Rok se s rokem sešel a dočkali jsme se LanCraftu Summer 2014. Rok 2014 symbolizoval rozloučení se Starým městem u Uherského hradiště, a tak se opět podařilo uspořádat LanCraftů více. Jeden pro StarCraft 2, Dotu a Hearthstone, druhý exkluzivně pro League of Legends a třetí opět jak pro LoL, tak i Counter-Strike a Hearthstone. StarCraft 2 turnaj tentokrát po delší odmlce přivítal i jednoho kvalitního zahraničního hráče, kterým byl polák Tefel. Bylo zřejmé, že si do Česka nepřijel pro nic menšího, než cenu za 1. místo. Turnaj se neobešel bez několika menších překvapení, v prvé řadě Tefela z WB sesadil TomikuS a poté jeho cestu málem ukončil již de facto neaktivní Harpner klasickým 4gatem ze staré školy. Také se nedařilo BlueCheesovi, který již patřil mezi nejlepší domácí hráče. Přesto však vyřadil DeViLa, který měl trochu nešťastný los, když ve WB neúspěšně čelil Tefelovi. Naopak svůj životní výkon podal TomikuSův padawan StorM. Ve finále se však Tefel otřepal a přeci jen poměrně hladce vrátil TomikuSovi porážku.
TomikuSova vzpomínka na LanCraft:
„Lancraft 2014 si pamatuju spíš z herního hlediska. Všichni věděli, že dorazí Tefel - jeden z nejlepších polských zergů. Věděl jsem, že musím hodně potrénovat ZvZ, tak jsem tehdá hrál každej den přes 20 her s Dimagou a zkoumali jsme Tefelovo replaye a koukali, co jak kde staví, jaký má slabiny a jaké mapy nemá rád. Pamatuju si, že ještě než sem hrál s Tefelem, sem hrál proti Streeťákovi a ta liška proradná mi v první hře dala proxy raxy a sebrala mi první mapu. Byl jsem strašně nervózní, ale naštěstí vše dopadlo dobře a vyhrál jsem 2:1. Pak přišel Tefel – věděl jsem přesně, co budeme hrát za mapy a co bude hrát za strategie, ještě než jsme si vůbec podali ruce – vyhrál jsem strašně easy 2:0. Hry s Headem a Stormem si nepomatuju, ale vím, že jsem Headovi v loser bracketu strašně moc fandil proti Tefelovi, nakonec bohužel prohrál a Tefel za mnou došel až do GrandFinále, kde mi přišlo, že změnil strategie a hrál trošku víc free a v pohodě mě přejel.
Lancraft 2015 si pomatuju hodně. Už od začátku to začalo hrozně vesele - jel jsem poprvé Pendolinem a koupil si normálně lístek a místenku, ale v Praze přistoupili lidi, co měli místenku na stejné místo. Naštěstí průvodčí byl v pohodě a přesadil mě do první třídy - kde jediná změna bylo trošku víc místa a červený sedačky. V turnaji snad pro všechny byl největší problém klimatizace, která i když jela na 100%, bylo v hale tak 40 stupňů. Člověk ani nemusel chodit čůrat, protože všechno, co vypil, se hned vypotilo. Taky si pamatuju, že tam chodil týpek bez trika a měl namalovaný logo nějakého týmu na hrudi a mě to přišlo strašně epic.
První noc se spalo v takový velký hale na zemi. Nemohl sem vůbec usnout, protože jsem nebyl zvyklej spát takhle. Taky ty hry druhej den vypadaly strašně. Myslím, že mě hned ve WinnersBracketu vyřadili a já si prokrajoval cestu loserbracketem. Z něj si pomatuju hrozně epic hru s Mikenem, kde mě skoro vyklepl borrow roachema, já se držel jen tak tak a technul na infestory a pak hodil pár dobrých fungalů a otočil to.
Na druhou noc už naštěstí dorazila celá Děravá kapsa, tedy i ti, co hráli jenom BroodWar. Artík mě pozval na večeři a pak mi dal klíče od hotelu, kde sem mohl spát v posteli. Vyspal sem se krásně a byl ready na finále. Z Finále si nejvíc pomatuju, že tam bylo hrozně moc lidí, co mi fandilo – celé DéKá, nějací random lidi a pak i BelleNOiR s jeho ženou. Dokonce měli i nádhernej nakreslenej banner s mojim jménem, kterej mam pořád doma. Z her si pomatuju jenom tu poslední, protože Bluecheese šel hellbat push a já mu ho scoutl a jakmile sem to ubránil, věděl sem, že sem strašně ahead a šel do macro hry a zabil to klasicky zergling + ultralisk (smiley face).“
Na LanCraftu se také odehrávala kvalifikace na prestižní druhý a poslední TNAC turnaj, jež byl naplánován na léto v Jumpově The Nestu. Ačkoli aktivita domácí StarCraft 2 komunity byla v roce 2014 hluboce pod rokem 2013, celková účast 58 hráčů neudělala na LanCraftu ostudu. Vzhledem k nižším ambicím řady bývalých předních hráčů byla také na turnaji příjemná, přátelská atmosféra. Za zmínku určitě stojí, že v dalších LanCraftech věnovaným jiným hrám než StarCraftu 2, se ve Skillzone koutku konal i taneční turnaj v Zumbě. Nedovedu si představit, jak jsme my StarCraftisti mohli bez něčeho takového žít... Perličkou LanCraftu s League of Legends bylo také pevné zveřejnění informace, že do Sleeping Area bude povolen vstup pouze střízlivým lidem… Že by konečně odzvonilo slavnému zvracení do spacáků?
Z pořadatelského hlediska platilo, že na LanCraftech 2013 a 2014 již nebylo co vylepšovat a možná právě to představovalo impuls pro admin tým, zkusit naposled něco nového, megalomanského a nevídaného. Historicky poslední LanCraft se odehrával ve velkém stylu na výstavišti v Ostravě. Počet BYOC míst se tedy více než zdvojnásobil (720), což umožnilo konat turnaje ve všech esportových hrách současně. Jen admin tým údajně čítal kolem 100 lidí, veletržní palác byl totiž kromě hráčů s jejich počítači naplněn i novými herně zaměřenými koutky (např. Retroherna) a aktivitami pro diváky (např. Surf simulátor, Bumper ball, „lidský fotbal“, Pubquiz apod.). Bylo zjevné, že právě mladší návštěvníky měla přilákat i určitá vystoupení, nebo chcete-li moderování některých známých streamerů, youtuberů a influencerů. Jestli se LanCraft svou rozlehlostí a komplexností někdy přiblížil Dreamhacku, bylo to právě v roce 2015. LanCraft 2015 již nebyla pouze LAN párty pro pár nadšenců, byl to elektronický veletrh, který měl připoutat pozornost a zabavit jak hardcore, tak příležitostné hráče, včetně těch nejmenších a jejich rodičů. Příjemně zarážející byly i vysoké odměny v turnajích, např. 20 000 Kč pro StarCraft 2, 100 000 Kč pro League of Legends a považte 100 000 Kč pro soutěž v Cosplay.
BlueCheesova vzpomínka na LanCraft:
„Ja som zlatú éru WoL nezažil a celkom toho aj ľutujem. V tých časoch som bol ešte stále zaslepený WarCraftom, ale neskôr už ma to omrzelo a tým pádom žiadna iná populárna RTS hra nebola, tak som sa rozhodol vstúpiť na scénu práve pri samotnom začiatku HOTSka. LC v roce 2013 bola moja premiéra v SC2, takže som nemal veľké očakávania, vtedy som so SC2 len začínal. Prekvapila ma tá priateľská atmosféra, nebolo to len o odohratí hier, ale aj o zábave, bare apod. Bolo viac času na aktivity mimo SC2, čo bolo veľké plus. Na legendárny LanCraft v Ostravě sa nedá spomenúť, kde pri smaženici ala 40°C dokázal človek mať apm 300 a hlavne vtedy ma iritovalo to, že som hral najviac práve TvZ, ktoré je mechanicky asi najnáročnejší matchup v hre. Vtedy som utrpel porážku s legendárnym TomikuSom, což bolo herně moje najväčšie sklamanie, lebo som myslel, že to zvládnem.“
Průběh akce musel být pro adminy dost hektický, zpočátku nebylo jednoduché se na výstavišti ani zorientovat, natož objevit všechna jeho zákoutí. Sám Jump se s odstupem času nechal slyšet, že LanCraft takto velkého rozsahu ztratil trošku ze svého kouzla, které spočívalo mimo jiné i v jakési „intimitě“. Tím já a určitě ani Jump nemyslíme intimitu ve sprchách Starého Města, ale v jakémsi sdružování a utvoření přátelského pouta mezi původně jen online (spolu)hráči. Faktem také je, že obrovská účast dokázala letní výstaviště pořádně vyhřát. Komentátorská budka dosahovala místy až bodu varu a nebylo to jen díky intenzitě finálových zápasů. Když jsme u toho, tak ve finále StarCraft 2 turnaje překvapil TomikuS favorizovaného BlueCheese, když otočil z 0:2 na 3:2. O třetí místo se utkal talentovaný nExt a Reitor, který bohužel musel celý předchozí rok pracovat na tom, aby se po změně rasy (myslím té StarCrafťácké, jinak mi není známo, že by Reitor holdoval manýrům Michaela Jacksona) dostal na svoji původní úroveň. Sestřihy z akce si můžete pustit zde a zde.
A zde, dámy a pánové, historie LanCraftu končí. A příběh setkávání hráčů na LAN párty? O tom musíte rozhodnout asi vy sami – jestli vám stačí komunikovat přes internet, nebo se vydat vstříc neopakovatelným zážitkům osobně a navázat, či utužit přátelství na LANce. Je to na vás. Závěrem tohoto mega-článku děkuji všem čtenářům, kteří se dostali až na konec, ještě více děkuji hráčům, kteří i po tolika letech byli schopni a ochotni přispět svojí vzpomínkou na LanCraft a úplně nejvíc děkuji LanCraft admin týmu, že pro nás uspořádávali hromadu tak skvělých akcí…
Greenova vzpomínka na LanCraft:
„Promiň, ale na takový věci vůbec nemám čas.“
