Novodobé éry MČR se Tomáš Mikula, alias Greener, účastnil od roku 2012, kdy byl v rámci své adminské pozice posazen při své premiéře rovnou na dvě židlě a střihl si adminování jak turnaje v legendárním Counter-Strike 1.6, tak v tehdy nově vydaném titulu CS:GO. Od té doby nevynechal ani jediný ročník a nyní je tím, kdo za organizací celého finálového eventu doopravdy stojí. Greenerova cesta k pozici hlavního organizátora MČR v počítačových hrách byla tak trochu knižní. Z pozice řadového admina oblíbené střílečky se díky píli, úsilí a odhodlání dostal až k postu hlavního organizátora. Ale pojďme si to vzít popořádku a vrátit se zpátky do minulosti.
Greener adminem
Psal se rok 2012 a MČR se podruhé a naposledy konalo na Jezerce. Greener v tom roce začal pro PLAYzone adminovat 1.6 turnaje jako řadový admin. Tehdy nebylo až tak jednoduché se stát adminem a především pozice admina představovala autoritu s jistým nádechem tak trochu hvězdného postavení v komunitě. Zkrátka, admin byl „pan někdo“ a jeho slova byla pro hráče přikázáním, která vyznávali, přestože s nimi ne vždy nutně souhlasili.
Greener a Fuerto, Game Expo, Bratislava 2014
Mimo adminování pro PLAYzone si Greener nenechal ujít ani možnost řídit 1.6 turnaj na LanCraftu ve Starém Městě. V turnaji tehdy hrálo 32 týmů, což jsou na dnešní poměry téměř neuvěřitelná čísla. V tehdejší době to však bylo běžné, protože množství turnajů na scéně rozhodně nebylo tak vysoké, jako dnes. Když už se někde něco hrálo, většinou u toho chtěli být všichni. Stejně to bylo i s tehdejšími meziherňáky, kterých Greener taky pár odadminoval. Na ty však nevzpomíná až tak moc rád.
Jelikož vše dopadlo dobře a tak, jak mělo, v průběhu roku byl Greener osloven Hitachim (Michal Nagy), který mu nabídl pozici hlavního admina pro Counter-Strike 1.6 i CS:GO, které bylo na konci roku 2012 čerstvě na vzestupu. Slovo dalo slovo a Greener odjel na Jezerku adminovat dva turnaje naráz, nově v pozici jednoho z hlavních adminů, kteří se na akci podíleli.
Greener a Hitachi, MČR 2013, FOR GAMES, Praha
Bylo to hrozně zajímavé, protože v tom roce 2012 tam hrál Goučkovej turnaj Guardian a 1.6 turnaj Oskar, takže to byl asi jeden z posledních turnajů na domácí scéně, kdy hráli ještě v nějakých normálních týmech. A oba to tehdy vyhráli ten turnaj. (směje se)
Přípravy na MČR tehdy probíhaly úplně jiným stylem, než je tomu dnes, kdy část organizátorů na místo přijíždí více než týden předem, aby mohli v prázdné hale vybudovat finálový event pro desítky tisíc návštěvníků a od píky postavit vše, od stánků, přes tribuny až po dvě stage, jednu pro MČR v počítačových hrách a jednu pro MČR ve hrách mobilních. Tehdy však přípravy na akci, která se konala od pátku do neděle, začínaly v pátek, úderem polední hodiny. Do doby, než začali na Jezerku najíždět hráči, bylo potřeba přestavit kongresové sály na prostory, v nichž šlo uspořádat turnaje. A byla to poměrně velká jízda.
Těchto příprav se Greener samozřejmě taky účastnil, protože v takových situacích je každá ruka dobrá. No a po přípravách už začaly přípravy na samotný turnaj. Admini byli usazeni na recepci, kam za nimi nově příchozí hráči přišli, nahlásili se a admin dané hry si je vždy přebral, dovedl je na místo, usadil, předal úvodní informace o tom, kdy bude brief pro kapitány a sdělil, co a jak se bude dít.
Pak už začaly jednotlivé turnaje startovat a Greener dohlížel na to, aby ty jeho proběhly bez komplikací, aby neměly delay, aby hráči byli spokojení, dělo se, co se dít mělo a nedělo, co se dít nemělo. Kromě adminování dvou turnajů si na svém premiérovém MČR stihl střihnout i roli komentátora CS:GO turnaje, a to z velmi prostého důvodu. Komentátoři už museli odjet domů, finále se odehrávalo pozdě v neděli a řada lidí musela odjet zpět kvůli pondělní práci. Greener však jako mladý student měl daleko víc času, takže naběhl k mikrofonu před kameru a s Huhym odkomentoval finále Mistrovství. Premiérou před kamerou tak završil svůj první MČR event.
Greener komentátorem a analytikem
Po své komentátorské premiéře se Greener před kameru vrátil ještě pár let nazpátek při komentování zahraničních turnajů, jako ESL One Cologne či IEM Katowice. Kromě toho ho můžeme v posledních dvou sezónách pravidelně vídat také za komentátorským a analytickým stolkem v rámci COOL lig, kde nyní divákům přináší svůj pohled na hru s dvojicí šprýmařů v podání Roman "Blade" Pilný a Ondřej "Lelek" Kvarda.
Práci před kamerou vnímá Greener spíše jako koníčka, něco navíc. Není to nic, do čeho by se sám nijak extra hrnul bez toho, aby mu to někdo nabídl. Když už ale taková nabídka přijde, rozhoduje u něj to, že na CSku vyrůstal a rád se k němu vrací. Pozice za oponou je ale gró celé jeho pracovní náplně. Přestože většinou není veřejně vidět, je to právě on, kdo každý rok buduje MČR od prvního nákresu floor plánu na papíře, tedy, na opravdu velkém papíře.
Greener organizátorem MČR
Vše začíná už rok předem, kdy se shánějí partneři pro další ročník, protože bez partnerů to u nás v ČR není zatím možné dělat. Následuje vymýšlení toho, co pro partnery připravit a ruku v ruce s tím jde vymýšlení systému, jak celý ročník bude probíhat. Poté přichází na řadu samozřejmě oznámení a následně se začnou dít různé online aktivity ohledně sezóny, které spadají do MČR.
Dalším krokem je už plánování samotného třídenního finále. Základem všeho je floor plán. Když se vezmou známé a neznámé na jeden papír, sedne se nad rozložením té haly, popřemýšlí, jestli by to takhle šlo udělat, jestli to udělat jako vloni, jestli to bylo v pořádku a tu strukturu, kostru, držíme stejnou. Potom už to přibývá a s přibývajícími partnery a aktivitami se postupně původní floor plán mění. Stavebním kamenem je umístění stage, což je pro floor plán klíčové. Zbývá dořešit, kde by mohly být jaké aktivity a stánky, a potom do nich dosadit konkrétní partnery a aktivity tak, aby to dávalo smysl.
Potom už se může přejít k plánování celého ročníku, aktivit, vymýšlení aktivit na stáncích opravdu s aktivním zapojením aby to nebyla jen pasivní výstava nových technologií, aby tam byl zajímavý program, který lidi zaujme. Vyřešit se také musí program na stage.
Už při plánování současného ročníku se v rámci řešení jednotlivých úkonů objevují věci, které by se daly udělat jinak a lépe, avšak z časových, technických či finančních důvodů už to v dané sezóně nelze zvládnout. Takové myšlenky se zapisují a přidávají se k seznamu, který vzniká po ukončení ročníku v prosinci, kdy se vše vyřeší a uzavřou se reporty. V ten moment nastává čas na zaslouženou týdenní pauzu a poté se celá šňůra událostí opakuje a implementují se změny podle plusů a mínusů uplynulého roku, které se zapisují vždy po skončení eventu, dokud je mají všichni v živé paměti.
V rámci tohoto proběhly v minulosti i průzkumy mínění komunity, které jsou toho všeho také součástí. Organizace a hráči jsou vlastně taková minorita celé hráčské komunity, co se počtu týče. Ta komunita jsou všichni, kdo scénu sledují, prožívají to, ať už na místě, nebo online. Největší skupinu týmů tvoří ty, které se zapojují do kvalifikací a sledují streamy. Ty, které na finále bojují o výhru, které mají reálně šanci uspět, tam už se jedná o daleko menší část komunity, může to být například stovka hráčů. A tento počet určitě netvoří domácí Counter-Strikovou komunitu – tam se bavíme o tisících, spíše desetitisících.
Celá sezóna je kromě těchto věcí víceméně předpřipravená, protože nechceme nějak radikálně měnit zajetý koncept. Vycházíme z toho, co bylo, a to se snažíme zlepšovat a měnit. Největší změna za poslední dobu byla vloni, kdy jsme na začátku roku oznámili, že nebude na MČR League of Legends, ale bude místo něj PUBG. I když samozřejmě později se nám podařilo nakonec dostat na MČR i to League of Legends, ale to byla taková největší meziroční změna, kterou jsme kdy vyhlásili už na začátku sezóny.
Organizátoři MČR 2012, Jezerka
Takhle vypadá plánování MČR sezóny v dnešní době. Ovšem v dobách minulých tomu bylo úplně jinak. V počátečních ročnících nové éry MČR se o organizaci celého eventu staraly 2 až 4 osoby, jimž v samotném průběhu eventu pomáhala další desítka až dvacítka dobrovolníků. Dnes už se organizaci jednotlivých složek celého eventu podílí na 100 osob, z nichž každá má svou specializaci, od produkce Streamu až po tombolu. K tomu musíte samozřejmě přidat aspoň tucet komentátorů, kteří diváky provázejí hodinami a hodinami zápasů profíků, kteří bojují o titul mistra ČR.
Z původní dvacítky pomocníků, kteří se kdysi starali o rozmístění stolů a natažení internetových kabelů na Jezerce se nynější tým okolo MČR rozrostl nad dvě stovky nadšenců, kteří dnem a nocí pracují na tom, aby si více než padesát tisíc diváků na místě a další stovky tisíc u obrazovek mohly vychutnat atmosféru finálového eventu co nejlépe.
Organizátorský tým PLAYzone Challenge 2019
Když se dnes řekne prize pool, naprosté většině hráčů v hlavě vyvstane představa finanční odměny za výhru. Odměny v prvních ročnících obnoveného MČR však sestávaly především z věcných cen, kterými byly například počítače, monitory či herní komponenty. Hráči turnaj jezdili hrát především kvůli prestiži a nikoli kvůli finančnímu výdělku. O finančních výhrách tehdy totiž nemohla být ani řeč, ty se na MČR dostaly až v posledních letech, kdy se pohybují v řádech stovek tisíc korun.
Pravdou totiž je, že tehdy neexistoval FACEIT a podobné vychytávky, díky kterým je dnes velmi snadné se dostat do povědomí herní komunity a především kvalitních domácích či zahraničních celků, což je samozřejmě jedině dobře. Dříve bylo množství turnajů omezeno nízkým počtem jejich pořadatelů, kteří se tomu všemu věnovali spíše jako koníčku. Hledání soupeřů na sparing bylo oříškem a nejednodušší bylo si zahrát s kamarády po LAN. Dnes už vše funguje úplně jinak a je to pouze ukázkou toho, jak moc jde pokrok kupředu.
Přestože online možnosti dnes skýtají téměř neomezené šance, jak se prosadit, je nutné podotknout, že množství hráčů se oproti dnům oldschool komunity nezměrně zvýšilo. Cesta na vrchol je tak o něco těžší, protože se musíte probojovat přes daleko větší počet hráčů. Zároveň focus na výhru je dnes primárním cílem většiny hráčů, přičemž v dobách, na které vzpomínáme, se hrálo spíše pro zábavu, než kvůli podání toho nejlepšího možného výkonu, který by mohl znamenat posun v herní kariéře.
Řada lidí si říkala, že když vzniknou profesionální organizace, ti hráči budou dostávat pravidelné finanční odměny, bude to jejich práce a život, ale bohužel až na výjimky Sinners a eSuby se to neděje. Přijde mi, že ti hráči tím kolikrát až pohrdají, neuvědomují si řadu věcí, které za tím jsou. Když se na to podívám dlouhodobě, tak ty oganizace nejsou hloupé, nebudou donekonečna řešit, že někdo chce hrát jen s kamarády atd. Takhle to nefunguje ani v reálném sportu a ani fungovat nemůže. Když člověk hraje za nějaký tým, je k němu smlouvou vázaný, tak to musí dodržovat, jinak to nejde. Nejde si vydupávat, že s tím a tím hrát nechci. Je to jejich mínus velký problém, protože lidé zakládající organizace přicházejí do tohohle prostředí s nějakou vizí a nebudou donekonečna ztrácet čas, když se hráči budou chovat jako děti. Budou raději spolupracovat s někým, kdo to myslí vážně a dokáže se chovat jako reálný sportovec a plnit ty závazky.
Příprava MČR 2012
Jak se to s hráči v rámci týmů a jejich managementu má, začal Greener zjišťovat už v roce 2010. Tehdy v rámci Cservers provozoval s přáteli cca 20 serverů, o které se starali. Poté přišla myšlenka dát dohromady 1.6 tým, který by nějakým způsobem v komunitě propagovali, což se nakonec podařilo. Málokdo už ale dnes ví, že tento počin vedl tehdy neznámý tým Cservers až k výhře MČR v roce 2012. Tehdy byl součástí týmu jeden z domácích hvězdných hráčů, momentálně působící v zahraničí, Oskar.
Co slíbil, to splnil. Možná právě tenhle přístup v kombinaci s odhodláním a vysokým pracovním nasazením Greenera dovedl až na jeho dnešní pozici, kdy se organizování MČR věnuje na plný úvazek. K přehoupnutí do stálého zaměstnání v esportu u něj došlo v roce 2018, kdy postupné změny na scéně postupně umožnily, aby se lidé v rámci esportu dokázali uživit. To však platilo pro ty, kteří této oblasti věnovali roky svého času a ušli ve světě gamingu dlouhou cestu.
Kdyby vše běželo podle plánu, v tomto odstavci by se psalo o tom, co vše je na letošní MČR již domluvené, na co se můžete těšit a co naopak zůstane překvapením. Pravdou je, že letos si všichni v rámci MČR přejeme jen jediné – aby se skutečně konalo. Vše samozřejmě bude záviset na aktuální situaci a vládních nařízeních, nicméně jedno je však jisté. MČR letos oslaví deset let a počítat s ním rozhodně můžete i do budoucna. A na čem vlastně na MČR záleží ze všeho nejvíc?
