Věčně druhý DeviL vzpomíná na historii StarCraftu na MČR

19. 7. 2020 | 16:00 StarCraft 2

StarCraft a esport byly provázány už v době, kdy tento termín ještě nebyl v komunitě rozšířen a všichni profesionální hraní nazývali progamingem. Stejně jako tato strategie je na scéně stálicí i Devil, který zářil nejen za dob SC:BW ale i po vzestupu jeho nástupce, StarCraft 2. Známý je však nejen tím, že je oldschoolovým progamerem, který pamatuje začátky esportu v Čechách, je také historicky jediným hráčem StarCraftu, který se dokázal na MČR umístit hned čtyřikrát na medailových pozicích a bohužel ani jednou z toho nezískat zlatou medaili. Téměř se zdá, že přestože výkonostně na zlato dosáhnout mohl, síla osudu mu v tom rok co rok vždy nějakým způsobem zabránila. Jaká byla jeho cesta na stupně vítězů? Na to jsme se Devila zeptali osobně při posledním ze srazů CDS klanu v herní vile The Nest.

Devil

Na první MČR, kde skončil pátý, se dostal zhruba před 17 lety, kdy tento boj o nejlepšího domácího hráče probíhal v rámci veletrhu INVEX. Psal se rok 2003 a INVEX měl už tehdy velmi prestižní postavení. U slavnostního zahájení veletrhu byli přítomni například ministr informatiky Vladimír Mlynář, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a slovenský ministr dopravy, pošt a telekomunikací Pavol Prokopovič, samotné MČR pak natáčela do reportáže TV Prima. Devil byl součástí Mistrovství už od prvního ročníku jeho novodobé podoby tak, jak jej známe dnes. Tehdy se mu hned napoprvé podařilo umístit na stupních vítězů, konkrétně na třetím místě. Vyřadil ho jeho kolega z týmu eSuba, za nějž oba v té době hráli.

„

Jezerka? Tam to bylo super, bylo tam velké pódium, první komentované a streamované zápasy a dokonce to komentoval Jump. Byly tam stánky, dokonce i nějaká ta první virtuální realita. Byly to spíš takové kostičky, ale bylo to dobrý. Tam jsem hrál za eSubu a vím, že jsem tam ve finále s hrál s Predym, skončilo to tuším 2:1 v můj neprospěch. Predy to tehdy vyhrál a já jsem byl třetí. Predy ve finálovém zápase prohrával 0:2 a otočil to na 3:2 nějakýma brutálníma rushema. Na co vzpomínám, je že když jsme se pak vraceli domů, cestou zpátky šel zvracet. A to rovnou i s pohárem, do poháru ne. (směje se) Ale šel s pohárem, nepustil ho z ruky, byl opravdu pořádnej.

A můj osobní zážitek z tohohle ročníku, kromě přebírání medaile? Stalo se mi, že jsem byl v noci na pokoji a nebyl tam signál, ono je to tak trochu uprostřed ničeho. Tak jsem šel z pokoje hledat signál a byl jsem jen v trenkách. Bylo to asi trochu zvláštní pro ty lidi, které jsem potkal. Sice jsem si to potom uvědomil, ale ti, co mě potkali v noci, se přinejmenším trochu divili.

“

Ve dnech 19. až 21. října 2012 hostil Kongres hotel Jezerka v Seči u Pardubic 2. ročník obnoveného oficiálního Mistrovství České republiky v počítačových hrách, na kterém se v osmi herních titulech soutěžilo o ceny v hodnotě půl miliónu korun a titul nových mistrů ČR. I v tomto roce si Devil svůj výlet na MČR zopakoval a tentokrát mířil za vítězstvím. Jeho snahu mu ale zhatil Rikytan, který byl v té době ve skvělé formě. I přesto ale všichni na vítěze tipovali Tomikuse, na kterého Devil narážel snad v každém turnaji. Tomikus nakonec skončil na třetím místě.

„

MČR před deseti lety už si skoro nepomatuju, ale myslím si, že to bylo těsný. Na druhém MČR už jsem do toho šel s tím, že to vyhraju určitě. Ve finále měl ale Rikytan takovej kempící styl mechu, že jsem nevěděl, jak na to. A hrál to samozřejmě všechny tři hry, aby taky ne, když to dost očividně fungovalo. Takže tam mi to uteklo proto, že jsem nebyl úplně dobře připravený.

“

Rok se s rokem sešel a MČR se znovu opakovalo, tentokrát se z Jezerky přesunulo na pražský veletrh For Games a ohromným skokem se tak přiblížilo veřejnosti a především velkému množství návštěvníků. V té době už Devil na vítězství nepomýšlel a hraní se příliš nevěnoval. Doby tryhardu byly ty tam, ale skill prostě zůstává v kostech. Právě na to se Devil rozhodl spolehnout, když vyrazil na svou další jízdu za titulem mistra ČR.

„

Tehdy jsem už moc nehrál a dostal jsem se tam tak nějak setrvačností. Ten skill, co jsem měl z minulých roků, mi stačil. Nepočítal jsem s tím, že bych to vyhrál. Spíš jsem byl překvapený, že ostatní, co hodně trénovali, mě neporazili. Tomikus to tehdy vyhrál celý a ostatně všichni soupeři, co jsem tam měl, i s nima to bylo tak nějak stejný, jako u ostatních turnajů. Prostě jsme se pořád potkávali. Třeba s Ladabazem, já jsem ho porazil na Asus Finals bral první místo. Ladabaz mě většinou dával a pak se mi to nějak vrátilo. On byl vlastně takový můj nemesis, dalo by se říct.

“

Ve StarCraftu je a vždy byla menší komunita, než v ostatních kompetitivních titulech. Ostatně, jedná se o jedinou real-time strategii, které se kdy podařilo zazářit ve světě esportu. Oproti CS:GO, kde se můžete setkat s desítkami týmů, v nichž každý individuální hráč má své strategie a postupy, měl StarCraft vždy na domácí scéně daleko menší a utuženější komunitu, takže hráči se navzájem nejen znali, ale znali i své strategie a triky. Když pak proti sobě hráli, věděli už, co očekávat a na co se naopak dopředu připravit.

„

Na těch MČR bylo vždycky strašne moc lidí. Můj výkon tam možná právě proto nikdy nebyl na 100%. U mě to nešlo. Snažil jsem se na to soustředit, ale byl to pro mě opravdu prestižní turnaj. V té Jezerce bylo pódium už tehdy opravdu brutální, kamery, produkce, všechno to vypadalo opravdu profi.

“

V dnešní době je ve StarCraftu zcela normální, že se rushuje i v pozdních fázích turnajů, v nichž se hraje o prestižní titul. Nejinak tomu bylo například při letošním IEM v Katowicích, kdy jsme během finále mohli vidět dokonce několik her, které trvaly sotva pár minut. Takový risk si ale Devil při zápolení o titul mistra ČR nikdy nedovolil.

Finále oficiálního Mistrovství ČR v počítačových hrách 2013 se odehrálo jako součást festivalu FORGAMES. Tehdy se hrálo na velkém pódiu a StarCraft byl pátou hrou, ve které se soutěžilo o titul mistra ČR. Nabušená sestava osmi hráčů slibovala velkou podívanou, avšak díky expanzi Heart of the Swarm byl turnaj tak trochu přehlídkou protossů. Devil však statečně hájil zergskou rasu a z horní části pavouka turnaje vypadl s tehdy vycházející hvězdou, Reitorem. Spadl tak do losers bracketu, kde se probojoval až do finále. Tam se střetl s kým jiným, než Ladabazem. DeViL nedokázal na svého soka naleznout recept a s turnajem se tak opět loučil pod vrcholem. Stejně jako v minulém ročníku, ani na tento se nijak speciálně nepřipravoval. Na turnaji se stavil víceméně na otočku a neočekával valné výsledky. Další třetí místo na MČR tak bylo velmi příjemným bonusem.

„

Dřív jsem to měl tak, že když jsem hrál, tak jsem se snažil vyhrát. Nějak se poučit, tak mě to bavilo. Pak jsem měl nějakou pauzu a přišla dvojka a tam mě to zase nějak chytlo. Zase tam byl ten popud být nejlepší. Pravda je, že v té době už jsem dělal na fulltime, takže jsem mohl hrát jenom po práci. Říkalo se mi věčně druhý. Nějaké turnaje jsem sice vyhrál, ale MČR to nikdy nebylo. Takže já jsem měl to, že mi stačilo pár hodin tréninku na to, abych se udržel na té špičce.

“

Ať se snažil, či nesnažil, Devil vždy skončil jednu až dvě příčky pod vrcholem. Stejně tomu bylo i na MČR 2014, kdy protossové stále dominovali turnaji a jeden z mála zergů na scéně se jim stále snažil čelit, a to dost úspěšně. Přestože statisticky byly rasy vždy dostatečně vybalancované, faktor změn v nových expanzích ovlivnil výsledky a to, na co hráči byli schopni dosáhnout, v mnohém.

„

Je to v tom, že mě to u toho nového patche až tak nebavilo. Ve třetím pak vývojáři přišli s Warp Prism u protossů a to se hraje na ten all-in. Všichni to chodili a za 15 minut zabili každého Zerga. Když jsi nescoutoval, tak jsi prohrál. Když ano, bylo to tak 50 na 50. Dneska už je to zase ale vybalancovaný.

“

Na MČR se poté podíval ještě jednou, v následujícím roce. Byl to tentýž rok, kdy se StarCraft na mistrovství objevil prozatím naposled. Nově byl zaveden systém GSL a finanční výhra pro výherce činila 7 500 korun. Ty si odnesl Blucheese, na kterého Devil narazil hned v prvním kole. Po prohře sice v druhém zápase proti Blackbirdsovi urval jednu výhru, na postup to ale nestačilo. Poprvé se umístil mimo finálovou trojici, tentokrát na děleném 7. - 8. místě.

Tehdy se celá akce přesunula na brněnské výstaviště, kde se usadila až doposud, nicméně současná hala už MČR začíná být malá a pomalu ale jistě se blíží okamžik, kdy se fanoušci domácího esportu budou muset přesunout do větších prostor.

A jak to měl Devil během své herní kariéry s týmy, které reprezentoval? Za dob Broodwaru si prošel působením v B!ologic, bruntálské Inoru, Skyriders a zakotvil v domácí jedničce, CDS. S příchodem druhého dílu StarCraftu scéna znovu ožila, objevila se nová jména a některá z původních přešla do ústraní se věnovat tomu, co život přinesl.

„

Já jsem to měl tak, že nejdřív bylo CDSko. Když jsem začal hrát StarCrafta 2, tak jsem byl v CDS a vím, že Jump byl u zrodu týmu eSuba, proto pak moje volba byla eSuba. A jak se to vyvíjelo, ta podpora tam prostě byla podle mě nejlepší, největší. I když byly jiné nabídky, tak vůči tomu týmu to nedávalo smysl, tam jsou prostě super lidi. Měli jsme tým, kde nás bylo i s Academy třeba 12 a samí super kluci.

V té době už fungovaly Academy týmy. Vím, že jsme utvořili tým, který byl téměř nezničitelný, v té dvojce. Tam byl Headhunter, Harpner, ten taky dost vyhrával. Tomikus tam taky byl a kdyby nevyváděl takové věci, tak by tam možná byl dodnes. Zkrátka, eSuba je za mě nejlepší tým a budu na ně vždycky rád vzpomínat, stejně jako na CDS.

“

Devil se starou bandou zůstává v kontaktu do dneška. Když vloni eSuba slavila 15 let svého vzniku, nemohl se bohužel zúčastnit. Před třemi lety se ale všichni sešli v Nestu a hráli StarCrafta, to bylo naposledy, kdy se viděli v plném počtu. Srazy oldschool progamerů se však v Nestu konají daleko častěji, vždyť právě na jednom z nich jsme před měsícem Devila mezi hraním vyzpovídali.

„

Díky tomu, že jsem hrál za eSubu, jsem se několikrát podíval do Švédska, třeba pětkrát, do Španělska, taky na Dreamhack, byl ve Valencii. Pak tam bylo nějaké Německo, Slovensko, opravdu hodně cestování. Byla to opravdu zábava. Cestování, hry, mě to opravdu bavilo. Tehdy začínalo streamování, StarCraft měl na Twitchi přes 100 000 lidí, i já jsem měl na Streamu tehdy okolo 300 lidí najednou, což tehdy bylo naprosto neuvěřitelný, dneska je to víceméně standard. A MČR? Bylo prestižní i v cenách, ty tam byly opravdu luxusní. Vyhrál jsem nějakej monitor a mám ho do dnes, byl opravdu našlapanej, už tehdy ty technologie byly hodně super.

“

A jak srovnává MČR a zážitky, které na něm prožil, se zahraničními turnaji?

„

Kdybych vyhrál někde v Rumunsku, Polsku nějaký turnaj, tak MČR a domácí úspěch je pro mě víc. To MČR fakt bylo top, i do budoucna vlastně bude. V tom roce 2011 to nastartovali tak, že podle mě do dneška to není překonaný. Ta laťka byla hodně vysoko. Jak samotný StarCraft šel do ústraní jak obecně, tak na MČR, tak i moje motivace s tím šla trochu dolu.

“

Dneska už má StarCrafta jako koníčka, který mu ale v životě dal mnohé a ovlivnil i jeho pracovní sféru. Kdysi si po práci zahrál StarCrafta, kde mohl dát průchod svému kompetitivnímu duchu a být součástí komunity. Když přestal aktivně hrát a ponořil se do práce, které dal všechno, zjistil, že to vůbec není to pravé ořechové a jen díky tomu dnes podniká. To mu přináší to, co kdysi StarCraft.

„

Nějaké ty schůzky, řešení s lidma, prohráváš, vyhráváš, je v tom ta radost, kterou jsem měl ve StarCraftu. Proto vím, že do toho chci šlápnout. Je tam něco, co každej dobrej musí mít v sobě, aby vyhrával. Tu vnitřní motivaci. Můj problém byl, že já vždycky když jsem se dostal do finále, tak jsem na tom hrozně makal. Když jsem se tam dostal, tak jsem měl splněno a prostě jsem to nedotáhl, protože ten cíl už jsem měl víceméně splněný. Možná blbý nastavení, neměl jsem to úplně na první místo. Dneska už to vím, dřív jsem to nevěděl. Měl jsem to tak, že jsem trénoval a pak najednou přišlo to finále a pak už jsem netrénoval, prostě jsem přestal s tím, že už jsem tam a stačí to. Proto jsem vlastně to nikdy nedotáhl na to první místo. Ale mrzí mě to, to MČR bych chtěl vyhrát.

“