Každý, kdo někdy hrál mobilní hry, ví, jak snadné jsou nákupy v těchto aplikacích, ať už stojí položky méně než dolar, nebo několik desítek dolarů. A ačkoliv si kupujete jenom ty levné položky, dokážou se rychle nakupit a dohromady to už dělá pořádnou částku.
Šestiletý George začal svou „nákupní horečku“ v červenci tohoto roku. Prostě opakovaně mačkal ikonky, aby si koupil boostery v Sonic Forces, je logické, že v tomto věku ještě nemá žádný pojem o penězích.
Do 9. července George utratil jenom v aplikaci přes 2,5 tisíce dolarů. V říjnu pak chlapcova matka Jessia obdržela poplatky ve výši 16 293,10 dolarů a považovala to za podvodnou aktivitu. Poplatky totiž byly strženy z Applu a PayPalu, jelikož jednotlivé položky nebyly na výpisu jasné, tak jí nedošlo, že nákupy v aplikaci mají původ v tom, že její syn hraje Sonic Forces.
„Způsob, jakým jsou poplatky spojovány, téměř znemožňoval zjistit, že byly ze hry,“ říká Jessica. Jelikož matka měla stále za to, že se stala obětí podvodu, podala stížnost, až později se její šestiletý syn přiznal, že to on stojí za oněmi nákupy. Jessica situaci přirovnala k drogové závislosti, kdy poplatky začínaly na méně než 1 dolaru, ale postupně krátké doby rostly. Kontaktování Applu potvrdilo, že George skutečně utratil takovou sumu při hraní Sonic Forces.
Společnosti bývají někdy otevřené situaci s nešťastnými rodiči vyřešit, v tomto případě se tak ale prý nestalo. Společnost Apple neměla moc porozumění pro Jessicu, ačkoliv netušila o nastavení, která umožňují zamezení nákupů v aplikaci, takže vina padá na rodiče. Apple údajně odmítl Jessice pomoci, protože je nekontaktovala ve lhůtě 60 dnů od uskutečnění nákupu v aplikaci, navzdory tomu, že si již nemůže splácet hypotéku. Jessica uvedla, že společnost reagovala jednoduše slovy: „Existuje nastavení, měla jste to vědět.“
Matka uvedla pro New York Post, že kdyby věděla o nákupech v aplikaci a nastavení ochrany, které by uskutečnění takových nákupů zabránily, k problému by nedošlo. „Je zřejmé, že kdybych věděla, že existuje takové nastavení, nedovolila bych svému šestiletému dítěti utratit skoro 20 tisíc dolarů za poplatky za virtuální zlaté kroužky. Tyto hry jsou navrženy tak, aby byly predátorské a aby děti přiměly kupovat si věci. Který dospělý by utratil 100 dolarů za truhlu virtuálních zlatých mincí?“
Jessica si zároveň stojí za tím, že vinu má Apple. „Můj syn nechápal, že peníze nejsou skutečné. Jak by mohl? Hrál kreslenou hru ve světě, o němž ví, že není skutečný. Proč by pro něj byly skutečné i ty peníze? To by vyžadovalo velký kognitivní skok.“
Nepochybně jde o velmi těžkou situaci a musíme uznat, že pokud rodič nehraje, nemusí vědět o hrách, jejichž hraní je zdarma, ale zároveň jsou zpeněžené, a jak snadné je udělat nákup v aplikaci, nehledě na věk hráče. Takže až příště bude vaše ratolest hrát nějakou hru, nebo budete hlídat mladšího sourozence, dejte si pozor na nastavení, aby se podobná věc nestala i vám.
Rozhodně se nejedná o výjimečnou situaci, kdy ratolest utratí velkou částku za hry. Stačí trocha nepozornosti a třeba úspory na rodinnou dovolenou jsou fuč. Může se to stát dokonce i u nás v Česku.
Co o situaci soudíte vy? Myslíte, že se jedná o chybu matky, nebo spíše společnosti Apple?
