Vítáme Vás u druhého vydání Playzone článku na téma: "Naše československé tanky."
Předchozí/Následující díl:
Předchozí: 1. díl
Následující: 3. díl, 4. díl, 5. díl, 6. díl, 7. díl, 8. díl, 9. díl, 10. díl
Obsah:
Tančíky:
- AH-IV, AH-IV-R, AH-IV-Sv, AH-IV-Hb
Lehké tanky/Obojživelná vozidla:
Obojživelná vozidla: ŠOT, F-IV-H
Lehké tanky: Praga MT a ÚV
1. Tančík
AH-IV
Popis/Historie:
Na základě nákupů různých typů zbraní v Československu, se íránská armáda rozhodla nakoupit zde také obrněná vozidla. V lednu 1935 dostala ČKD i Škodovka nabídku na zakoupení lehkých tanků. K tomu požadovala také vycvičení posádek a organizaci těchto jednotek. Škodovka nabídla typ Š-I. Zato ČKD nabídla dvě zcela nové konstrukce. Tančík AH-IV a lehký tank TNH. Dále ČKD poslal perskému šachovi dárek v podobě čtvrtého prototypu tančíku P-I. Ten nejspíš vzbudil takovou pozornost, již v květnu 1935 dostalo ČKD pevnou objednávku na 30 tančíků a 26 lehkých tanků. Celá transakce měla být provedena během jednoho roku.
Prototyp byl ke zkouškám připraven v září. Ale zatím pouze bez výzbroje (lehký kulomet ZB vz.26 a těžký kulomet ZB vz.35), která nebyla dohotovena včas. Přesto bylo předvedení úspěšné a Íránci se rozhodli zvýšit objednávku o dalších dvacet tančíků a čtrnáct tanků. Během této doby probíhaly tvrdé zkoušky. V konstrukcích se uplatnily poznatky z italské invaze do Habeše. Protože zkoušky probíhaly bez závad, nemusely se měnit specifikace a výroba mohla plynule probíhat. Tanky se přepravovaly po kolejích do Brém a odtud lodí do íránského Saleabadu. Poslední tanky do Teheránu přišly v květnu 1937. Výzbroj do Íránu putovala odděleně a montovala se až na místě. Během montáže se ale objevovaly závady na lafetách. Všechny tanky byly zkompletovány v listopadu 1937.
Tím ale celá dodávka nekončila. Češi ještě podle smlouvy museli vycvičit osádky a zorganizovat jednotky. Zdržovala je však nízká technická úroveň Íránčanů a staří vysoce postavení důstojníci. Na základě dobrých zkušeností chtěl Írán objednat dalších 100 až 300 vozidel od obou typů. Druhá světová válka ale všem transakcím zabránila.
Technické data:
Výrobce: ČKD Praha
Léta v.: 1936-37
Počet: 50 + 1 prototyp
Pro: Írán
Hmotnost: 3,5 t
Délka: 3,2 m
Šířka: 1,79 m
Výška: 1,69 m
Pancéřování: 6–12 mm
Výzbroj:
- 1x těžký kulomet: ZB.35 ráže 7,92 mm (3 000 nábojů)
- 1x lehký kulomet: ZB.26 ráže 7,92 mm (3 000 nábojů)
Osádka: 2
Motor: Praga, vodou chlazený šestiválec
Výkon: 55 HP (40,7 kW)
Max. rychlost: 45 km/h
Fotogalerie:
AH-IV-R (R1)
Popis/Historie:
V lednu 1936 rumunská komise vyzvala obě naše přední zbrojovky, aby podaly nabídky na různé typy tanků v množství pohybující se od 50 do 500 kusů. Firmy se mezi sebou domluvily, aby se ceny vozidel jednotlivých kategorií od sebe příliš nelišily. Nejdříve se zdálo, že celá objednávka připadne ČKD, ale nakonec se Rumuni rozhodli místo tanků P-II-aj koupit tanky Š-II-a (o kterých bude řeč příště). Důvodem měla být unifikace s československou armádou. ČKD tak nakonec měla vyrobit pouze 35 tančíků AH-IV pod rumunským označení R-1.
Zkoušky vozidla byly naplánovány na jeden měsíc a výroba celé série na dalších sedm měsíců. Výroba i zkoušky trvaly déle, protože rumunská armáda požadovala řadu změn. Firma, která už začala s výrobou celé série, tak musela tyto změny provádět už během výroby. Prvních deset vozidel se zúčastnilo manévrů v roce 1937. Udělaly velice dobrý dojem. Všech 35 vozidel bylo připraveno ke zkouškám, ale ihned na počátku Rumuni odmítli připustit deset vozů, protože neodpovídaly specifikacím. Tyto komplikace zdržely celou sérii v továrně až do roku 1938. Rumunsko je převzalo až v srpnu téhož roku.
Tančíky se zúčastnily invaze do SSSR, kde většina skončila u Stalingradu. Rumuni je zde nechali pro nedostatek pohonných látek. Některé se ale poničené vrátily domů. Po přechodu na stranu spojenců se jedenáct těchto vozidel zúčastnilo osvobozování Slovenska a Moravy.
V září 1938 získala firma Malaxa licenční práva na výrobu vozidel R-1 a středního tanku V-8-H. Protože pan Malaxa udělal několik změn ve smlouvě, ČKD tuto smlouvu odmítla uznat. Po dlouhých jednání podepsali novou smlouvu v únoru 1939. Firma ale zbankrotovala a licenční výroba proto nikdy nezačala. Vyrobili pouze jeden stroj sestavený z náhradních dílů z Československa.
Technická data:
Výrobce: ČKD Praha
Léta v.: 1937-38
Počet: 35 + 1 prototyp
Pro: Rumunsko
Hmotnost: 3,9 t
Délka: 3,2 m
Šířka: 1,73 m
Výška: 1,67 m
Pancíř: 6-12 mm
Výzbroj:
- 1x těžký kulomet: ZB.35 ráže 7,92 mm (3000 nábojů)
- 1x lehký kulomet: ZB.26 ráže 7,92 mm (3000 nábojů)
Osádka: 2
Motor: Praga RHP, čtyřtakt, vodou chlazený šestiválec
Výkon: 55 HP (40,7 kW)
Max. rychlost: 45 km/h
Fotogalerie:
AH-IV-Sv (Strv m/37)
Popis/Historie:
V roce 1936 se Švédsko chtělo posílit své tankové jednotky, ale protože parlament uvolnil částku, která by nestačila na potřebný počet lehkých tanků, rozhodlo se, že zakoupí tančíky a jen šestnáct tanků od domácí firmy Landsverk. I když se ve Švédsku vyráběly vlastní typy, roku 1937 přijela do Prahy komise, aby si prohlédla jak se tančíky vyrovnávají se zimními podmínkami. Firma své typy předvedla v Krkonoších a Švédy se jim podařilo přesvědčit.
Švédská armáda objednala 48 tančíků se silnějším pancéřováním, vysílačkou a dvěma těžkými kulomety v nové věžičce s pozorovací kupolkou. Do výzbroje je převzala pod označením Strv m/37. ČKD vyrobila kompletně pouze jeden prototyp. Ostatní vozy posílala po částech. Ke zkompletování došlo až namístě, přičemž pancéřové plechy dodala švédská firma. Poslední součástky byly dodány v listopadu 1938.
Technické data:
Výrobce: ČKD Praha
Léta v.: 1938
Počet: 48 + 1 prototyp
Pro: Švédsko
Hmotnost: 4,68 t
Délka: 3,4 m
Šířka: 1,85 m
Výška: 1,96 m
Pancíř: 6-15 mm
Výzbroj: 2x těžký kulomet: Ksp m/39 ráže 8 mm (2x 3960 nábojů)
Osádka: 2
Motor: Volvo, vodou chlazený šestiválec
Výkon: 85 HP (62,8 kW)
Max. rychlost: 58-61 km/h
Fotogalerie:
AH-IV-Hb
Popis/Historie:
Etiopie v roce 1947 chtěla lehký tank vyzbrojený pouze kulomety, který by vydržel jízdu na těžkém skalnatém terénu. Zástupce firmy ČKD přesvědčil císaře, že tanky od této firmy jsou nejlepším řešením. Objednávka na 20 kusů byla podepsána v červnu 1948, přičemž celá dodávka se měla uskutečnit do dvaceti měsíců. Prototyp byl připravený v září 1949. Šlo prototyp R-1 (již zmiňovaném) s dieselovým motorem Tatra 114. Sériově vyráběná vozidla měla mít narozdíl od prototypu svařovanou konstrukci. Všechny tančíky byly hotové v zimě 1950. Do Etiopie se dostaly lodí a vlakem po trojím překládáním. Etiopie je užívala až do osmdesátých let. Některé tančíky se dokonce zúčastnily bojů se Somálskem.
Technické data:
Výrobce: ČKD Praha
Léta v.: 1949-50
Počet: 20 + 1 prototyp
Pro: Etiopie
Hmotnost: 3,93 t
Délka: 3,2 m
Šířka: 1,82 m
Výška: 1,73 m
Pancíř: 6-12 mm
Výzbroj:
- 1x těžký kulomet: ZB.37
- 1x lehký kulomet: ZB.26
Osádka: 2
Motor: Tatra 114, vzduchem chlazený šestiválec (diesel)
Výkon: 65 HP (48 kW)
Max. rychlost: 42 km/h
2. Lehké tanky [Light tanks] a Obojživelné tanky [Amphibious tanks]
Lehké tanky znamenaly pro armády možnost masové produkce malých, rychlých a lehkých vozidel s možností levné výroby. Tyto tanky byly v počátku 2. světové války dost rozšířené a tvořily jak velkou část útočících jednotek, tak byly používány k průzkumu bojiště. Úloha lehkých tanků v průběhu války postupně klesala a obrněnce byly většinou používány jen k plnění podružných úkolů.
Před 2. světovou válkou Československo vlastnilo i francouzský tank FT-17, který byl vzorem prototypů Praga MT a ÚV (YNH). Během druhé světové války Československo používalo také zahraniční tanky: M5A1 Stuart (i po válce), Crusader a T-70.
Obojživelný tank (vozidlo) je typ vozidla které se, stejně jako obojživelník, může pohybovat jak na souši, tak ve vodě.
Už na konci 1. světové války byl testován britský tank Mark IX, kterému byly připevněny na boky sudy plněné vzduchem. Za 2. světové války Britové dále vyráběli obojživelné tanky. Crusader byl vyzkoušen s dvěma pontony, které by mohly být připojeny nebo odstraněny. Z Valentina a M4 Shermana udělali obojživelný tank tím, že dali kolem tanku pogumovanou plachtu. Oba tanky nesly značení DD (duplex drive, dvojtý pohon).
Obojživelných vozidel a tanků bylo fakticky mnoho (ať už od základu nebo na obojživelné přestavovány). I rusko se pokoušelo před 2. světovou válkou o obojživelné tanky, např. lehký tank T-37, T-38 a T-40.
ŠOT (obojživelný tank)
Popis/Historie:
Vznik projektu lehkého obojživelného tanku se datuje na říjen roku 1936. Tehdy armáda oficiálně vyzvala ČKD a Škodovku, aby vyvinula obojživelný lehký průzkumný tank, který by byl vyzbrojený jen těžkými kulomety. Škodovka ale nad projektem tohoto typu vozidla začala uvažovat již v roce 1933. Původní označení studie bylo ŠO (Škoda obojživelný), ale armádě už byl představen pod jménem ŠOT (Škoda obojživelný tank). Původně mělo jít o vozidlo pohybující se na zmenšeném podvozkuz tanku LT vz. 35, ale později se konstruktéři rozhodli vytvořit podvozek nový, ale stále vzdáleně podobný. Během výroby prototypu postupně vznikaly komplikace, jejichž důsledkem byl i citelný nárůst hmotnosti (jedna ze změn spočívala v nahrazení klasické převodovky převodovkou elektromagnetickou). V létě 1938 již byl prototyp téměř dokončen, chyběly už jen elektromagnetické převodovky typu Cotal, které Škodovka objednala ve Francii. Obě převodovky byly dodány až v březnu 1939. Po jejich namontování byl tank v červenci 1939 testovaný na řece Labi už pro Němce. Hned při prvních zkouškách se projevil hlavní nedostatek vozidla a to špatné plavání. Sice se nepotopil, ale jeho hmotnost velice omezovala jeho jakékoli bojové schopnosti. Na začátku roku 1940 Škodovka celý projekt opustila a prototyp nechala rozebrat. Některé z agregátů ale použila na vozidle ŠET.
Tank měl podobnou konstrukci jako LT vz. 35. Na ocelové L profily byly nanýtovány 15mm silné pancéřové plechy. Podobnou konstrukci měla mít i věž, ale ta nebyla nikdy nainstalovaná. Tank pojížděl na zmenšeném podvozku typu LT vz. 35.
Technické data:
Výrobce: Škoda Plzeň
Léta v.: 1938-39
Počet: 1 prototyp
Hmotnost: 7,5 t
Délka: 2,25 m
Šířka: 2,5 m
Výška: 2,38 m
Pancíř: 6-15 mm
Výzbroj: 2x těžký kulomet vz. 37 ráže 7,92mm
Osádka: 3
Motor: Avia TR-12, letecký hvězdicový motor
Výkon: 155 HP (114 kW)
Max. rychlost: 41,5 km/h
Fotogalerie:
F-IV-H (obojživelný tank)
Popis/Historie:
Vznik projektu lehkého obojživelného tanku se datuje na říjen roku 1936. Tehdy byla ČKD a Škodovka vyzvána, aby vyvinula obojživelný lehký průzkumný tank, který by byl vyzbrojený jen těžkými kulomety. Prototyp od Škodovky i ČKD byl objednán v roce 1937. Zkoušky začaly až v srpnu 1939 (samozřejmě, že už pro Němce). Narozdíl od škodováckého vozidla ŠOT (který byl tak těžký, že neplaval) vykazoval očekávané výkony. Vozidlo (druhý prototyp) bylo dále upravováno (byly na něj připevněny větší postraní pontony, byl přidán zadní ponton, modifikovala se věžička, zvýšil se vstup chlazení a výfuk) a ještě v roce 1942 prodělalo další zkoušky. Do výroby se však vozidlo nedostalo.
Technické data:
Výrobce: ČKD Praha
Léta v.: 1938-41
Počet: 2 prototypy
Hmotnost: 6,5 t
Délka: 4,85 m
Šířka: 2,5 m
Výška: 2,08 m
Pancíř: 6-14 mm
Výzbroj: 1x těžký kulomet: ZB.37
Osádka: 3
Motor: Praga F4, vodou chlazený čtyřválec
Výkon: 120 HP (73,9 kW)
Max. rychlost: 45 km/h (souš), 7 km/h (voda)
Fotogalerie:
1. prototyp:
2. prototyp:
Praga MT
Popis/Historie:
Projekt dělostřeleckého traktora z roku 1925. Konstrukce vycházela z francouzského lehkého tanku Renault FT 17, který byl i ve výzbroji československé armády. V přední části korby byl prostor pro posádku, za ním byl umiestnený motor a v zadní časti byla uchycená chvostová opora. V opoře byl umítnený naviják s tahem 3,5 tuny. První stroj byl armádou převzatý 10.5.1925 (evidenční číslo NIX 107), druhý 7.7.1925 (evidenční číslo NIX 108). Oba prototypy byly přidělené 51. dělostřeleckému pluku v Brandýse nad Labem, kde je testovali testoval do 4/1927 a následně sloužil k výcviku řidičů pásových vozidel až do 5/1932. Praga MT (MT - "malý traktor") plně nevyhovala požadavkům armády. Koncepce vycházejí ze zastaralé konstrukce tanku z 1. světové války byla zastaralá. V plánu byly modernější konstrukce. Vzhledem na značné opotřebování byli v 2/1933 zrušené. V knize pána Pejčocha se uvádí, že prototypy byly odprodány civilním zájemcům, kteří je využívali jako zemědělské a stavební traktory.
Praga MT byl první československou konstrukcí pásového dělostřeleckého traktoru, která sice neuspěla a nedočkala se sériové výroby, ale poskytla první zkušenosti s takovými konstrukcemi strojů.
Technické data:
Výrobce: ČKD Praha
Léta v.: 1925
Počet: 2 prototypy
Hmotnost: 2,9 t
Délka: 3,3 m
Šířka: 1,46 m
Výška: 1,55 m
Výzbroj: 37mm Puteaux
Osádka: 2
Motor: Praga MN, vodou chlazený čtyřválec
Výkon: 32,18 HP (24 kW)
Max. rychlost: 18 km/h
Fotogalerie:
Praga ÚV (Praga YNH)
Popis/Historie:
Po neúspěchu Pragy MT se návrháři zaměřili na vojenské objednávky od roku 1926. Díky kombinaci vlastních zkušeností a světové trendy v rozvoji tanků, přišli v roce 1929 s projektem lehkého tanku Praga ÚV (ÚV = "útočný vůz",... nebo YNH, jak byl někdy označen).
Je to větší bráška Pragy MT, sice není to střední či těžký tank, ale vážil o 4 tuny více, což hlavně dělal zesílený pancíř a lepší motor. Tank byl vybaven zbraní typu Vickers ráže 44/60 mm (ČKD měl licenci) a jedním kulometem.
Tento projekt byl představen začátkem roku 1930 VTU. I přesto, že byl mnohem pokročilejší, než Praga MT, tak měl stále mnoho konstrukčních chyb (zastaralosti) z FT-17. Armáda neměla zájem o tento projekt, protože zcela neodpovídal požadavkům.
Technické data:
Výrobce: ČKD Praha
Navrženo: 1929-30
Pouze na papíře.
Hmotnost: 7 t
Pancíř: 12-15 mm
Výzbroj: Vickers-ČKD 44/60mm
Osádka: 3
Motor: Praga N V4
Výkon: 55 HP (41 kW)
Max. rychlost: 25 km/h
Fotogalerie:
Závěr:
Ano, tohle je ode mě zase dneska vše, v dalším vydání se můžete těšit na další lehké tanky výrobce ČKD a Škoda, např. LT vz. 34 a 35.
Děkuji za pozornost, Whiskey1939
