Rivalita na domácí StarCraft 2 scéně: 7. část – TomikuS & BlueCheese

část 1 - PredY

část 2 - Harpner

část 3 - DeViL

část 4 - h34D_hUnT3R

část 5 - Rikytan

část 6 - Ladabaz

BlueCheese začínal na WarCraftu 3, kterého se držel i více než rok poté, co vyšel StarCraft 2. Pozdní přechod znamenal i pozdní rozkvět. Těžko hodnotit jeho výkony ve WarCraftu 3, když v letech 2011-2012 byla konkurence pramalá, nicméně jeho tehdejší nick „Commander“ právem znala celá Evropská špička. BlueCheese se seznámil se StarCraft2 scénou na LanCraftu 2013 a o rok později už se z něj stal poměrně obávaný hráč, který dokázal např. v online PLAYzone lize porazit i tehdejšího mistra republiky Reitora. Jeho styl byl založen na perfektním mikru s biotikou, ale i velmi tuhými late game kompozicemi složenými výhradně z mech jednotek, které sem tam vytáhl proti zergům. Těžko jej více charakterizovat, neboť byl a je všestranným hráčem, který je schopen zahrát jakoukoli strategii po vzoru aktuální metagame a nejlepších hráčů světa. Jeho „unit control“, včetně multitaskingu, je o level výše než kohokoli jiného na domácí scéně. Možná i proto málo volí přespříliš agresivní a all-in strategie, jelikož ví, že čím delší hra, tím více bude mít navrch. BlueCheese se od roku 2015 stal jasnou jedničkou, přičemž jeho postavení silně připomíná dominanci PredYho na přelomu let 2010 a 2011. Nicméně troufám si říct, že BlueCheese je poměrně emocionální hráč, který již nespočetněkrát ohlásil svůj herní „důchod“. Je to hráč, který nejspíš není stoprocentně spokojen se svým hráčstvím a dovolím si tvrdit, že právě nedostatek pevné vůle je to, co mu zejména dříve zabránilo v ještě větších úspěších nejen na domácí, ale i zahraniční scéně. Jeho enormní talent je nezpochybnitelný. Pokud BlueCheese někdy měl nějakého rivala, byl jím TomikuS, ať už je to o něco více zkušenostmi, nebo pevnějšími nervy. Jedině TomikuS dokázal BlueCheese „rozhodit“ a sebrat mu dvě velmi cenná vítězství na domácí scéně, konkrétně LanCraft Summer 2015 a Ostrava Championship 2018.

Nejlepší turnajová umístění BlueCheese v domácích turnajích:

• 2. místo LanCraft Summer 2015
• 1. místo MČR 2015
• 1. místo Asus NSL 7
• 1. místo Asus NSL 8
• 1. místo Asus NSL 9
• 1. místo 4. sezóny České StarCraft 2 ligy
• 3. místo Ostrava Championship 2018
• 1. místo Ostrava Championship 2019

A co na téma rivality řekl sám BlueCheese?

„ Ja som zlatú éru WoL nezažil a celkom toho aj ľutujem. V tých časoch som bol ešte stále zaslepený WarCraftom, ale neskôr už ma to omrzelo a tým pádom žiadna iná populárna RTS hra nebola, tak som sa rozhodol vstúpiť na scénu práve pri samotnom začiatku HOTSka. Zo začiatku som hral random a nevedel som, ktorú hernú rasu si mám vybrať. Protossov bolo vtedy na cz sk plno, chcel som tým pádom niečo iné. ZvZ mi nešlo, takže som sa jednoducho rozhodol pre terrana. Celkom som sa scéne vyhýbal, nechcel som hneď ako začiatočník hrať turnaje, chcel som najprv dať GM, až potom to pre mňa malo nejaký zmysel. No a tam bol kameň úrazu. GM som zvládol, ale turnajové hry som nezvládal tak, ako som si predstavoval, že budem zvládať. Každopádne nebola to taká katastrofa, resp. nespomínam si, že by som dostal od niekoho absolútny rape. Prvé turnaje neboli celkom úspešné, prišlo to až neskôr, keď som mal viac nahraté a mal väčší prehľad o scéne. Asi najväčší môj boom bol na Asus Finals 7, kde som hral s krajanom Fazerom, vtedy schopný protoss s agresívnym štýlom hry a zrovna na stagei, pri bo5 nebola s ním sranda, kde bol aj nejaký ten basetrade, napokon som vyhral a to ma ako tak nakoplo. Vtedy som si tú atmosféru vo Svitavách užíval a rád na to spomínam. Ani to finále nebolo tak zaujímavé ako to semifinále. 

Následne boli nejaké online turnaje a podobne, ale keď mám hovoriť hlavne o našej scéne, tak na legendárny LanCraft sa nedá spomenúť, kde pri smaženici ala 40°C dokázal človek mať apm 300 a hlavne vtedy ma iritovalo to, že som hral najviac práve TvZ, ktoré je mechanicky asi najnáročnejší matchup v hre. Vtedy som utrpel porážku s legendárnym TomikuSom, aj keď niektorých fanúšikov sklamal svojou kontroverziou, z môjho pohľadu to bol asi najlepší český hráč vôbec. Neskôr som to s ním mal ako na kolíske, série medzi nami boli niektoré veľmi close, ale celkovo ani neviem kto má väčší winrate, ale asi by som uviedol ako fakt, že práve s ním som mal najviac prehier vôbec. Podarilo sa mi hrať na MČR len jedenkrát a to asi aj z toho dôvodu, že SC2 vyradili, čo bolo pochopiteľné, ale bola to škoda. Tam to bolo parádne zorganizované (gj Jump a spol.). Pamätám ako pred interview po finále TvT (nuda matchup) som bol upozornený, aby som nepoužíval akékoľvek expresívne vyjadranie (milujem proste vulgarizmus - verejné tajomstvo). Brno MČR bola fakt skvelá akcia, aj keď nechtiac orga rozbil výherný pohár, ale v poho. V poslednej dobe sme mali aj Ovachamp, turnaj, ktorý mal iný charakter ako NSL alebo LC, ale taká tá atsmoféra v herni nebola vôbec zlá. V súčasnosti už nemá scéna toľko aktívnych hráčov, ale snáď Stormgate čosi pritiahne.

Veru s Tomikusom boli aj smolné série, predovšetkým v Ostrave. Ak si dobre spomínam, tak na LC som prehral vo WB, potom aj Grandfinále a na Ovachamp som prehral nešťastne 2-3. Za niektoré prehraté mapy si môžem ale sám. Najväčšie sklamanie asi bolo finále LC, kde som myslel, že to zvládnem a bude revenge, ale bolo to ešte väčšie zlyhanie ako pred tým. Do každej hry som šiel s tým, že oponent je pre mňa hrozbou, nebol to len Tomikus, aj TvP boli celkom tricky matche, protoss mal množstvo allinov, ktoré sa ťažko čítali, TvT bol môj najhorší matchup, ale celkovo v TvZ som sa vždy cítil najkomfortnejšie. Čo sa týka prípravy, tak nikdy som nehral customky a nerobil nejaké special buildy. Hral som veľa ladderu s rôznymi štýlmi. Za nejaký ten čas, už som vedel ako hráči hrajú, tak som vždy zvolil tú najlepšiu možnosť, ktorú aj ja sám viem zahrať, aby som si spravil v hre veľkú výhodu.“

TomikuS je kontroverzní osoba téměř tolik jako h34D_hUnT3R (haha). Mezi rivaly jej v tomto článku řadím až v komparaci s BlueCheese, ale pravdou je, že TomikuS dokázal velmi dobře konkurovat nejlepším domácím hráčům již od roku 2012. Bohužel právě na konci tohoto roku jej potkal nešťastný incident, kvůli kterému si musel dát od turnajů pauzu de facto až do roku 2014. Statistiky střetů by tedy byly poměrně chudé. TomikuSovo pozadí (ehm) vychází také z WarCraftu 3. TomikuS měl poměrně osobitý styl, jenž byl založen zejména na tzv. „Wyvern abuse“, neboli preferování leteckých jednotek a nepřímého boje. Ve WarCraftu však přední příčky neobsazoval. Po přesunu na StarCraft 2 začalo jeho strategické myšlení, ale i pěkné micro vynikat mnohem lépe. Z hráče, který se stůj co stůj snažil dostat k Mutaliskům se vyklubal velmi solidní a všestranný macro zerg známý zejména svými neutuchajícími mass Zerglingy. Dokud byl v česku aktivní DeViL, zůstával TomikuS v jeho stínu, z něhož se mu podařilo vystoupit jen jednou, a to na ESWC kvalifikaci 2012. Tu zužitkoval na výbornou, neboť i na samotném ESWC předvedl fantastický výkon, kde v základní skupině porazil i velkého favorita z Koreje. Jeho velké vítězství na domácí scéně však přišlo až v roce 2015 na LanCraftu, kde zázračně otočil ze stavu 0:2 na 3:2 právě proti BlueCheese. Hlavní roli hráli Zerglingové s Ultralisky, kteří zásadně nabíhali na Terranskou armádu ze všech stran současně. Velký úspěch v podobném duchu zopakoval TomikuS ještě na Ostrava Championship 2018 a krátce poté se pozvolně odebíral do neaktivity…

TomikuSovy výsledky na domácí scéně:

• 1. místo ESWC kvalifikace 2012
• 2. místo BenQ Grunex Challenge 2012
• 3. místo MČR 2012
• 2. místo LanCraft Summer 2014
• 1. místo MČR 2014
• 1. místo LanCraft Summer 2015
• 2. místo Asus NSL 8
• 2. místo Asus NSL 9
• 1. místo Ostrava Championship 2018

A co k rivalitě uvedl TomikuS?

„Za dobu co sem hrál StarCraft, si myslím, že jediný můj rival by mohl být Radko (Bluecheese). Když sem začínal, tak tu bylo hodně hráčů, ale jak postupem času přestávali hrát, tak to vykrystalizovalo v to, že buď turnaj vyhrál Bluecheese, nebo já. Co je podle mě důležitý říct, že vždy jsme k sobě byli friendly, hrávali jsme teamovky i nějakou ligu jsme hráli v teamu, takže to byla rivalita čistě turnajová. Taky k tomu hodně přispělo, že jsme se znali už za dob Warcraftu 3, kde jsme byli myslím dokonce ve stejném klanu AFOS. Bluecheese mi přišlo, že byl vždy lepší hráč a myslím, že vyhrál víc turnajů, ale z mého neobjektivního pohledu, já vyhrával ty důležité, jedinej, kterej sem proti němu nikdy nevyhrál, byla HitPoint Liga. Nejvíc si pomatuju tři turnajové zápasy proti Radkovi. Začneme tím nejvíc smutným, ale hodně důležitým - zmiňovaná HitPoint liga - finále , kde mě Bluecheese přejel jako malýho skauta a dal mi 3-0. Tehdy jsem si řekl, že musím pořádně potrénovat proti terranům, protože to byl fakt rozdíl třídy. Do teďka si vzpomínám, jak zamnou přišel Smoke a řekl mi, tyjo, děkuju, že si to takhle urychlil, my nebudeme mít žádnej delay. Potom následoval Lancraft 2015 - kde jsme spolu hráli GrandFinále o 10 000 CZK, což byl dost velkej prize pool a hlavně pokud mě posloupnost neplete, tak se hrál hned po HitPoint lize, takže sem mohl Radkovi oplatit to, jak mě zesměšnil. Nakonec se to povedlo, pomatuju si, že sem měl ohromnou radost, protože sem tehdy hodně trénoval a víme, jak to chodí, když člověk trénuje a vyjde to vniveč, tak se cítí na prd.

A potom si pomatuju asi nejvíc legendární Ostravu 2018, kde jsme spolu zase hráli - tentokrát v semifinále a ne ve finále - přemýšlel jsem, že bych vypustil nějaký hry, abych se Bluecheeseovi vyhnul v play-off a rozdali jsme si to až ve finále. Nakonec jsem si řekl, že přece nebudu pouštět zápasy a jedu na vítězství - to semifinále si pomatuju doteď - připomínalo mi HitPoint ligu, Radko strašně dominoval - ničil mě zas jak malého Jardu. Za stavu 0-2 sem byl hodně na dně a nevěděl, co dělat, pomatuju si, že sem šel na záchod se opláchnout a když sem se vrátil ke kompu, blizzard appka mi ukazovala, že mi někdo píše - když sem to rozklikl, bylo tam hodně zpráv, ať se nevzdávám a že to ještě zvládnu , ale jedna nejdůležitější byla od HyperKripla - mého skalního fandu ze streamu, který na mě pořád koukal a posílal donaty. Ve zprávě bylo, abych šířil creep a sral na všechno ostatní. V ten moment to ze mě vše nějak spadlo a řekl sem si, že to budu hrát jako doma ladder při stremování - otevřel sem buildem, kterej obsahoval milionem queen a začal si prostě šířit creep jak kdybych hrál nějakou hru, kde buduješ město pro zergy třeba CreepCity. Najednou to bylo 1-2 , potom 2-2 a v poslední hře, jsem vlastně dělal pořád to samé, jenom sem šířil creep a užíval si to. Nakonec jsem vyhrál 3-2 a postoupil do finále, které bylo o dost lehčí. Takže díky HyperKriple!

Na víc turnajů si nevzpomínám, ale určitě se jich najde víc. Jestli to čteš Radko, sem rád, že jsi byl rival zrovna ty, protože jsi byl v pohodě a líbilo se mi, že jsme dokázali i pokecat o blbostech po hrách. Těším se, až to uvidím i z tvého pohledu, že třeba řekneš, že sem vůbec rival nebyl, jenom osina v pr**li, bude to cool. Dekuju za vzpomínky.“

Ačkoli statistiky hovoří poměrně jednoznačně ve prospěch BlueCheese, rivalitu těchto dvou velikánů nelze brát na lehkou váhu právě kvůli dvěma cenným vítězstvím, které dokázal „ten slabší“ „tomu silnějšímu“ ukrást. Připomeňme, že se navíc nejednalo o žádné z pekla štěstí, či agresivní all-iny, na které by v danou chvíli neměl terranský hráč odpověď. Naši dva rivalové si to vždy rozdávali v dlouhých, vyrovnaných macro hrách. Ačkoli BlueCheese se radoval z vítězství v podstatě ve 2/3 případů, musel o výhru vždy bojovat ze všech sil. S ústupem TomikuSe ze StarCraft 2 scény se z domácí scény pomalinku vytratila i rivalita, což však není dáno pouze tím, že by nebyl dostatek kvalitních hráčů schopných BlueCheesovi konkurovat, nýbrž i tím, že se už nepořádá dostatek turnajů. Například nejvíce střetů za rok došlo mezi hráči Harpner a h34D_hUnT3R v roce 2012. Jednalo se o 18 turnajových sérií, tedy ještě o 5 víc, než bylo odehráno mezi BlueCheese a TomikuSem za celou jejich herní kariéru.

Duelové real-time strategie jsou už pěkných pár let na ústupu. Hráči se poohlížejí jednak po jednodušších hrách, v nichž netrvá roky probojovat se na vysokou úroveň a také v nichž se mohou lépe socializovat s ostatními – konkrétně se svým týmem (a třeba i na spoluhráče svalovat vinu, když se jim zrovna nedaří. Nezapomínejme však na to, že esport se zrodil právě u StarCraftu a Quake, doufejme, že nějaké hard-core real-time strategie tady budou pořád s námi a budou se těšit alespoň přiměřené oblibě hráčů i diváků. Nezapomínejme na to, že rivalita právě v duelových hrách vynikne nejvíce, dodává zápasům šťávu a napětí. Ovšem nakonec nezapomínejme na to, že rivalita je dvojsečná zbraň. Stejně jako může dodat zápasům pořádně tuhou atmosféru, tak pokud se to s ní přežene, může zanechat nepříjemnou pachuť a obrat nás o možná přátelství, či příjemné chvíle na LAN turnajích. Já jsem se z toho snad poučil a co vy – máte nebo měli jste nějakého rivala? Respektovali jste jeho dovednosti? Tlačil vás k maximálním výkonům, anebo naopak frustroval nemožností překročit jeho stín? Na to nechť si odpoví každý sám...