Těžko překonat čtyři úspěšné LanCrafty za rok, admini se proto rozhodli jít směrem do šířky a LANku nafouknout tak, aby jeden LanCraft mohl pojmout jak RTS, tak FPS. To však bylo možné pouze přesunem do větších prostor, protože jak bylo řečeno, Rýmařov byl omezen nejen prostorem, ale i elektřinou a internetovým připojením. Jump se nechal slyšet, že LanCraft Silesia v roce 2010 byla od počátku pouze jednorázová akce, nebylo v plánu se do Krnova přesunout na trvalo. Počátkem března v Krnově byl stále sníh a popravdě z okolí si vůbec nic nepamatuju. Hala však byla o poznání větší, dvě patra, celkem 320 míst. Mimoherní aktivity byly více méně zachovány (tuším kromě famózní laser game), prostory byly opticky rozděleny na RTS a FPS sekci. K tomu vepředu se nacházelo i velké pódium na předávání cen, přičemž právě mediální coverage zahrnovala všechny alespoň trochu herní portály a navrch i pár zahraničních. Součástí akce byl stejně jako v Rýmařově a posléze ve Starém městě soukromý (mohu-li ho tak nazvat) bar. Komfort pro hráče se stále zlepšoval, na každém herním spotu již čekala prodlužovačka, síť byla stabilní, internet 30 Mbit v tehdejší době naprosto dostačující a zdarma pro hráče se rozdávaly i drobné snacky od 7days a Bigshocku.
Dotu tentokrát ovládli češi, zatímco StarCraft vyhrál již výše zmiňovaný polák Mana. Nejlépe umístěny čech byl hvězda na vzestupu Predy, avšak na třetím místě ho předběhl týmový kolega z polska DieStar. WarCraft 3 turnaj byl poměrně zajímavý, protože se na něm objevil Giacomo, jehož aktuální forma byla jeden velký otazník. Nikdo o něm prakticky neslyšel 2 roky, ale co když tajně trénoval? Co když nepotřeboval trénovat a nás běžné smrtelníky by stejně převálcoval? Jak já, tak Rikytan jsme si dokázali vítězství nad žijící a netrénující legendou vychutnat, holt, LanCraft Silesia není místo pro starý. (smích) Z finálového zápasu si pamatuju na jednu prasárnu, kterou jsem Rikytana pořádně dopálil. Musím přiznat, že první mapu měl de facto vyhranou, když na Turtle Rocku selhal můj tier 2 tower rush, jenže záhy poté jsem z artefaktů na straně mapy zjistil, že Rikytan založil špatnou (starou) verzi mapy, a tak jsem se okamžitě u admina turnaje dožadoval restartu. Ten mi i přes Rikytanovu nelibost vyhověl, my jsme se spawnuli na close pozici, kde byl tower rush mnohem jednodušší, a tudíž Rikytanovi na stupni vítězů nezbylo nic jiného, než si oblíbit číslo 2… Snad mi to jednou odpustíš, Riky... LanCraft Silesia byl výjimečný ještě v jedné další věci, a to bylo množství doprovodných turnajů – kromě Trackmanie, Quake Live, Warhammer 40.000, Alien vs Predator, Wolfenstein: Enemy Territory zde proběhl i první neoficiální mini-turnaj v betě StarCraftu 2. Beta klíče byly k dispozici pouze dva, takže hrstka vyvolených se musela střídat na dvou počítačích. Sestřih některých finálových zápasů je možno shlédnout zde.
Gorbacova vzpomínka na LanCraft:
„Během těch let jsem si občas zavzpomínal na tu naši „progaming“ kariéru, nejlepší z Rýmařova bylo to, že se tam sešla ta naše dobrá parta a byla tam mega dobrá pizzerie. Jinak z her nejraděj vzpomínám, jak jsme tam hráli 2v2 s Amaterem na Turtle rock proti Tigerovi, který byl s ShowMem nebo Cimem. Seděli jsme všichni čtyři vedle sebe a byla tam pecková Panda akce, kde všechno bylo opilé a pěkně to hořelo, spousta srandy, myslím, že jsme aji měli za zády nějakou auditorii a byli jsme docela nahlas (smích). Na solo jsem to tam jako vždy moc daleko nedotáhl.“
Než se plně vrhneme na StarCraft 2, dokončeme alespoň formálně historii WarCraftu 3. LanCraft Spring 2010, který se konal necelé 2 měsíce po Silesii byl již přesunut do své nové rezidence – Staré město u Uherského hradiště. Jelikož drtivá většina Brood War i WarCraft 3 hráčů přešla na StarCraft 2, nebo jednoduše přestala hrát, bylo od doprovodného turnaje ve WarCraftu nakonec upuštěno. Resp. odehrály se základní skupiny, ale poté se všichni soustředili na StarCraft 2, takže turnaj dodnes nebyl zakončen. Za další dva měsíce přišel LanCraft Summer 2010 a ten byl na účast také velmi chudý. Jelikož se blížilo oficiální datum vydání StarCraftu 2, Blizzard betu v době konání LanCraftu Summer k naší smůle vypnul. Spousta lidí kvůli tomu bohužel zrušila účast, ale my skalní příznivci LanCraftu jsme si to rozdali opět v Brood Waru i WarCraftu 3. Snad poprvé se komunity usmířily a dokonale promíchaly, protože s účastí 4 lidi pro Brood War a 4 lidi pro WarCraft jsme museli v 8 lidech hrát oba turnaje, abychom tomu dodali alespoň nějaký punc důstojnosti.
Tigrickova vzpomínka na LanCraft:
„Nevím na kterém ročníku to bylo, ale hrál jsem 2v2 W3 turnaj s Cimem ve dvojici, vypadli jsme asi s Horrorem a Kačerem. Tak jsem si šel jen tak zahrát vedlejší turnaj ve fotbálku, místní nás pozývali na panáky, aby nás opili, i tak jsme to vyhráli celé a prize money byly 2000, k tomu nějaké CD, čili víc než odměna za W3 2v2 turnaj... Tak jsme skončili opilí a zhulení a s penízky navíc. Pak si pamatuju na prvním ročníku, kde jsem byl, byl tam i Giacomo, jak jsme pak šli večer do města a Giacomo hledal místní holky. Ani jednu ale nenašel, tak jsme se opili. (haha) Ono celkově to pro mně bylo pár dní v alkohole a na marihuaně. Byla to super akce. Co se týče 1v1 w3 turnaje, jednou pořádně zhulený, jsem asi až po 10 minutách zjistil, proti jaké rase hrám, byl to nějaký tehdy pro mně neznámý undead. Věděl jsem, že ho normálně neporazím, protože jsem byl na sr****, takže jsem začal dělat věže, hodně věží a expanze, nic jiného jsem nezvládal. Po 30 minutách obrany jsem udělal myslím hodně letectva a udolal jsem ho. Herní score měl 2x větší než já, přišlo mi bizarní, že se dá vyhrát taková hra, proto mi to tak utkvělo v paměti.“
Prakticky stejná situace jako na LanCraftu Spring 2010 se opakovala o rok později na LanCraftu Spring 2011, kdy doprovodný WarCraft 3 turnaj se sice rozehrál, ale v momentě, kdy z něj odstoupil Rikytan, už nebylo moc s kým soutěžit. Horror postoupil za mnou do finále freewinem, což je symbolicky stejně jako na LanCraftu Spring 2009 a k završení turnaje opět nedošlo. Zdálo se tedy, že WarCraftu 3 na LanCraftech už definitivně odzvonilo, nebýt nadšence pro komunitu a organizátora turnaje s prozaickou přezdívkou e1f. Tomu se na LanCraft Spring 2012 tedy naposled podařilo protlačit WarCraft 3 a povzbudit komunitu natolik, aby turnaj tentokrát už s novými hráči, zdárně dotáhli do konce. Komunita měla totiž svoji novou hvězdu – Cechi. Ten se dokázal v tehdejší době vypracovat na renomovaného undeada, který byl jako jeden z mála neasijským hráčů schopen konkurovat i Jihokorejcům a Číňanům. Jeho úspěchy by byly téměř srovnatelné s těmi Giacomovými, kdyby WarCraft 3 scéna neprojevovala jen zlomek aktivity ve srovnání s dobou, kdy byl Giacomo na vrcholu. Jediný, kdo kolem roku 2012 dokázal u nás Cechiho potrápit byl slovenský human Commander, který později při switchi na StarCraft 2 změnil přezdívku na BlueCheese a přibližně od roku 2015 se stal nejlepším cze/svk StarCraft 2 hráčem. Na LanCraft se poprvé dostavil až o rok později, tudíž ve WarCraft turnaji jednoznačně dominoval Cechi. Za ním skončil orkohuman Seda a třetí byl undead Sign. E1fovi se povedlo alespoň na malou chvíli stmelit komunitu a bylo to znát zejména, když jeden z nich zavelel „kouřit“. To se šlo hromadně kouřit… A všichni se pak vrátili k počítačům záhadně relaxování, zpomalení, vysmátí a s pekelně zarudlýma očima… Report v tomto stylu si od e1fa můžete přečíst zde.
e1fova vzpomínka na LanCraft:
„WC3 byla éra emocí a plných skvělých zážitků ze hry, kde se dalo odreagovat i na různých módech jmenovitě třeba TD nebo DOTA, ze kterých svou oblíbeností v pozdější době vznikají nejrůznější hry jako samostatné tituly. Classic byl především o skillu 1:1 a to je už otázka hodnoty ega z vyhrané hry nad jiným hráčem a toto navíc bylo poháněno motorem žebříčku hráčů nebo LAN turnaje. Nejraději vzpomínám na soukromé lanky v Hradci a nebo akce LanCraftu, kde se jednou za čas sjížděla celá ČR, tam jsem konečně poznal ty internetové zmrdy a friendy jako lidi irl. A nakonec jsem poznal spoustu i dnes fungujících přátel a vídáme se se. Tenhle systém mě bavil tak moc, že jsem nevěděl, kdy přestat. Abych tu drogu mohl mít i dál, psal jsem, organizoval, zapisoval výsledky, vymýšlel pravidla a jednal s mnoha organizacemi. Dnes tenhle výcvik, ambice a především čas věnuji práci, která mě baví podobně. Naposledy jsem ještě 3 roky zpátky organizoval lanku o ceny v brněnské herně, to byl večer ponořený v nostalgii a moc fajn obsazení. Tolik asi k WC3 a rád si to občas zahraju i dnes“
Těmito slovy uzavíráme historii WarCraftu 3. Pro některé se jednalo o pár útržkovitých vzpomínek, pro jiné celou životní etapu. Děkuji každému, kdo se mnou rád zavzpomínal a zejména děkuji hráčům, kteří byli schopni a ochotni přispět i svojí vzpomínkou do této nostalgické pseudo-reportáže. Od příštích dílů se tedy budeme věnovat LanCraftu ve spojení se StarCraftem 2.
