Na úvod se nelze nezeptat, jak se po zisku mistrovského titulu cítíš?
Mám hroznou radost! Hearthstone je jedna z věcí, která mě neskutečně baví, a je moc hezké vidět, že všechna ta snaha za poslední dva roky stála za to.
Když jsi s HSkem začínal, napadlo by tě, že by ses mohl stát mistrem ČR?
Když jsem začínal, tak jsem ani nevěděl, že nějaké Mistrovství ČR existuje. Hearthstone jsem hrál jenom jako casual, co občas hitnul TOP 200 legendu. Moment, kdy jsem si uvědomil, že bych mohl vyhrát MČR, byla výhra ESL Nationals, kde jsem porazil českou Hearthstonovou špičku. No a v ten moment jsem si řekl, že když je dokážu porazit tam, tak je dokáži porazit všude.
U tebe se ten vstup do světa Hearthstone ani nedatuje nikterak daleko, jak dlouho trvalo, než ses začal považovat za dobrého hráče?
Za dobrého hráče jsem se považoval už od kvalifikace na Masters Tour Soul. Poté jsem se snažil jen zlepšovat a své schopnosti i prokázat.
A co na svoji současnou úroveň, tam jsi vystoupal kdy?
Myslím si, že na současnou úroveň jsem se dostal po vstupu do Entropiqu. Je neskutečné, jak moc pomůže příprava na turnaje s nejlepšími hráči. Také to zázemí, které mi Entropiq poskytuje, je strašně důležité k dosáhnutí na ty nejvyšší mety.
Jak probíhala tvá příprava na turnaj? V dotazníku před jeho začátkem jsi vyplnil, že jsi schopný trénovat i osm hodin denně.
Celý víkend před deck submission jsem se připravoval se spoluhráči z Entropiqu Faelim a Jobsadem a taky s Jarlou, a to klidně i těch zmíněných osm hodin denně.
Jak velkou roli tedy v tvé přípravě sehráli týmoví kolegové?
Jak už jsem psal, sehráli v mojí přípravě velkou roli, i když se kluci nakonec rozhodli hrát trochu jiné decky. Velmi mi také pomáhá to, že máme v organizaci celý management lidí, kteří za námi stojí a se vším nám jsou připraveni pomáhat, jako je třeba mentální koučka.
Mrzí tě, že tvé první MČR, které bylo navíc hned úspěšné, se odehrálo jen online?
Určitě mě to mrzí. Na MČR jsem se těšil nejen jako hráč, ale i jako divák a atmosféru offline akce nelze jen tak nahradit.
Tvá kariéra začala teprve nedávno a teď jsi vlastně dosáhl na největší úspěch na domácí scéně. Co máš v plánu dál, předpokládám, že o obhajobu se příští rok pokoušet budeš, neplánuješ ale třeba i ještě větší soustředění na Masters Tour?
Přesně tak. Plány pro příští rok jsou obhajoba titulu, a když už jsem dosáhl vrcholu na české scéně, tak nezbývá nic jiného, než pokořit i tu zahraniční přes Masters Toury.
Podívejme se na závěr na samotné finále, v něm jsi sice vedl 2:0, nakonec jsi ale vyhrál “jen” 3:2. Bál ses, že jsi už o titul přišel?
Určitě jsem měl jisté obavy, ale v takových situacích je nesmírně důležité zachovat chladnou hlavu. Nesnažil jsem se moc přemýšlet nad tím, co bych mohl vyhrát, nebo o co přijít, ale soustředil jsem se výhradně na hru.
Ono bylo vůbec dost překvapivé i to, že jsi vyhrál ty první dvě hry. Věřil ses před začátkem závěrečného zápasu?
Věděl jsem, že to M1lan mohl s Druidem otočit. Z celého jeho lineupu jsem se jeho bál nejvíc. Přesto jsem si do posledního zápasu věřil, protože jsem měl tři šance ho porazit. Začalo trochu přituhovat, když jsem nedokázal zvítězit s Mágem a on zůstal na jednom životě. S Mage jsem si do Druida poměrně věřil a zápas jsem nechtěl úplně prodlužovat.
Co se dle tebe stalo, že jsi dokázal tak překvapivě uspět s Control Priestem?
V poslední sérii byl Control Priest spíš Control the Board Priest. Jediná možnost, jak vyhrát proti Mozaki Mágovi za Priesta, je prostě tlačit a doufat, že si nelíznou jejich kombo moc rychle, což nakonec i vyšlo. Priest do Galakrond Roguny už bylo něco jiného – hodně lidí si myslí, že Galakrond Roguna je favoured z aspoň 60 %, ale já tenhle matchup vyhrál za celé MČR čtyřikrát se 100% winratem. Priest je prostě moc dobrej a každý, kdo ho nehraje, udělal chybu.
Tak díky za rozhovor, máš na závěr nějaký vzkaz?
Ještě jednou bych chtěl poděkovat své rodině, fanouškům a celému týmu Entropiq. Jste úžasní!
