Všichni tuhle situaci jistojistě důvěrně známe. Číslo značící počet smrtí se u naší postavy po právě proběhlém teamfightu zase o něco zvedlo a soupeřovu týmu přibylo navíc pár killů. Nové itemy už si člověk za tu trošku drobných na kontě nepořídí, cooldown do respawnu je pekelně dlouhý a vzájemné nadávky v herním chatu s vlastními spoluhráči jsou poněkud monotónní, zvlášť když to samé čtete zhruba tak po sté.
Promnete si horečně tepající čelo, protáhnete ztuhlé svaly, omrknete Facebook a jede se dál. A zatímco se střídáte v tom, že obviňujete sami sebe a váš tým ze všeho, co se odehraje v bitevní vřavě, píšete si s frajerkou z vaší guildy, která má sice postavu vystajlovaný blood elfky ale přesto si nikdy nemůžete být jistí, že to není padesátiletý Helmut, opravář komínů. A tak nějak v ten moment vám dojde, že máte problém se soustředěním a vnímáním herního zážitku na sto procent. Díky tomu si to koneckonců taky uvědomíte, vaše mysl létá od jedné záležitosti ke druhé a jen málokdy se plně věnuje tomu, co se děje na monitoru počítače. A tenhle problém se do vaší hry podepisuje jak fyzicky, tak duševně.
Mindfulness aneb stoprocentní soustředěnost. Zvládnete to taky?
Právě na problematiku dostatečné soustředěnosti a plnosti vědomí (tzv. MINDFULNESS) při hraní počítačových her se zaměřuje Sam Greenblatt. Aspirant na doktorát z klinické psychologie na americké Long Island University Post vznáší otázku, jak profesionální esportoví hráči začleňují do svých předzápasových příprav tréninky duševního zdraví. Nenašel žádného experta, který by poukazoval na výkonnost hráčů právě z této perspektivy a proto natočil na YouTube krátké instruktážní video, které nazval kurzem pro začátečníky. Jím prošla také Nicole Carpenterová, herní novinářka a Overwatch analytička, která své pocity z instruktážního spotu popisuje v reportážním článku.
Základem je zůstat v klidu a uvolnit se. Taková příprava proběhne ještě před spuštěním hry. Teprve poté vás Greenblatt pustí do tréninkové místnosti. Váš cíl je jediný: soustředěně vnímat hru jako celek, zaměřit se na přesné míření a ničení výcvikových botů. Je prý přirozené, když se myšlenkami uberete sem tam někam jinam. Důležité je vrátit se vědomím zpátky k tomu, co se děje před vámi. Neplýtvejte soustředěním na sebekritiku a negativitu, místo toho uvolněte tělo a zaměřte mysl. Poselství je sice jasné, hůře se tak činí, když prohráváte popáté v řadě a nebude to jenom neschopností zbytku týmu. Jenže následná praxe je prý zlatým klíčem k úspěchu.
„Hráče Overwatche budou asi nejvíce zajímat účinky této metody ve zvyšování soustředěnosti, schopnosti optimálně se rozhodnout a redukci zranitelnosti a tísně,“ vysvětluje Greenblatt. Věnování pozornosti danému okamžiku a situaci je ve cvičení udržení plného vědomí upřeného k jednomu cíli důležité. Herní zážitek se pak stane nejen příjemnějším, ale i více odměňujícím.
Greenblatt tvrdí, že právě pozornost má měřitelný vliv na to, jak funguje mozek. Důkazy má koneckonců z první ruky od svých pacientů – od esportových profesionálů až po uvězněné zločince. Všichni, kdo prošli jeho tréninkem pozornosti, zaznamenali úbytek celkového hladiny stresu a naopak nárůst schopnosti stres a emoční situace úspěšně zvládat.
Zlepšilo tak instruktážní video Nicole Carpenterovou v Overwatchi? Prý rozhodně nikoliv – trénovala jen jednou a hru, kterou krátce na to spustila, úspěšně prohrála. Dokázala ale lépe zpozornět a zmírnit napětí v těle. Když jí ztuhl sval, uvolnila se. Když začala panikařit, zaměřila se na jeden aspekt svého gameplaye. Při správné praxi a důsledném uvědomování si chyb a nepozornosti se stav plného vědomí – mindfulness – stane hráčovou druhou přirozeností.
