Dokážeš si vzpomenout, s jakými ambicemi ses do Esport Hokejové Ligy přihlásil? Hrál jsi dříve turnaje?
Když jsem tuto příležitost objevil, tak jsem si řekl, že to zkusím. Občas jsem narazil na české a slovenské hráče v online zápasech, které jsem bez problému dokázal porazit, tím pádem byl pro mě cíl jasný – v kvalifikaci se umístit co nejvýše, mít tak velkou šanci být draftován a dokázat si, že na to ještě ve svém věku mám. A podařilo se, byl jsem draftován v pátém kole. Škoda, že takovéto turnaje nebyly už dříve, když jsem byl mladší a bylo na to více času. NHL hraju už dlouho, ale nikdy jsem nenarazil na turnaj podobný tomuto. Většinou to byly menší turnaje, kde nebyly ani zajímavé odměny a nehlásili se tam top hráči.
Dříve jsem hrál turnaje ještě na Xbox 360, a to bylo v režimu EASHL 6vs6, dohromady asi tři roky. V NHL 12 jsme se spoluhráči vypadli v semifinále, to byl asi největší úspěch v tomto režimu 6vs6. Tyto turnaje byly jako jsou nyní ECL na NHLgameru. Pak už jsem hrál EASHL s kamarády jen for fun, bylo totiž složité najít kvalitní spoluhráče a hrát to na vysoké úrovni. Někdy před 6 lety jsem začal hrát 1vs1 v režimu HUT. Celkem mě to chytlo si skládat svůj vlastní tým, převážně jsem ho skládal z českých hráčů. Těsně před EHL jsem zkusil kvalifikaci na Škoda Gaming Day, který se pak hrál v Mladé Boleslavi. Potřeboval jsem si oťuknout hráče, které jsem neznal, abych věděl co od nich čekat v EHL.
Jak se ti líbil vstupní draft? Měl jsi z něj pocit jako ze skutečného? Panovala s výběrem spokojenost?
Bylo to super sejít se v jedné místnosti s ostatnímu gamery, zástupci klubů. Trochu jsem si připadal jak v reálném draftu, to napětí bylo ve vzduchu cítit. Navíc to bylo vysílané na internetu. Tak trochu jsem tušil, že můj Litvínov nevyjde, protože jsem skončil v kvalifikaci osmý a Litvínov měl vybírat v prvním kole až předposlední. Mohli jsme si určit preference, který klub bychom chtěli reprezentovat a který ne. Takže jsem měl asi 5 scénářů, kde bych mohl skončit. Jelikož Boleslavi se i v té reálné sezóně dařilo, tak jsem s výběrem spokojený byl. Samozřejmě, kdyby to byl Litvínov, tak by radost byla větší. Na hokej tam chodím odmala a jako malý jsem tam i s reálným hokejem začínal.
S Kumbikem jste ze stejného města, znali jste se předtím, nebo jde o náhodu?
Neznali jsme se vůbec, střetl jsem se s ním jen online v kvalifikaci na Škoda Gaming Day, a to jsem nevěděl, že je z Mostu. Dozvěděl jsem se to až při draftu, když jsme se spolu bavili. Takže šlo o náhodu, že nás takto Boleslav spojila a my se stali i přáteli.
Co říkáš na samotný formát inspirovaný extraligou? Základní část totiž nebyla příliš sledovaná.
Formát nebyl špatný, ta sledovanost je podle mě dána tím, že se jednalo o první ročník, třeba FIFA už byla spuštěná dříve a dnes je to mnohem sledovanější než před rokem. Někdo o tom třeba ani nevěděl a vysílané online byla pouze dvě kola ze základní části. Soutěž začala až v únoru, kdyby byla delší než 13 kol, tak by to bylo třeba lepší.
Následné play-off ale bylo opravdu vyhecované. Přišel sis trošku jako v reálném prostředí hokeje?
Myslím, že nám hrálo hodně do karet i to, že kvůli pandemii byl přerušen reálný hokej a část diváků začala sledovat aspoň ten virtuální. Vyhecované to bylo celkem dost, škoda že kvůli opatřením to nemohlo být odehrané se vší parádou před diváky, bylo by to o to zajímavější. Takto to byla trochu komorní atmosféra, ale i tak jsme si to užili, byli jsme v televizi, dělali rozhovory a začalo se o nás psát na portálu Hokej.cz. Začali jsme se trochu cítit jako reální hokejisté.
Jak probíhala vaše spolupráce s Mladou Boleslaví? Měli jste šanci se třeba i přímo potkat s hokejisty?
Ze začátku byla spolupráce celkem vlažná, moc se o nás nezajímali, byli jsme představeni na jejich klubových stránkách. Mohlo to být tím, že nejsme rodáci nebo měli jiné starost s reálným hokejem. Jak jsem říkal, byl to první ročník, tak to bylo pro všechny něco nového. Někdo se s tím popasoval lépe a někdo hůře. Zlepšilo se to až po skončení základní části. Měli jsme být pozvaní na zápas v play-off, ale nedošlo k tomu, protože se zrušila sezóna. Potkali jsme se jen s hráčem Honzou Růžičkou, který byl přítomen na draftu.
V čem byla s Kumbikem vaše největší síla, že jste víceméně v každé vyřazovací sérii byli za favority?
I když je mezi námi sedm let věkový rozdíl, tak byla mezi námi perfektní chemie. Dokázali jsme se podporovat, navzájem se doplňovat. Já mohl nabídnout své dlouholeté zkušenosti a Radek mi zase poradil různé tipy a triky, které pochytil tím, že měl více času na hraní a měl tím pádem i více natrénováno. Hodně jsme spolu trénovali a já musel postupně přejít z režimu hraní jen pro zábavu na soutěžní mód a věnoval jsem tomu i více času. Já měl jako první nasazené těžší soupeře, tak jsem i některé zápasy prohrál, ale bylo to max o 1-2 góly. Jen jednou jsem dostal debakl, když jsem prohrál o 6 gólů. Radek si vždy s těmi slabšími soupeři poradil a protože o vítězi rozhodoval součet skóre, tak jsme měli celkem 11 výher a 2 remízy. Favority jsme byli asi proto, že jsme v základní části neprohráli a stali se tak postrachem všech soupeřů.
Byl ve čtvrtfinále či semifinále nějaký moment, kdy jste se obávali nějakého převratu?
Čtvrtfinále bylo asi nejtěžší zkouškou, bylo to poprvé oproti základní části, kdy se hrálo systémem Davis Cupu. Bylo nutné vyhrát tři zápasy a nesčítalo se skóre, byl přidán zápas 2vs2 a prohodili jsme si i soupeře (tzn. první hrál s druhým, pak druhý s prvním, 2vs2, prvním s prvním, druhý s druhým). Navíc se hrálo offline ve studiu. To se najednou hraje úplně jinak než doma, člověk najednou nemá tu svojí domácí pohodu a i hra se trochu chová jinak, když je najednou odezva připojení 0-1ms místo 20-30ms (s některými soupeři i 50ms). Tento aspekt má velký vliv na hru.
Právě v tomto čtvrtfinále jsme měli dva zápasy, které jsme vyhráli až v prodloužení, a poprvé jsme zažili hořkost porážky společně v zápasu 2vs2. Rozhodl jsem o ukončení této série ve čtvrtém zápase, kdy jsem prohrával o gól a vyrovnal jsem v posledních dvaceti sekundách. V následném prodloužení soupeř udělal chybu a dopustil se faulu, který jsem v početní převaze potrestal. Čtvrtfinále bylo pro mě asi nejvíce emotivní zážitek. V semifinále jsme chytli těžšího soupeře Kometu Brno, ale zvládli jsme ho s přehledem 3:0 na zápasy – a to jsme v prvních dvou zápasech nedostali ani gól. Sám jsem tomu nevěřil, že to bylo tak jednoduché.
Popiš v krátkosti finálovou sérii, která byla neskutečnou bitvou. Mělo na průběh vliv offline prostředí?
Finále jsme nezačali nejlépe. Mně se vůbec nepovedl první zápas a prohrál jsem ho s druhým nasazeným hráčem Kladna. Tím jsem rozhodil svého spoluhráče, který znervózněl a v zápase, ve kterém byl jasným favoritem, vyhrál až na samostatné nájezdy. V následném zápase 2vs2 jsme ve třetí třetině vedli o dva góly a soupeř před koncem vstřelil kontaktní gól. Najednou nám nic nevycházelo a soupeř nás tlačil a chtěl vyrovnat. Byl to boj, ale ubránili jsme to, i když jsme minutu před koncem hráli v oslabení. Tím jsme se dostali do vedení v sérii 2:1.
Můj spoluhráč na tom nebyl psychicky nejlépe a nedokázal jsem si představit, jak by zahrál, kdyby mělo dojít na poslední zápas. V tu chvíli jsem věděl, že budu v následujícím zápase hrát o všechno. S Jarinem jsem neměl dobrou bilanci, hrál jsem s ním zápasy, kdy jsem prohrál o gól nebo o dva. Neuměl jsem na něj moc zahrát, ale teď to bylo vše jinak. Chtěl jsem mu ty prohry vrátit, a tak jsem na něj vlétl. Vyhrál jsem 5:1 a ukončil tak finálovou sérii. Byly chvíle, kdy jsem ho nepustil z jeho obranného pásma. Pak mi Radek i ostatní říkali, že takto mě ještě neviděli hrát. Offline prostředí má určitě vliv, ale už jsme měli za sebou offline čtvrtfinále a semifinále, tak už nám to tolik nepřišlo.
Zkoušel jsi kvalifikaci na MS, je v NHL prvek náhody, který se v jednorázovém turnaji může projevit?
Ano zkusil, bral jsem to jako povinnost, když už jsem byl vítěz EHL, tak jsem v této kvalifikaci nesměl chybět. Vypadl jsem ve finále, kde jsem prohrál 2:3 s Pepčou. Nejhorší na té kvalifikaci bylo, že se hrálo jen BO1, na jeden zápas. Takže pokud se ti jeden zápas nepovede nebo se hra prostě rozhodne, že teď nevyhraješ, tak končíš. Je třeba mít i trochu toho pověstného štěstíčka.
Našim reprezentantům to na MS nevyšlo, sledoval jsi průběh? Jak je na tom ČR v porovnání se světem?
Sledoval a myslím jsi, že kluci ostudu určitě neudělali. Podporovali jsme je a i jsme s nimi hráli tréninkové zápasy, aby měli kvalitní přípravu. Švédové se kterými vypadli, patří společně s Finskem ke špičce ve virtuálním NHL. A kluci jim byli rovnocennými soupeři, nedostali žádný debakl a i Švédové museli uznat, že postup neměli zadarmo.
Co tě v blízké době čeká? Nechystá se například další sezóna EHL? Budeš nadále působit v Mladé Boleslavi?
Teď jsme společně s hráči EHL rozjeli vlastní turnaj, kde bude každý hrát za sebe a uvidí se, kdo se stane nejlepším. Hrajeme režim HUT, ale s omezením na pouze zlaté karty, takže nejvyšší rating hráče je 87. Jestli bude další EHL, to zatím nevíme, dostali jsme dotazníky, aby od nás měli zpětnou vazbu a teď už jen můžeme doufat. Jestli zůstane hráčem Bolky se také uvidí, nejsem pod žádným kontraktem. Máme slíbeno pozvání na extraligový zápas do MBL, až začne sezóna, kde budeme vyhlášeni jako vítězové EHL, tak uvidíme, jak to dopadne.
