Jak s odstupem dvou dní hodnotíš, že byla těžká cesta za titulem?
Osobně, když jsem vstupoval do tohoto ročníku MČR, tak jsem si byl vědom toho, že to nebude lehké. Na konci ročníku se nám zformovaly poměrně silné celky, takže jsem to rozhodně nebral na lehkou váhu. S naším trenérem Pistolou jsme analyzovali předešlé turnaje, jako Grunex a Odyssey League, a hledali ideální řešení jednotlivých zón a sledovali ostatní týmy, abychom věděli, co máme čekat.
Byli jsme si ale vědomi toho, že jsme vstupovali v roli favorita turnaje. Takže jsme náš playstyle nijak neměnili a stále hráli naší hru, jen v některých situacích se přizpůsobili lobby. První den bych popsal jako takový dobrý start. Vytvořili jsme si dobrou výchozí pozici, na které jsme potom začali stavět. V sobotu jsem začal hrát a předvedli jsme dobrý konzistentní výkon s pár velmi podařenými hrami. Kdyby se nestala jedná nešťastná situace, pravděpodobně by jsme utekli už na konci soboty. Když jsme vstupovali do posledních finálních 8 nedělních zápasů, věděli jsme, že je vysoká šance, že vyhrajeme. První nedělní zápas byl sice trochu clownfiesta, ale když jsme vyhráli druhý zápas na Miramaru, turnaj v té chvíli byl více méně rozhodnutý. Bylo to „close“ a my si konzistentními výkony, bez nějakého stresu, dokráčeli pro titul.
Když si to porovnáš, byl těžší váš titul v roce 2019 nebo letos?
Titul v roce 2019 byl určitě těžší, nebyli jsme rozhodně tak silní a herně vyspělí, jako jsme teď. Jediná výhoda, kterou jsme měli v roce 2019, byla ta, že jsme nebyli v roli favorita, ale byli jsme ve stínu Inside Games, kteří právě v minulém ročníku neunesli tlak. Tenhle rok jsme v průběhu roku jako jediný tým z CZ/SK pravidelně bojoval s evropskou scénou, takže jsme oproti ostatním měli zkušenosti a konfidenci, kterou jsme mohli využít. Taky máme od ledna za sebou Entropiq, který svým zázemím, realizačním týmem a přípravou posouvá náš tým dál.
Vnímal jsi před turnajem, že by například Inside Games měli být největšími konkurenty? Nebo jste ostatní vůbec neřešili?
Inside Games byli širokou veřejností určitě správně vnímáni jako naši největší konkurenti. Jak jsem již zmínil v první otázce, připravovali jsme se na všechny, takže jsme věděli, co očekávat a věděl jsem, jak IG hrají a na jakých pozicích budou. IG měli individuálně jedny z nejlepších hráčů, kde bych vyzdvihl zejména KnorkiSe, kterého jsem před turnajem zmiňoval jako nejlepšího hráče turnaje (kromě mého týmu).
Překvapilo tě po prvním dni, že vás proháněly týmy, od kterých to málokdo čekal? Pracovali jste s tím, že si tu konzistentnost neudrží?
Samozřejmě to bylo od některých týmů překvapení, ale například od FADEE jsem to trošku čekal. Měli dobré individuální hráče a bylo to jenom o tom jestli fixnout jejich macro play a synergii. Ale ano, přesně jak říkáš – viděli jsme, že ty týmy, co byly nahoře, nemají zas tolik zkušeností a pravděpodobně neudrží tempo v následujících hrách. Právě proto se mi hodně líbil formát 24 her.
Sobotní den byl opravdu dlouhý, jak jste se na takový maraton fyzicky připravovali?
Sobotních 10 her bylo opravdu hodně, ale všichni hrajeme hodně v porovnání s ostatními hráči na MČR, takže jsme měli takovou menší výhodu. Navíc nám v tomto ohledu pomohl bootcamp a servis od Entropiq, že jsme se dokázali soustředit všech 10 zápasů. Ale přímo fyzicky jsme se na sobotu nijak nepřipravovali. Osobně jsem zvyklý z fotbalu, takže 10 her fyzicky pro mne byla procházka v růžovém sadu. Mentálně to samozřejmě bylo těžší maximálně se soustředit všech 10 her, ale myslím, že jsme se s tím poprali dobře.
Ty sám jsi v sobotu začal zářit naplno a individuálně jsi byl na výši. V čem vidíš svoji nejsilnější stránku?
V sobotu se mi opravdu hrálo dobře. Z pátku na sobotu jsem zanalyzoval všechny zápasy, co jsme hráli. Zapřemýšlel jsem, proč jsem v pátek nehrál, tak jak bych si představoval, a v sobotu všechno tohle využil spolu s mojí celoroční prací. Moje nejsilnější hráčská stránka je rozhodně work ethic, jsem si jistý, že jsem tomu dal ze všech hráčů nejvíce. Přímo nejsilnější herní stránka je pravděpodobně game sense, game intelligence a přehled ve hře, to mi umožnuje dobře se orientovat ve hře, dělat playe, kteří ostatní nevidí a hrát podle instinktů.
Nemáš to ale někdy tak, že tě třeba i tým zastavuje, ať neblázníš až moc?
V nějakých situacích určitě a myslím si, že je to dobře v nějaké ideální míře. Všechno by mělo být komunikováno, takže když někdo jde dělat play, dává informace spoluhráčům a oni mu například řeknou jejich názor. Ale ten určitý hráč to v té situaci vidí většinou nejlépe, takže pak je to na něm, jak to on cítí.
V neděli jste byli stále ve vedení, neměli jste nutkání začít hrát pasivněji?
Po výhře na osmnácté mapě jsme byli v klidu a víceméně jsme se nesnažili nijak měnit playstyle. Šli jsme dál mapu po mapě.
Řešili jste vůbec situaci za vámi? Protože tam bylo ve 20 bodech snad 6 různých týmů.
Nesnažili jsme se na to nijak soustředit, ale samozřejmě jsme věděli, jaká je situace za námi. Snažili jsme se ale poslední mapu soustředit na to, abychom to zakončili vítězně.
Byl na vás kdykoliv v průběhu turnaje vůbec vyvinut nějaký tlak vůči tomu, jak vysoké máte ambice?
Upřímně jsem vyloženě vysoký tlak kvůli naším ambicím přímo necítil. Šli jsme tam s tím, že se soustředíme hru od hry na maximální performance, i když vyhrajeme, i když prohrajeme. To si osobně myslím, že byla naše největší síla oproti minulému roku, za což patří díky Entropiqu a zejména našemu mentálnímu kouči Mariánu Jelínkovi Jr., Pistolovi a Richiemu našemu manažerovi.
Jaký je to pocit být dvojnásobný mistr České republiky, navíc ze tvých dvou účastí?
Je to fajn pocit, ale první titul měl bohužel na výstavišti popravdě úplně jinou atmosféru. Ale jsem rád, že jsme prokázali naší kvalitu a nezklamali jsme jak Entropiq, tak naše fanoušky, kteří nám věřili a fandili v chatu. Jsem moc rád, že jsem si udržel 100% winrate a ukázal to všem znova.
A když si k tomu připočteš, že ses dvakrát po sobě stal nejužitečnějším hráčem turnaje?
Upřímně to pro mne není nijak velký achievement, nebo něco z čeho bych se hodně těšil, ale jsem rád, že jsem pomohl týmu k titulu od toho tu jsem. Samozřejmě mám z toho radost a vím, že hodně lidí by si to semnou hned vyměnilo. Ale jsem opět především rád, že jsem mohl předvést show pro všechny fanoušky PUBG a esportu, kteří si udělali čas a podporovali nás. Doufám, že jsem pobavil, naučil a zejména inspiroval ty, kteří tvrdě pracují každý den, aby si splnili svoje sny. Se vší úctou je to stále jen česká scéna a moje cíle jsou už pár měsíců někde jinde. Jsem taky moc rád, že jsem prokázal všem, kdo ještě nějak váhal o tom, kdo je nejlepší PUBG hráč v Česku, že se o MVP tento rok nedalo ani diskutovat. Nic bych ale sám nedokázal, takže ještě jednou díky mým spoluhráčům, mé rodině přátelům a všem, kteří se na tom jen trošku podílí, nebo mě podporují.
Dokážeš nastínit, jaké jsou vaše nejbližší týmové plány? Budete profíci i v roce 2021?
Týmové plány zůstávají momentálně stále stejné, protože pro nás sezona ještě nekončí. Již tento víkend hrajeme Odyssey League Finals s prize poolem 25 tisíc euro a poté DreamHack Winter, takže teď se maximálně soustředíme na tyhle dva turnaje a poté teprve začneme řešit rok 2021. Brzo snad budeme znát oficiální program od PUBG na příští rok a začneme budovat strukturu v podobě makrocyklů sezóny a plánovat jednotlivé tréninkové cykly. Jedno ale můžu říct – v roce 2021 budeme ještě větší profíci.