Když LCK v roce 2021 přešla na tzv. franšízový model, očekávalo se, že to stabilizuje prostředí a přinese víc peněz všem zúčastněným. Místo toho se liga stala rukojmím vlastního systému. LCK Corporation platí úplně všechno: provoz, vysílání, arény. A ještě musí přerozdělovat příjmy mezi týmy.
Celkové výdělky se ale během tří let skoro rozpůlily, z 27,9 miliardy na 11,4 miliardy wonů. Takže vedení ligy letos muselo šlápnout na brzdu, snížilo vstupní poplatky pro týmy o třetinu (což ale zároveň ubralo 33 miliard plánovaných příjmů) a vloni rozdalo týmům podporu ve výši 13 miliard wonů, jen aby je udrželo nad vodou.
Kde to tedy drhne? Příjmové zdroje jsou zoufale omezené. Vstupenky, domácí sponzoři a práva na vysílání nestačí pokrýt rostoucí náklady. Ty velké mezinárodní dealy, které by mohly LCK zachránit, uzavírá Riot globálně. Jenže do korejské pokladny z toho teče minimum.
LCK se dostala na rozcestí. Buď najde způsob, jak systém přizpůsobit realitě, nebo riskuje, že její lesk pohasne. A to v době, kdy globální esport, zejména League of Legends, expanduje jako nikdy předtím. Korea má pořád nejlepší hráče a nejvěrnější fanoušky. Ale pokud si LCK nenajde cestu z finanční pasti, může se stát, že ty největší talenty už brzy budou zářit jinde a LCK zůstane jen vzpomínkou na zlatou éru.
