MMAsters E-League byl první turnaj ve hře UFC 4 v Česku, který byl navíc komentovaný reálnými hvězdami MMA. Celý turnaj šel podle plánu a komentátoři si svou práci náramně užili. Patrik se dokonce ve super-finálovém kole utkal s vítězem, a i když Patrik v tomto kole padl, rád by vítěze poznal osobně, což ale momentálně kvůli vládním opatřením ještě nějakou dobu nebude možné. Oběma komentátorům, jak Davidovi, tak i Patrikovi, jsme položili pár otázek do krátkého rozhovoru, na Patrikovy odpovědi se můžete podívat níže.
Jak ses dostal ke hraní a jaká byla tvoje první hra?
Byl jsem ještě malý špunt a dostal jsem se k tomu na 486-tce. Moje první hra byla Prince of Persia, už nevím, jaký to byl rok. Pamatuji si ale, že komp byl babičky, která ho měla na účetnictví a já tam objevil tuhle hru. Když jsem byl na základce, byly ještě populární počítačové herny. Strávil jsem tam moc času, a tak jsem si řekl, že je to potřeba utnout. K hraní jsem se vrátil tak před třemi lety, nejdřív na herní noťas a pak Playstation.
Jaká je tvoje nejoblíbenější hra?
Mojí nejoblíbenější hrou je samozřejmě Call of Duty: Warzone.
Dá se porovnávat reálné MMA s hrou?
Jak se to vezme. Bojovníci mají reálné pohyby, reálné údery a techniky. Hra je dost reálná, ale pořád je to hra. Některé věci jsou kostrbaté a člověk si uvědomí, že to není realita.
Jak sis užil komentování?
Bylo to zajímavé. U prvních dvou zápasů to bylo zvláštní, člověk kouká na hru, ale pak jsme si to s Davidem (Dvořákem) přehodili a cítili jsme se jako při komentování reálného zápasu. Bylo to i tím, že ty první zápasy končily brzo a všechno bylo rychlejší než v reálném MMA, takže jsme museli mluvit rychleji. Pak už si to ale sedlo a dá se říct, že jsme to dost i prožívali.
Dovedl by sis tuhle formu komentování představit do budoucna?
Stoprocentně! A budu jen rád, když se něco podobného v budoucnu odehraje.
Existuje někdo, s kým je tvůj sen se v kleci utkat?
Já mířím na nejvyšší příčky, takže šampioni welterové váhy ve všech organizacích. (smích) Momentálně je asi nejdominantnější Kamaru Usman. A takhle to asi neberu jen já, ale všichni, kdo někam směřují.
Jak probíhá tvoje příprava na zápas?
V ideálním světě je to 12 týdnů, ale to nejen v současnosti běžně nevychází. Trénujeme prakticky pořád a je dobré mít měsíc na doladění techniky a taktiky na konkrétního soupeře. A samozřejmě, kdo shazuje víc váhy, potřebuje na do-shazování nějaký čas navíc.
Bylo MMA vždycky tvůj vysněný sport?
Dříve jsem dělal judo, ale po žádných cílech jsem netoužil. Pak jsem si prošel spoustou věcí, ve kterých jsem chtěl být úspěšný – jezdil jsem na skatu, snowboardu. Teď bych zase chtěl být profi gamer. Nakonec mě to přivedlo k MMA, a když se začaly rýsovat v tomto směru možnosti, chtěl jsem se tomu věnovat na plné pecky.
Co bys chtěl dělat, kdyby nebylo MMA?
Tak to bych chtěl před 10 lety nakoupit 100 bitcoinů, každý za 10 dolarů. (smích)
Připravoval ses na super-finále, nebo jsi čistě bral zkušenosti z turnaje?
Nemohl jsem vědět, kdo bude ve finále, ale po pár zápasech jsem začal tušit. Viděl jsem, že to má skvěle najeté a neměl jsem na něj náboje. Všechno jsem musel vsadit na jednu kartu, v těžké váze vypnout na jeden úder. A to se nepovedlo. Boj na zemi je ve hře UFC 4 náročný, takže jsem doufal v postoj, ale to si AssasinAudithore pohlídal a zaslouženě vyhrál.
