O elektronických sportech hovoří s mírnou nadsázkou. Jak přiznává, hraní nikdy nebylo středobodem jeho života, nýbrž jen ryzí zábavou. Někdejší českou jedničku v Trackmanii Antonína Bláhu zná progamingový národ pod přezdívkou Toni. Jenže lak jeho monopostu pokryl prach, na nedávném LanCraftu v Krnově dojel do cíle až jako čtvrtý. Možný návrat na vrchol ovšem nevyloučil.
V AKCI. Antonín Bláha alias Toni používá při hraní Trackmanie joystick. V roli českého reprezentanta se zúčastnil i mistrovství světa elektronických sportů v Paříži v roce 2007 (na snímku). Foto: Yacine Mahir
Zrovna postával s přáteli u stolního fotbalu, když v dobré náladě kývl na rozhovor. Zklamání ze čtvrté příčky na sobě šestadvacetiletý virtuální pilot Antonín Bláha nenechal znát. Přestože dal při finálových jízdách průchod emocím, z neúspěchu si těžkou hlavu nakonec prý nedělá. “Já se naštvu, jen když mi to nejde a nepodám dobrý výkon. Hlavně z té psychické stránky, to když se nekoncentruju a dělám úplně zbytečné chyby,” kál se.
V Krnově byl poprvé, na sever Moravy se vydal kvůli turnaji LanCraft. Jestli se Tonimu, jak Bláhu zná komunita Trackmanie, v paláci Silesia líbilo? Po krátkém přemýšlení ze sebe vypouští: “Ale jo, líbilo. Před dvěma roky jsem byl na turnaji United-Games v Litoměřicích, kde byly moc hezké prostory. Z materiální stránky to tady pokulhává, ale jinak je to v pohodě. V Krnově se mi líbilo, zahráli jsme si fotbálek, poker, vše fungovalo bez problémů."
Bláha se vyjadřoval především k nahodilým všeobecným otázkám o elektronických sportech, o vlastní kariéře příliš nemluvil. "Momentálně už nejsem aktivní a pohybuju se jen ve své hře, ale co se týče Trackmanie, tak kvalita spíš stoupá," přemítá.
Proč myslíš?
Množí se turnaje, do nich se zapojuje víc hráčů. Ale kdybych to měl porovnat úroveň elektronických sportů se skutečnými sporty, tak to samozřejmě vůbec nejde. Je to komorní věc a obávám se, že v budoucnu elektronické sporty ani rozšířené nebudou.
Pamatuješ doby Viktora Wanliho nebo Daniela Mikšovského?
Jo, Mikšovský, toho si pamatuju. Jak se jmenoval ten jejich speciální tým?
Pokud se nepletu, tak AMD Cyber Team.
Jo, jo, vím. V dobách, kdy tady byl Amd Cyber Team, jsem měl pocit, že e-sporty byly rozhodně na vyšší úrovni. Měli jsme tady mezihernové turnaje, InvexCup, to byl velký vrchol sezony. Vůbec celý progaming u nás vypadal prestižněji než dnes, kdy mi přijde scéna roztroušená. Ale myslím, že se to zase zvedá. Upadalo to, ale teď jsou tady lidi, kteří mají snahu něco s tím udělat. Ať už je to PLAYzone, do kterého se Soptik (vedoucí projektu Lukáš Pleskot – pozn. red.) zase víc obul. Vrátily se i mezihernové turnaje. Z tohoto hlediska kvalita scény stoupá. Dřív to vypadalo, že mají ProGamers v uvozovkách monopol.
Myslíš, že je v současnosti možné se díky elektronickým sportům uživit?
V Trackmanii to možné není. Až na jedinou výjimku, Švéda s přezdívkou FrostBeule, který je poslední dva roky jasně nejlepší. Vyhrál ESWC, na WCG skončil druhý. Jenže tyto soutěže měly problémy s výplatami a FrostBeule nedostal slíbené peníze třeba rok (o problémech s vyplácením odměn čtěte zde). I když vyhrál dohromady dvacet tisíc dolarů, dvě třetiny z nich ještě ani neviděl. Zkrátka se nemůže na nic spoléhat.
Podobně jako jeho vrstevník Michael Hladík, i Bláha se zařadil do úzké skupiny českých legionářů, kteří během své kariéry počítačového hráče působili v zahraničním týmu. Rodák z Českého Krumlova se ustájil ve francouzském klubu Against All Authority. Jen díky počítačovým hrám Bláha procestoval několik zemí západní Evropy, předloni se dokonce zúčastnil mistrovství světa v americkém San José. "To bývalo, už nemám na trénink moc času. Na turnaje jezdím spíš pro zábavu,” přiznává bývalá česká jednička.
Na živobytí sis jako hráč nikdy nevydělával. Nicméně jako mladý muž sis alespoň něco přivydělal, ne?
Ještě před třemi lety to bylo takové, že jsem si vyhrál repráky nebo grafickou kartu, někdy i peníze. Ale to pak bylo vždy zpestření, třešnička na dortu. Rozhodně jsem nikdy nehrál kvůli cenám, poslední dva roky si jen občas zajedu na nějaký turnaj, pozdravím známé, ale ceny mě prakticky nezajímají. Když je člověk starší, pracuje a vydělává si na běžný život, tak už nemá touhu po nějakých cenách.
Jaké jsou tvé zkušenosti s podmínkami v zahraničních klubech? Hrával jsi za slavný francouzský tým.
Rozhodně jsem nikdy nemohl očekávat, že budu dostávat měsíční mzdu. To si v Trackmanii může dovolit snad jedině FrostBeule, který závodí za YoYoTech ve Velké Británíi a možná dostává nějaký malý plat. Ale jinak na celé scéně není jiný paušálně placený hráč.
Na jaké zázemí jsi tedy zvyklý?
Teď jsem u eSuby a více méně je samozřejmostí proplacení startovného a nákladů na cestu, případně ubytování. Ale to mi vlastně stačí. Stačí mi pokrytí základních výdajů, hraní je jen koníček.
Sám říkáš, že momentálně je pro tebe hraní Trackmanie koníčkem, zábavou. Nevidíš v tom žádný zisk, správně?
Přesně tak. To je možná případ hráčů StarCraftu nebo WarCraftu v Jižní Koreji nebo v Číně, případně nejlepších Counter-Strike týmů. Takoví SK-Gaming a Fnatic jsou top týmy a jejich hráči pobírají platy.
Každodenní trénink a vysedávání za joystickem, to už Bláhovi nic neříká. Když mluví o svojí současné kariéře, tajemně se usmívá. Přiznává ale, že v současnosti pro něj hraní znamená jen zábavu. Nic víc, nic míň. Případný návrat k aktivní kariéře však rozhodně nevyloučil. Spíš naopak. “Až budu mít čas a splním si současné povinnosti, tak třeba zase začnu víc trénovat a jednou se vrátím zpátky na vrchol. Ale není to priorita z hlediska, že by mě mělo hraní živit. Chci hrát jen pro sebe a pro zábavu,” říká s úsměvem. “Když budu mít čas a Trackmania mě bude pořád bavit, tak se zkusím vrátit.”
Prozraď, máš zkušenosti s klasickými sporty?
Jen okresní fotbal, a ještě jsem boxoval.
Box? To by člověk neřekl.
Boxoval jsem i pár utkání v zahraničí, ale to byly jen exhibice.
Takže můžeš alespoň částečně srovnávat. Sdílíš názory, že progaming nepatří mezi skutečné sporty? Za počítačem se přece nezpotíš, fyzický pohyb je takřka nulový.
To si nemyslím. Ze stránky psychiky, koncentrace a soustředění byl e-sport v mém případě několikanásobně náročnější než u sportů, které jsem dělal já. Jenže v Trackmanii jsem se zase pohyboval na té nejvyšší úrovni, zatímco ve fotbale to byl jen okres. Rozhodně bych se ale nebál to srovnat. Ať už jde o Trackmanii nebo fotbal, vždy ze sebe musíš vydat maximum. Samozřejmě fyzicky je to úplně někde jinde. Já si ještě relativně zamakám tím, že hraju na joysticku, Ale pro kluky, kteří hrají na gamepadu nebo klávesnici, to už žádná dřina asi není.
ANTONÍN BLÁHA alias Toni (26 let)
Narodil se v Českém Krumlově, nyní žije v Praze, kde dokončuje vysokoškolské studium v oboru učitel a správce sítí. Svoji herní kariéru zasvětil Trackmanii, dlouhou dobu neměl v českých vodách konkurenci. Jen díky progamingu se podíval do Francie, Německa, Rakouska, Velké Británie, Dánska a Spojených států. Za největší úspěch považuje sedmé místo na mistrovství světa elektronických sportů v Paříži z roku 2007. V následujícím ročníku ESWC v americkém San José obsadil osmou příčku.
