“ vysvětlil Young.
Po napsání svého příspěvku na subReddit se mu dostalo větší reakce, než jakou vůbec čekal a jeho zprávami přetékající inbox obsahoval i reakci od samotného Blizzardu.
Kaeo Milker, produkční ředitel HotS:
Děkujeme, že jsi s námi toto sdílel – jeden z nejvíce odměňujících aspektů dělání na hrách je slyšet, jak se lidé ve hře sbližují a vytváří si společné vzpomínky, které přetrvávají.
Jsme poctěni, že pro tebe Heroes mohla být malá součást takových vzpomínek.“
Opora, když je svět vzhůru nohama
Heroes komunita nezůstala ani zdaleka pozadu. Mezi četnými kondolencemi a hráči, kteří Nickovi nabídli, že si spolu mohou zahrát, pokud kdy bude chtít, se mu dostalo odezvy i od terapeuta, který se zaměřuje na pomoc truchlícím nebo také od bývalého uměleckého ředitele Blizzardu.
„Vidět jak se tisíce a tisíce úplně neznámých lidí spojují, aby uctili památku někoho naprosto cizího, jsem nikdy neviděl,“ nechal se Young slyšet. Nebylo pochyb o tom, že podpora té „zatraceně nejuvědomělejší komunity“ kterou Nick kdy viděl, pro něj znamenala něco nedocenitelného. O nic menší hodnotu ale nemohlo mít překvapení, které následovalo.
Mezi svými
Nickův příběh koloval komunitou už týden, když se objevil nový příspěvek, který napodruhé rozvířil hladiny debat na HotS subRedditu. Tentokrát se jednalo o fanart s velice specifickým, originálním prvkem – Josie. Josie s andělskými křídly a vyobrazená přesně tam, kam patří.
Nick za vznik naprosto výstižné podobizny Josie ve svém živlu vděčí prosté konverzaci s jedním z členů HotS komunity (elouie82 alias eNvy), který se rozhodl nechat daný art udělat na zakázku a autorem není nikdo jiný než Alarak of the storm. Nick neměl o ničem sebemenší tušení.
Ve vzpomínce na Josie, hrdinu Bouře
Přesně tak zněl nadpis příspěvku, kterým eNvy Nicka zaskočil, a který obsahoval i link k výše zmiňovaného fanartu. Doprovázela ho také slova přímo pro Nicka:
Není pochyb o tom, že žalu a bolesti z takové ztráty není ještě ani zdaleka konec i se vší tou nečekanou pomocí a pochopením, kterého se Nickovi v průběhu těchto týdnů dostalo a dostane. Nicméně už jen to, že mu pohled na Josie obklopenou svými Heroes bodyguardy připomněl nejmilejší vzpomínky, které spolu ve hře zažili nechává vysvitnout světlo naděje na lepší časy, protože „Josie by si pro něj nepřála nic jiného“.
Nezáleželo na síle Démonické Invaze; Josie i tak sáhla pro Heroic. Tak, jak byly jejich počítače rozestavěné, mohl skrz malou škvíru vidět, jak se Josie chechtá a zubí samým vzrušením, hrajíc za Azmodana a vypouštějíc armádu démonů na své nepřátele...
