Po tradičním zimním, nebo chcete-li vánočním turnajovém odpočinku, přichází IEM Katowice. Jinými slovy již v únoru jsme se vzhledem k několikaleté odmlce Blizzconu dočkali nejvýznamnějšího a nejlépe finančně dotovaného StarCraft II turnaje roku! Takže dál už to půjde jen z kopce... Ne, to se samozřejmě nestane a doufáme, že spousta atraktivních turnajů je teprve před námi, ale minimálně co se týče nečekaných zvratů a překvapení, tak překonat IEM Katowice 2023 bude vyloženě nadlidský úkol.
Vzhledem k povinné branné povinnosti v Jižní Koreji na turnaji chyběl jeden z favoritů a jediný hráč, který předchozí IEM Katowice vyhrál dokonce dvakrát (ročníky 2018 a 2020) a to 
Rogue. Podobně chyběl také tehdejší nejlepší protoss světa 
Trap a naopak po čerstvém ukončení branné povinnosti nestihl nasbírat dostatek bodů, ani se nerozhodl zúčastnit otevřené kvalifikace Stats. Po ukončení branné povinnosti se také nepodařilo navázat na předchozí formu vítězi Katowic z roku 2019 SoO, který se sice do Polska přijel podívat, ale v otevřené kvalifikaci neuspěl.
Není tak divu, že všechny oči byly upřeny na evropské ikonické duo Serral a Reynor, o jejichž fascinující rivalitě jsem sepisoval nejen finanční analýzu zde. Stejně tak se ale upínaly naděje k již dlouhodobě nejlepšímu terranovi světa a de facto jedinému hráči, kterému se daří výše zmíněné dvojici evropských zergů úspěšně konkurovat, tedy k 
Maru. Pětici největších favoritů pak uzavřel současný jednoznačně nejlepší protoss světa herO a vítěz posledního Blizzconu 2018, tedy poslední „mistr světa“ Dark. Kdo z nich pozvedl trofej?
Než se vrhneme na průběh a výsledky turnaje, musím pochválit unikátní zpestření organizátorů, kteří dali hráčům za úkol obodovat všechny účastníky turnaje dle kritérií Offense, Deffense, Versatility, Multitasking, Mechanics, Speed. Zprůměrováním hodnot vznikla tzv. player card, která měla matematicky stanovit skutečné favority turnaje. Nejvyšší skóre, konkrétně 96 ze 100, dosáhl Maru, druhý byl Hero s 94, o třetí místo se dělili Reynor a Dark s 93 body. Až za nimi na pátém místě se umístil Serral s 92. Troufám si říct, že ve výsledcích rezonuje tradiční nelibost a možná i mírný nerespekt některých korejských hráčů vůči evropské špičce, protože dnes již není žádným tajemstvím, že nejlepších výsledků, nejlepší bilance vzájemných zápasů a nejvyšších finančních výdělků dosahuje právě Serral.
Již základní skupiny skrývaly několik menších i větších překvapení. Ve skupině A neuspěli terrani Clem a Cure, přičemž možná trochu překvapivě je s rozhodným výsledkem 2:0 porazila de facto jediná čínská stálice, terran Time, tentokrát však s novým nickem a to Oliveira (pravděpodobně je, stejně jako já, fanouškem MMA a přejmenoval se na počest bývalého šampiona lehké váhy Charlese Oliveiry). Paradoxně tím výhry čínského zástupce ve skupině skončily, zbytek zápasů prohrál, avšak jeho úspěch v mirrorech mu i při skóre 2-3 zajistil o jednu mapu postup ze skupiny. Na své úspěchy z GSL pak navázal RagnaroK a postup si samozřejmě nenechal ujít ani Dark.
Skupina B se odehrávala v klasickém duchu, kdy Reynor postupoval z prvního místa. Nicméně nekorejským zástupcům protosské rasy ShoWTimE a Astrea se vůbec nedařilo a tak postoupil hráč, který po deseti letech zažívá svůj vzestup, Creator, a někdejší GSL šampion, který se minulý rok vrátil z vojny, GuMiho.
Ve skupině C se pak lámal chleba, neboť po prvním hracím dnu se Serral nacházel ve spodní části tabulky, kdy překvapivě prohrál v zergském mirroru jak se stálicí korejské scény, která však nikdy nezažila své velké vítězství, Solarem, tak s nejstarším předním StarCraft II hráčem DRG. Nutno podotknout, že ačkoli historicky korejští zergové se vždy snažili Serrala nějakým způsobem vyrushovat, rozhodit, all-inovat nebo zkrátka překvapit, tak obě Serralovy prohry přišly v poměrně standardních macro hrách. Na obrázku výše vidíme např. situaci, kdy DRG vyhrál hru prakticky jen díky perfektně umístěným blinding cloudům. Nabíhal totiž se srovnatelnou armádou do lepší Serralovy obranné pozice, nicméně právě Vipeři dokázali doslova „vypnout“ nedostatečně rozprostřené Lurkery. Skupinu tedy vyhrál herO, o jehož jedinou prohru se postaral právě Serral.
Výsledky skupiny D na první pohled nepřinesly žádný šok, nicméně úsměvné bylo, že Maru po své první prohře s německým terranem HeRoMaRinE v rozhovoru se svým typickým ledově chladným výrazem sebevědomě prohlásil, že je nejlepší hráč na světě. HeRoMaRinE tedy historicky podal jeden ze svých nejlepších výkonů. Perfektní hry také předvedl miláček fanoušků ByuN, byť postoupil až z třetího místa. Naopak propadák zažil Bunny, který byl ještě cca před rokem považován za druhého nejlepšího terrana na světě.
Play-off byla plejáda atraktivních a vzrušujících zápasů. Maru si bez větší námahy proklestil cestu do finále a stačil opět při jednom z rozhovorů zopakovat, že je nejlepší hráč na světě a proto ho i mrzí, že na své cestě nepotkal Serrala. A právě Serral proměnil IEM Katowice 2023 ve svoji novou noční můru, jelikož prohrál další zerg mirror a to s RagnaroKem. Zápas však doporučuji zhlédnout i zpětně, protože se jednalo o extrémně vyrovnané hry, v nichž drobné mind games vypozorovali jen ti zasvěcení. Ačkoli se na první pohled jednalo např. o nečekaný switch na mutalisky, konkrétní provedení nebylo přímočaré. Serral totiž stavějící se Spire pečlivě scoutoval, z průběhu RagnaroKovy hry a jeho pohybu po mapě to vypadalo, že si je scoutu vědom a tedy bude pokračovat v produkci pozemní armády, avšak záhy stejně vytvořil letku mutalisků, která v adrenalinové bitvě prohnala přeživší roache a ravagery po mapě a Serral psal „gg“.
Podobně rozhodující hra za stavu 2:2 sice v zevrubném náhledu představila snadno uchopitelný all-in na třech bázích, ale způsob, jakým RagnaroK útok oddaloval nejen, že all-in umě skryl, ale také způsobil, že finální souboj byla ta nejtěsnější a nejvyrovnanější bitva, jakou jsme si mohli přát. Vlastně lze říct, že kdyby Serral obětoval pár dělníků nebo celou jednu bázi, s největší pravděpodobností by útok ubránil a ve hře mohl, byť z horší pozice, pokračovat. Nicméně to se nestalo a celkově lze říct, že Serral na IEM Katowice 2023 zažil pár drobných zaváhání, které však přišly v ty nejméně vhodné chvíle.
S turnajem se musel v top 8 rozloučit také Reynor a právě jeho zápas s Oliveirou bych označil za největší upset nejen celého turnaje, ale i řady posledních let StarCraftu II. V prvé řadě jde o to, že Reynorovo ZvT je velmi stabilní a konzistentní, i jeho výsledky ze základních skupin nasvědčovaly tomu, že je při nejmenším ve standardní formě. Oliveira, dříve známý jako Time, je navíc jeho týmovým kolegou, dalo se tedy předpokládat, že tito hráči navzájem velmi dobře znají svůj herní styl. Tím se okno pro nečekané strategie, resp. různé mind games nepříjemně přivírá. Vzájemné skóre ze všech dosavadních turnajů pak hovořilo o 100% úspěšnosti Reynora, kdy pouze jednou proti svému soupeři ztratil jedinou mapu v rámci BO5 série.
Za stavu 2:0 pro Reynora již tedy mnozí z nás vypínali stream, ovšem to by byla velká chyba. Oliveira nezměnil nijak herní styl, nepřepnul na šílené cheesy a all-iny, metodicky a hlavně trpělivě hrál své buildy pouze s tím rozdílem, že najednou to začalo vycházet. Reynor nevěřícně kroutil hlavou, když v následujících třech hrách nedokázal Oliveiru ani jednou přistihnout při nepozornosti v táhlých bitvách, či nepřipravenosti na drobné protiútoky. Závěrečná hra byla pak ukázkou terranské dokonalosti, kterou jsme doposud vídávali pouze u Maru.
Podobně intenzivní byl i zápas Dark vs Creator, jelikož opět platí, že Dark v posledních letech Creatora vždy vyklepnul. Nyní se však za stavu 2:2 Dark nacházel v nezávidění hodné pozici. S tier 2 pozemní armádou složenou prakticky jen ze zerglingů, roachů a banelingů musel čelit protosskému deathballu s forcefieldy a colossy. Creator, jakožto jeden z nejemocionálnějších profesionálních hráčů, však možná z tíhy stresu nestihl včas teleportovat armádu do své báze a my se tak stali svědky ojedinělé výhry destrukcí všech budov.
Oliveira se rychle také zařadil mezi hráče nebojící se dát najevo své emoce. Jeho rozhovory po každé nečekané výhře byly plné upřímné radosti, dojetí, vděčnosti, zkrátka všeho, co chceme na velkém turnaji vidět. Jeho bezstarostný přístup mu nejspíš zajistil vnitřní klid a stoprocentní soustředění. Nutno podotknout, že i trocha štěstěny při něm stála. Že však po porážce Reynora zvládne vyřadit i herO, to už čekal málokdo. HerO je v matchupu PvT velmi sebevědomý, a to právem. Po hladké výhře 3:0 nad Darkem se už nepochybně viděl ve finále, možná i přímo u trofeje. Nicméně Oliveira jej uzemnil v top 4 a diváci rázem tušili, že se zde rodí něco neobvyklého. Příběh černého koně, který byl na scéně tolik let a tolik let zůstával ve stínu lepších hráčů. Najednou však skalpoval jednoho titána za druhým a jeho výsledek 4:1 proti Maru ve finále byl pak nejlepší epizodou Hry o trůny.
Oliveirovi tak posíláme vzdálenou gratulaci, děkujeme mu za vskutku vzrušující turnaj. Tento mladý Číňan z turnaje udělal příběh - je to příběh jeho života, na který do smrti nezapomene a příběh pro nás, diváky a fanoušky StarCraftu II, který nám zajistil zábavu na celý víkend.
