Major v Krakowě se blíží a my jsme si pro vás připravili netradiční rozhovor. Není to s žádným z hráčů, GuardiaNem nebo oskarem, ale s českou postavou, která již nějakou dobu působí za oponou a stará se o pokrytí největších světových turnajů. Přední redaktor portálu HLTV.org Milan 'Striker' Švejda odstartoval svoji kariéru na PLAYzone.cz a za posledního dva a půl roku navštívil 36 turnajů po celém světě. Evropa, Severní i Jižní Amerika, Asie. Dalo by se říci, že díky své práci a zálibě v jednom obletěl svět. Pokud vás tento popis zaujal, pozorně si tohle interview přečtěte.
Milan 'Striker' Švejda, český redaktor světového portálu HLTV (Foto: HLTV.org)
Redaktor největšího CS:GO portálu na světě. Jak ses k takové pozici vůbec dostal, vyšel ti hned první pokus o to? Zkus nám popsat svůj kariérní vzrůst.
Můj kariérní vzrůst vypadal tak, že jsem asi po roku a půl psaní v češtině na PLAYzone chtěl jít dál a zkusit to v angličtině, kterou jsem vždycky měl slušnou, ale HLTV.org nebyl můj první pokus. Úplně první byl tým VeryGames, u kterých jsem si náhodou všiml, že se koukají po nějakém pisálkovi. Napsal jsem jim a proběhl rozhovor po TeamSpeaku, který byl pro mě něco jako první pracovní pohovor - pamatuji si, že ten manažer VG mě driloval podobně. Nakonec to nevyšlo - proč, to jsem nevěděl, ale později jsem toho manažera potkal myslím v Katowicích a když jsem mu tohle připomněl, řekl, že si mě nepamatuje a že jsem musel být doopravdy špatný, protože byl tehdy zoufalý a býval by bral kohokoliv. (smích)
HLTV byl až druhý pokus, kdy jsem jim prvně myslím v lednu 2013 napsal e-mail, pak jsem se Petarem (Tgwri1s) spojil na Skype. Chvíli jsme se vcelku v klidu pobavili, já mu poslal to minimum práce co jsem kdy udělal v angličtině do té doby, a pak pro ně sepsal takový testovací článek. S ním byli vcelku spokojení a dali mi šanci.
Začátky byly hodně pomalé, ale některé z kolegů jsem brzo poté potkal ve Vídni (MIRAA a Tgwri1s) na Mad Catz. Kromě toho se ale dlouho nic nedělo, z části jsem ztratil motivaci, z části jsem byl líný, ale o to víc mě překvapilo, když jsem v prosinci 2013 dostal šanci letět na první Major, což jsem si v té době rozhodně nezasloužil. Ale někdo jiný odpadl, přiletělo to do klína mě, a odvedl dostatečně dobrou práci, že jsem dostal novou šanci.
Ze začátku jsem létal jen na Majory, po Švédsku to byly Katowice a pak Kolín, kde jsem poprvé začal dělat rozhovory, a od toho Kolína jsem postupně začal lítat víc - ESWC byl můj první turnaj, kde jsem dělal video rozhovory, pak DreamHack Winter, a tak dále. Do konce roku 2014 jsem byl celkově na 8 světových turnajích (z toho jen 5 zaštítěných HLTV), a během roku 2015 a 2016 jsem byl celkem na 28, takže ten přelom tam byl dost znatelný.
Strikerovy začátky, ESL One Cologne 2014 (Foto: HLTV.org)
Kdy jsi vůbec začal se samotným psaním? Bavilo tě to už před našim působením na PLAYzone, nebo ses u nás opravdu nastartoval?
Před PLAYzone jsem psal něco málo na portálu, který se jmenoval IPGames, ten už ani dávno neexistuje a vůbec to nebylo kdovíjak seriózní. Hlavní zájem o psaní přišel právě až přes dlouhodobé adminování na PLAYzone ke konci roku 2011, kdy odešla stará garda pisálků (Man1 a pingmasteR) a neměl pořádně kdo psát, takže jsem se k tomu přichomýtl já.
Posun z českého písečku na světový. Byl to pro tebe velký skok, když jsi začal pravidelně objíždět ty největší eventy na světě?
Už ty první turnaje byly obrovský skok. DreamHack Winter 2013, ten první Major pro mě byl něco do té doby nevídaného, hlavně z toho důvodu, že to byla masivní akce i mimo ten samotný CS:GO turnaj, v zásadě jedna obrovská BYOC lanka.
Jakmile jsem začal v roce 2015 létat pravidelně, tak mi to už jako takový skok nepřišlo, zvykl jsem si docela rychle - což nemusí vždycky být dobře, přece jen cokoliv, na co si zvyknete, se může stát trochu stereotypem. Nicméně byla to změna v tom smyslu, že jsem začal dělat více video rozhovorů, ve kterých jsem ze začátku byl, objektivně, docela hrůzostrašný. Kdykoliv se podívám zpátky i na nějaké rozhovory ze začátku 2015, což už byl třeba můj několikátý turnaj, kde jsem je dělal, tak se nevydržím dívat dlouho.
Nemůžu se nezeptat. Jak se může člověk stát druhým Strikerem?
V první řadě je, pochopitelně, potřeba velice dobrá angličtina a alespoň nějaké vlohy pro psaní. Není nutné být žádný génius pisálek, hodně se toho dá postupně naučit, ale je třeba se na sebe dívat kriticky a brát kritiku od ostatních. Já měl to štěstí v tom, že jsem se mohl učit pod lidmi, jako je lurppis, takže jsem se mohl zlepšit rychleji, než kdybych na všechno musel přicházet sám.
V druhé řadě nesmíte být líní jako já ze začátku a snažit se psát všechno, k čemu se jen dostanete, za prvé tak ukážete pracovitost a za druhé jen tak se můžete zlepšit - samotným psaním. A v třetí řadě je přece jen potřeba trochu štěstí a hlavně ambice, jako se vším ostatním v životě, nikdo vám takovou práci nepodá na stříbrném podnose. Je potřeba si za tím jít, rozeslat životopisy těm správným lidem a někdo se třeba chytne.
Legendární rozhovor s pashou na turnaji ESWC 2014, ke zhlédnutí zde (Foto: HLTV.org)
Co by se muselo stát pro to, aby ses jednou plně vrátil na domácí scénu, pokud by se psaním o esportu zde dalo plně uživit?
Upřímně řečeno nemám tušení, jestli by mě něco přitáhlo zpět. Domácí scéna nikde není zdaleka tak zajímavá jako ta světová, kde se hraje nejlepší Counter-Strike (nebo jakákoliv jiná hra) a kde jsou ty nejlepší momenty. Jediný způsob by pro mě byl návrat ke komentování, ale i tam není nemožné jít do světa a pak se dostáváme k tomu stejnému jako u psaní.
Dokázal bys vypíchnout něco, čím se naše a světová scéna odlišuje? Co hlavního by se tu muselo změnit, abychom se zahraničí přiblížili?
Domácí scény se logicky na úroveň světové nikdy nedostanou už kvůli tomu, co jsem psal výše. To neplatí jen u nás, tak to je všude, ti nejlepší hráči a týmy se na domácích scénách nepohybují. Pokud bych ale měl porovnat domácí scénu u nás a jinde, pak je to hodně o turnajích a možnostech pro hráče se ukázat a začít doopravdy hrát profesionálně.
Například v takovém Španělsku, které by se dalo co se týká talentu a velikosti scény přibližně porovnat k nám, se nedávno rozjely velké akce v řádu desítek tisíc dolarů od hned tří organizátorů téměř zároveň. Sponzoři tam mají zájem zkusit, co jim domácí CS scéna může přinést. V Česku se pořád pohybujeme v řádech desítek tisíc korun, a tím pádem hráči a týmy nemají prostředky se tím živit, když pominu eXtatus. Jestli je pro sponzory možné, aby z takových projektů aktuálně vydělali dostatečně zajímavé částky u nás, to nedokážu říct.
Jediný způsob jak se stát profesionálem je jít do světa po jednom jako GuardiaN, oskar, STYKO, Zero a doufat, že si jich někdo všimne ve světě, protože to nevypadá, že by se nějaký kompletní tým u nás v blízké době dostal na světovou úroveň.
Kromě redaktořiny se po letech hraní CS 1.6 snažil Striker prosadit i v CS:GO (týmy eSuba, eEriness a další)
České a slovenské CS:GO týmy. Vidíš v eXtatus nebo eSubě potenciál, například na TOP15 do určité doby? Máme tady na to podle tebe kvalitní hráče?
Musím se přiznat, že jsem domácí scénu v poslední době přestal sledovat, takže nedokážu odhadnout jestli na to mají jako týmy a co jim chybí. Individuální talent na to evidentně je - česko-slovenská scéna má ve světě ty čtyři hráče, kteří teď všichni jsou v TOP20 ve třech různých týmech, a jsou tu i další, kteří by se postupně mohli dostat na podobnou úroveň sólo. Stačí se podívat na takového Frozena, který se začal na evropské scéně s eXtatus ukazovat ve svých 14 letech a za dva roky by z něj mohl být hráč světové úrovně.
Problém je v tom, že se tu asi nenajde pět hráčů, kteří by si hráli do noty a měli nad sebou callera, který té hře rozumí natolik, aby ty svoje hráče dokopal k týmové hře světové úrovně. Kromě toho podle mě hráči u nás nejsou ochotní nebo neumí obětovat vlastní ambice a vlastní ego pro tým. Do toho hrají roli samozřejmě i zkušenosti, kterých teď eXtatus nabírají asi ze všech nejvíc. Snad se časem dostanou i na nějaké zajímavější LANky, aby se mohli dál zlepšovat.
Má podle tebe šanci vzniknout opravdový supertým s hráči jako Styko, Zero, GuardiaN a dalšími v jedné sestavě? Je to třeba do dvou let reálné?
Možné to určitě je. Vím, že GuardiaN a STYKO podobnou ambici mají, nebo aspoň měli. Pro ty tři hráče, které jsi zmínil společně s oskarem, je to ale obrovský risk. Dokud mají místo v evropských týmech, kde teď hrají, není pro ně důvod riskovat slušnou kariéru.
Práci komentátora si Striker vyzkoušel nejen u nás, ale i v zahraničí (Game Show Global eSports Cup)
Přejdeme k dalším tématům. Koho ze světové scény máš nejradši, našel sis i nějaké opravdové přátele mezi profíky? S kým děláš nejradši rozhovory?
Je to spíš takový poloprofesionální vztah. Po těch letech se znám s valnou většinou hráčů a určitě se s některými z nich zastavím a pokecám, ale není to tak, že bych s nimi řešil osobní věci, spíše se držíme k tématu CS a téměř nikdy se s nimi jen tak nebavím mimo turnaje, takže je nevidím jako kamarády. Některé samozřejmě znám lépe než jiné, jako třeba ty čtyři, co jsme tu zmiňovali, s dalšími mám i společné historky z afterparty, ale to patří mimo vztah, který k nim mám za normálních okolností během turnajů. Pořád jsem žurnalista a nesmím být zaujatý, takže by to ani nebylo na místě.
Rozhovory se nejlíp dělají s kýmkoliv, kdo je ukecaný (v dobrém slova smyslu) a nebojí se říct to, co si doopravdy myslí. Často se setkávám s tím, že se hráči snaží tancovat kolem nějakého tématu, což je pochopitelné, jsou věci, které by se neměly probírat, ale je to pro mě nuda. Hiko patří k mým favoritům, co se týká otevřenosti, podobně jako NBK. f0rest nebo třeba apEX zase mají super osobnost, která mou práci dělá snazší a je to pro mě zábavnější. Je jich vcelku hodně, ke kterým se vracím rád a těším se na naše další rozhovory.
Jaký je pro tebe pocit, když víš o nějakém velkém trejdu, ale nějakou dobu o něm nesmíš mluvit, protože ještě není oficiální nebo vůbec nemusí vyjít? Nemáš nutkání to aspoň nejlepšímu kamarádovi říct?
Většinou o takových věcech ví víc lidí než jen já, už jen uvnitř HLTV je nás vždycky několik, takže mám s kým si o tom popovídat. Nutkání tam samozřejmě je, a dřív jsem nebyl tak opatrný, když to pro mě ještě bylo nové, ale nemám problém si věci nechat pro sebe.
Nejednou se Striker dostane také k rozhovoru s hráči, kde by angličtinu nepotřeboval (Foto: HLTV.org)
Za pár dní tu máme PGL Major v Krakowě. Zkus popsat čtenářům, jak probíhá tvoje příprava. Co všechno budeš mít na místě na starost? Jak probíhá tvůj den na eventu, kolik toho tak průměrně naspíš?
Příprava spočíná z velké části v preview, které téměř vždycky napíšu pro turnaj, kam sám letím. To mi většinou dá dostatek inspirace k otázkám do rozhovorů, jinak se obyčejně dopřipravuji k daným rozhovorům až na místě, když vím, pro koho si jdu.
Mám to jednoduché v tom, že moje role spočívá čistě v rozhovorech. Občas se naskytne něco, co musím udělat i mimo rozhovory, jako například sepsat některý zápas, když chybí dostatek pisálků online. To asi bude platit i teď, protože z nás bude na Majoru většina a další letí do Valencie, takže se asi budu s Professeurem střídat v rozhovorech a ten druhý zatím bude pomáhat v ostatních věcech.
Spím podle rozvrhu, v poslední době už nebývá problém v tom naspat sedm, osm hodin, ale když je zpoždění nebo je narvaný rozvrh, tak to může být horší. Třeba hned ten první Major byl hodně náročný, navíc jsem vždycky po nocích dělal blog, takže jsem spal tak kolem čtyř hodin denně celý týden, což má svůj efekt a pak se z toho dostávám dalších pár dní doma. Lety přes šest až devět časových zón a zpátky jsou vůbec nejzajímavější, jetlag je hrozná svině, vzbudím se ve úplně bdělý ve čtyři ráno po pár hodinách spánku a pak je to celý den nahoru dolů.
Můj den probíhá tak, že dorazíme na místo přibližně hodinu před prvním zápasem, abychom měli čas se připravit. První den je často trochu hektický, zvlášť pokud jde o nějaké nové místo, kde jsem ještě nebyl, ale od dalších dnů už jsme zajetí a máme představu, jak všechno funguje. Sepíšu "live post" na začátku turnaje a pak už je to jen o tom hledat příležitosti, kdy můžu vytáhnout hráče a udělat s ním rozhovor. A to je vlastně vše. Občas je to pro nás jednodušší, že máme přímo na místě catering (PGL jsou v tomhle skvělí), ale často se musíme spokojit s nějakým fast foodem, což může znamenat dost zbytečné zdržení.
Tvůj tip na vítěze? Obhájí to Astralis, zvítězí SK Gaming, nebo někdo úplně jiný? Zvládne si oskar (mousesports) a GuardiaN (Na`Vi) zajistit legend spot?
Můj osobní typ jsou SK, protože se v poslední době zase hodně zvedli, ale může to být kdokoliv z těch hlavních tří s Astralis a FaZe. Ta trojka mezi sebou může zahrát různě, většinou jsou to hodně těsné zápasy, takže to ve finále rozhodne pár důležitých kol a může to dopadnout jakkoliv. Nikdo jiný podle mě moc reálnou šanci nemá, leda že by proběhlo víc překvapení ve skupinách a někteří ti favoriti vypadli dřív. Na`Vi nebo G2 by možná měli okrajovou šanci, ale museli by se ukázat ve svém nejlepším světle, což jsme viděli málokdy.
Co se týká těch legend, u Natus Vincere bych se nebál říct, že postoupí, mousesports jsou podle mě na hraně. Na hlavní kvalifikaci se ukázali dobře, ale v Kolíně začli 2-0 a stejně se neprobojovali do playoff. Bude záležet hodně na tom, koho cestou ve skupinách potkají, ale pokud se jim to povede, asi to bude někde v tom posledním kole.
Striker se dvakrát na MČR představil jako hráč, poté jako komentátor. (Foto: PLAYzone)
Kdybys měl vypíchnout jednu věc, kterou máš na svém životě předního esportového žurnalisty nejraději, co by to bylo?
Je toho víc, co mám rád, a je těžké vypíchnout jednu věc… V arénách jako Katowice nebo Kolín je to ryk davu, na menších turnajích je to poznávání nových lidí, z domu je to dobrý pocit z odvedené práce, když sepíšu něco speciálního.
Závěrečná otázka. Máš nějakou další metu, které bys nyní chtěl dosáhnout? Máš se ještě kariérně kam posouvat? Co třeba komentování, které sis nejen u nás vyzkoušel?
Co se týká psaní, tak nevím, kam bych se aktuálně dál posouval, píšu pro zdaleka největší portál a jsem tu dá se říct senior, dál bych mohl jen šéfredaktořit, na což podle mě nejsem stavěný.
Komentování mě vždycky táhlo už od 1.6ky a je to něco, nad čím se často zamýšlím, když mám momenty, kdy mě nebaví psaní. Nevyřadil bych to z možností do budoucna, vždycky mě to bavilo a odezva byla převážně dobrá, když už jsem se k tomu dostal, takže bych se v takové roli cítil dobře. Je to ale docela riskantní krok, aspoň pokud jde o světovou scénu, protože nikdy nevíš, jestli budeš mít dostatek práce, aby ses uživil, musíš patřit mezi ty nejlepší a to není snadné.
Díky, ať se daří, užij si Krakow!
Děkuji za rozhovor.
Nikdo není dokonalý a začátky jsou ne vždy jednoduché. Taková byla životní premiéra Strikera.
