Převládá radost z druhého místa, nebo spíše smutek z prohraného finále?
Určitě ještě smutek. Ale myslím, že kdyby tato otázka padla za týden, tak bude převládat radost. Pořád je to živá vzpomínka, mohlo to dopadnout. Bylo to vyrovnané finále a myslím si, že bavilo. Prohrál jsem jen o branku, ještě takovým hloupým gólem, takže mě to pořád štve. Samozřejmě je to pořád velký úspěch, ale stále to bolí.
Co podle tebe rozhodovalo finále?
Kdybych měl vypíchnout jeden moment, tak to bude zkažená přihrávka v prodloužení, kdy jsem Kubajzovi nahrál a dostal jsem z akce gól.
Vypadalo to trochu jako chyba ze dvou stran - tvé a samotné hry.
Možná to byla i chyba ze strany hry, ale neměl jsem tolik spěchat. Byl jsem po posledním útoku chamtivý. Nevím, co se mi v té chvíli honilo hlavou, jestli jsem například nechtěl dát rychlý gól. Bylo nějakých patnáct vteřin do konce poločasu, měl jsem to podržet. Mohlo to vypadat úplně jinak.
Už po čtvrtfinále s Lakym jsi říkal, že jsi byl nervózní. Jaké bylo v tomto ohledu finále?
Větší nervozita byla určitě předtím, než jsme začali hrát. Věděl jsem, že jsem to dotáhnul opravdu daleko a ten poslední krůček byl blízko. Na nástupu jsem byl nervózní, ale když už jsme se napojovali do zápasu, tak jsem byl klidnější. Od 11. minuty jsem navíc vedl, nervozita opadla. V druhém zápasu série se sice trochu vrátila, ale nejhorší byl na nervy určitě zápas s Lakym.
Byl to zároveň nejlepší zápas, který sis nejvíc užil a máš z něj nejlepší vzpomínky?
Ano, byl z mé strany i nejvíce hektický. V druhém zápase jsem se kousnul a řekl si, že do toho dám všechno. Věděl jsem, že to je hratelné a nechtěl jsem vypadnout hned v prvním kole. Lakymu se úplně nedařilo, přehrával jsem ho a byl lepší. V druhém utkání jsem začal opět špatně, hned v páté minutě jsem dostal gól. Pak to ze mě ale nějak opadlo. Penalty jsou loterie a naštěstí jsem je zvládl lépe.
Ve finále jste byli s Kubajzem jako dva nejníže nasazení. Čím to podle tebe bylo?
Bude to i tím, jak je scéna vyrovnaná. Každý má stejné karty. Každý může porazit každého. Myslím, že nám to v neděli oběma hodně sedlo, i když si Kubajz trochu stěžoval na gameplay. Mně se hrálo dobře. Povolené hostovačky určují ráz turnajů, které může vyhrát v podstatě kdokoliv. Laky je vždy považován za favorita a teď jsem ho já, takový v uvozovkách no name, vyřadil. Hostovačky jsou asi nejdůležitější faktor.
Myslíš si tedy, že povolení využívání karet na hostování je správný krok?
Z mojí strany ano, ale chápu, proč to někteří úplně nemusí. FIFA pak ztrácí kouzlo toho, kdy si hráči chtějí složit svůj vlastní tým, aby se s tím potom mohli ukázat na turnajích. Takhle si stačí koupit jeden balíček a máš Ronalda na hostování, případně si ho vyzvedneš zadarmo po pár zápasech.
Upravil bys nějak využívání těchto hráčů?
Ooptimální počet karet na hostování je podle mě tak pět, tři Ikony a dvě TOTY karty. Zbytek by byl sestavený z hráčů, které máš v týmu. Myslím si, že by to bylo lepší i pro fanoušky, protože nyní jsou k vidění v každém zápase stejné karty.
Jak sis užil celý turnaj a atmosféru LAN po delší době? Vyhovují ti offline turnaje víc?
Akce byla super, po dlouhé době jsem se opět viděl se spoustou lidí. Bylo to fajn, v příjemném prostředí, Vodafone PLAYzone Aréna je podle mě na pořádání podobných esportových akcí ideální místo. Asi se mi hrálo i lépe než z domova. S akcí i mým tažením jsem spokojený.
Přibližně za dva měsíce nás čeká velké finále sezóny. Už jsi přemýšlel, kam by ses na něm chtěl probojovat?
Když se ještě vrátím k poslední online zastávce, chtěl bych to opět dotáhnout do top 8, získat co nejvíce bodů a dostat se opět co nejdál. Ve finále se uvidí, záleží také na tom, kdo se tam probojuje a jaký bych schytal los, případně jaké budu mít karty. Můj cíl ale byla ta top 16, tento cíl už jsem si splnil a jsem spokojený.
