Coffeezilla otevírá své video sérií výpovědí mladých hráčů, kteří přiznávají, že začali s hazardem ve věku třinácti nebo čtrnácti let. „Když jsem byl mladý, bylo to nejsnazší období, kdy mě mohl hazard ovlivnit, protože do skutečných kasin jsem nemohl,“ uvedl jeden z respondentů. Podle Coffeezilly je právě tato raná zranitelnost hráčů klíčová pro pochopení problému.
Podle něj si Valve uvědomuje existenci problému už osm let, ale nikdy neprovedlo důrazné kroky proti neetickým hazardním praktikám. Ačkoliv v roce 2016 společnost rozeslala dopisy typu „přestaňte a upusťte od“, mnoho hazardních webů jednoduše ignorovalo tato varování. Valve údajně nikdy systematicky nenavázalo dalšími kroky.
Coffeezilla se ve videu zaměřuje i na historii loot boxů. Od roku 2013, kdy byla vydána aktualizace Arms Deal, se začal rozvíjet obchod s herními předměty, který nyní vynáší miliardy dolarů. Valve údajně vydělalo přes 4,9 miliardy dolarů na prodeji loot boxů a procenta získává i z každé transakce na trhu Steam Marketplace.
Valve tvrdí, že loot boxy nejsou hazardem, protože hráči nemohou přímo vybrat peníze za své zisky. Avšak Coffeezilla upozorňuje, že toto tvrzení stojí na právních kličkách. Washingtonská státní komise pro hazardní hry obvinila Valve z toho, že vědomě umožňuje nelegální sázení, ale rozhodla se případ dále neřešit. Internetový žurnalista zdůrazňuje, že Valve má jako jediný subjekt v celém řetězci potřebné zdroje k tomu, aby neetickým praktikám zabránilo.
„Valve je nejlépe vybavené, aby problém řešilo, protože je to jediný klíčový hráč. Všude jinde narážíme na problémy s koordinací,“ tvrdí Coffeezilla. Po protestech během Copenhagen PGL Major Valve promptně změnilo některá pravidla pro loot boxy, avšak podle všeho to bylo spíše kosmetické opatření. Společnost odmítla poskytnout komentář či rozhovor.
Jak daleko je Valve ochotno zajít, aby ochránilo hráče, zejména ty mladé, před neetickými hazardními praktikami? A mohou jejich miliardové zisky z loot boxů hrát roli v jejich pasivitě? Téma, které Coffeezilla otevřel, není jen otázkou jedné hry či jedné společnosti. Je to otázka morální odpovědnosti a hranic herního průmyslu.
