LOS ANGELES, KALIFORNIE, PRAHA, 2. května 2011 – Výkvět mladých českých vědců, nadějných studentů středních škol, se připravuje na finále celosvětové soutěže Intel ISEF. Čeká je tvrdá konkurence celkem 1537 studentů z šedesáti pěti zemí celého světa, jejichž projekty bude hodnotit mezinárodní porota za účasti 1200 špičkových vědců včetně několika nositelů Nobelových cen. Intel ISEF je největší celosvětová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol, kterou od roku 1950 organizuje Společnost pro vědu a veřejnost. Od roku 1996 ji sponzoruje společnost Intel.
Českou republiku bude na nejprestižnější vědecké soutěži reprezentovat šest projektů od sedmi autorů, kteří zvítězili ve státních soutěžích SOČ (Středoškolská odborná činnost) a Amavet. Na Intel ISEF budou od pondělí 9. května po několik dní sdílet své nápady, prezentovat originální výzkumné projekty a soutěžit o přibližně 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách. Na toho nejlepšího potom při slavnostním vyhlášení v pátek 13. 5. čeká Cena Gordona Moorea, která bude letos udělena podruhé. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů. Na ostatní úspěšné finalisty v sedmnácti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku, lékařství až po společenské vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim pomohou otevřít vědeckou kariéru. Studenti, kteří se ve své kategorii umístí do čtvrtého místa, mohou počítat s bezplatným stipendiem na nejlepších amerických univerzitách.
O přízeň poroty se budou z České republiky ucházet Tomáš Svoboda ze Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně, který zhotovil funkční prototyp přenosného rentgenu a CT skeneru. Jako rentgenový zářič je použit zářič z vyřazeného zubařského rentgenu. Je propojen s digitální kamerou, která poskytuje snímky ve vysokém rozlišení. Celé zařízení je řízeno mikroprocesorem tak, že pořízené snímky jsou ukládány na běžné paměťové karty. Pro PC autor napsal program, který z těchto snímků dokáže generovat CT snímky. Funkčnost zařízení testoval na snímcích přerušeného vlákna v pojistce nebo přerušeného vývodu mikroprocesoru. To naznačuje možné využití přístroje k detekci skrytých poruch, ale také při výuce, v medicíně. Důležitá je snadná přenositelnost přístroje, takže je možné jej využít například přímo u dopravních nehod. Podle Tomáše Svobody jde o velmi ekonomický přístroj, takže si jej můžou dovolit i menší firmy a výzkumné laboratoře. „Moje příprava na Intel ISEF je celkem složitá. Nejdůležitější u mého projektu je samotný přístroj. Je však velmi složité domluvit odeslání RTG přístroje do USA. Nejtěžší je vyřídit veškerá potvrzení o bezpečnosti atd. Ale už je vše připravené,“ říká Tomáš Svoboda, který již za svůj přenosný rentgen a skener získal domácí prestižní ocenění Česká hlavička.
V oblasti aplikovaného softwaru se pohybuje práce Filipa Naisera z Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli, který v Kalifornii představí ovládání počítače bez klávesnice a myši. „Obrovskou výhodou tohoto softwaru je, že k němu člověk nepotřebuje žádný složitý hardware. Stačí mu pouze klasická počítačová webkamera vhodně upevněná k hlavě, tedy například připevněná na kšiltovku. Uživatel pohybem očí pohybuje kurzorem myši,“ popisuje svůj projekt Filip Naiser, který na něm stále pracuje a snaží se komunikovat s postiženými a vyvíjet jej společně s nimi. Hlavním přínosem projektu pod názvem Eye-Controlled Cursor podle jeho autora je, že poskytuje velice levné řešení pro alternativní bezkontaktní ovládání počítače.
Zkoumáním mužské plodnosti jako civilizačním problémem se zabývá Tereza Agáta Veselá ve své práci nazvané Porovnání kvality spermatu u mužů dle věku, povolání a místa bydliště. Studentka z Gymnázia v Brně-Řečkovicích pracovala asi se 4000 vzorky. Z porovnání spermiogramů vyplynulo, že všechna zmíněná kritéria významně ovlivňují kvalitu spermatu. S věkem se kvalita ejakulátu zhoršuje nejvíce. Muži, kteří vykonávají psychicky náročná a sedavá povolání, mají horší parametry spermiogramu než muži, kteří vykonávají práci v pohybu a jsou na čerstvém vzduchu. Jako nejhorší vyšla z celkového porovnání profese vědeckého pracovníka a umělce. K výsledkům autorka uvádí: „Výsledky mé práce jsou a nadále i budou důležitými podklady pro centra, kde se neplodnost léčí. Snažíme se neustále zjišťovat, co má na neplodnost největší vliv. Práci chci publikovat nejen v odborných časopisech, ale i v časopisech, které běžně lidé čtou, aby věděli, čeho se mají vyvarovat, v případě, že chtějí v budoucnu založit rodinu.“
Do oboru designu přesahuje projekt Charloty Blunárové z Gymnázia Vyškov. Cílem její práce bylo navrhnout design dětského mobilního telefonu, který bude splňovat estetické i ergonomické požadavky, a vyrobit jeho model. „Když jsem sháněla mobilní telefon pro svoji osmiletou sestřenici, zjistila jsem, že na trhu téměř neexistuje kompromis mezi konvenčními telefony a dětskými telefony s minimálním počtem funkcí, absencí displeje a plnohodnotné klávesnice, tedy telefon, který by měl základní funkce, byl jednoduše ovladatelný a zároveň měl hravý, barevný design. Proto jsme se rozhodla takový navrhnout a následně i vytvořit jeho prototyp,“ uvádí Charlota Blunárová ke svému nápadu. „Na podzim jsem se spojila s firmou Jablocom, nabídli mi pomoc s vytvořením elektroniky pro mobil. Do té doby jsem měla model telefonu složený z částí krytu, který jsem vytvořila z plastu na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Nyní má mobilní telefon podsvícenou klávesnici, funkční displej a několik funkčních tlačítek,“ vyjmenovává studentka následné kroky vedoucí ke vzniku funkčního modelu mobilního telefonu EFFY.
Velmi perspektivní oblastí současné vědy je výzkum léčiv. Erika Gedeonová ze Sportovního gymnázia Kladno hledala nové způsoby v diagnostice nemoci Asthma Bronchiale. „Moje práce se zabývala vývojem metody pro neinvazivni diagnostiku bronchiálního astmatu. Tato metoda je založena na monitorování určitých specifických látek, které se při astmatu vyskytují ve zvýšené koncentraci,“ shrnuje podstatu svého projektu Erika Gedeonová. Výzkum je užitečný tím, že pomáhá najít způsob, jak vyrobit specifické diagnostické pásky, které by byly laicky použitelné a dokázaly s využitím vydechovaného vzduchu zachytit počáteční stadium této nemoci. Největší přínos svého projektu spatřuje sama autorka v možnosti nahradit současná invazivní vyšetření, která provázejí diagnostiku bronchiálního astmatu, novou, neinvazivní metodou.
O kvalitách svého týmového projektu budou porotu přesvědčovat Marek Kovář a Tomáš Peták z pražského Gymnázia Karla Sladkovského. „V našem projektu se zabýváme studiem ocelí vhodných pro tlakovodní reaktorové nádoby, ve kterých probíhá řízená řetězová štěpná reakce. Zaměřili jsme se především na mechanické vlastnosti a stanovování životnosti reaktorové nádoby zhotovené z námi zkoumaných materiálů. Hlavním přínosem je sepsání práce, ve které se zabýváme mnohými experimenty popisujícími vlastnosti ocelí a změny jejich vlastností vlivem působení vnějšího okolí,“ bilancují spoluautoři, kteří svou studií přispěli k problematice bezpečnosti a ekonomičnosti provozu jaderných zařízení v oblasti výroby elektrické energie.
Všichni studenti vidí ve své účasti na světovém finále Intel ISEF šanci poznat zajímavé lidi a nové možnosti ve svém oboru. Do Los Angeles je to táhne i díky kulturní rozmanitosti ostatních soutěžících z celého světa, ale samozřejmě také z profesních důvodů a kvůli dalšímu rozvoji své kariéry. „Těším se zejména, že uvidím, na čem pracují jiní,“ říká Erika Gedeonová. Marek Kovář a Tomáš Peták doplňují: „Intel ISEF pro nás bude zcela jistě největší a nejdůležitější mezinárodní soutěží, které se kdy účastníme. Samozřejmě se těšíme především na účastníky z mnoha států celého světa. Kooperace a získávání kontaktů na světové úrovni jsou pro nás velmi přínosné.“ O svých šancích nechtějí čeští studenti příliš mluvit, konkurence bude obrovská. Hlas Filipa Naisera mluví za všechny: „Rád bych vyhrál, ale kdo ne... Udělám pro to maximum, ale na druhou stranu, člověk si musí uvědomit, že je obrovský úspěch se vůbec na takovou soutěž dostat.“ „Jsem si jist, že mě účast posune zase o hodně dopředu v mnoha oblastech,“ těší se Tomáš Svoboda, kteří stejně jako jeho kolegové věří, že jejich práce nezůstanou bez povšimnutí.
