Pirátství je napříč médii démonizovaným pojmem. Kopírování hudby, filmů i softwaru prý distribuční společnosti podle některých odhadů doposud ochudilo až o půl druhého bilionu dolarů. Taková částka by například dluh veřejných financí České republiky pokryla téměř dvacetkrát. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že pirátství může mít i pozitivní dopad.
V listopadu minulého roku vynesl španělský soud přelomový rozsudek při soudu s prodejcem nelegálních hudebních kopií. Rozhodl, že obžalovaný nemusí platit náhradu, protože nelze určit, zda opravdu způsobil škodu a nebo, paradoxně, spíše protistraně pomohl k zisku.
Verdikt španělského soudu vycházel z myšlenky, že lidé, kteří si dané dílo nelegální cestou pořídili, by si originál nekoupili. Škoda tedy žádná nevznikla, protože nedošlo ke ztrátě zisku, který by mohl být získán jinou cestou. Naopak, je klidně možné, že až na základě poslechu pirátské kopie si člověk nějakou hudební desku koupí a nebo třeba navštíví umělcův koncert. Na základě podobného principu vystavěli své výzkumy i zástupci z jiných branží, například prodejci knih, kteří zjistili, že pirátství jim dost možná v jejich byznysu pomáhá.
Koneckonců, i tvrdá data hovoří spíše ve prospěch počínání zloducha-piráta. V USA, kde je, vzhledem k velikosti trhu a kupní síle obyvatelstva, problém nejpalčivější, stoupá návštěvnost kin i jejich tržby. Souhrnný obrat koncertů hudebníků se zase v poslední dekádě téměř ztrojnásobil.
Mylná jsou zřejmě i tvrzení, že touto cestou stát přichází o přijem z daní. Samozřejmě, pokud vám někdo prodá vypálené CD nebo DVD, jen těžko lze jeho počínání označit za jiné, než nelegální a také daleko za hranicí morálky. Je ale třeba si uvědomit, že člověk, který si takto nějaký produkt chráněný autorským právem pořídí, své peníze nakonec nejspíše utratí jinak. Do státní kasy stejně přispěje.
Stejný model se jistě nedá vztáhnout na všechny typy produktů. V případě hráčů počítačových her jako argument pro stahování z internetu slýcháme nejčastěji to, že to přeci nebudeme kupovat, když to jde stáhnout. A to jak v případě zábavního, tak i třeba kancelářského softwaru. I zde se ale dají nalézt pozitiva.
Byť k tomu neexistují oficiální podklady, dá se vcelku s jistotou tvrdit, že pirátství pomohlo růstu IT gramotnosti a všeobecnému rozhledu lidí v oblasti technologií. Možná, že mu vděčíme za kvalitu českých vývojářů a snad i za rozvoj podnikání a jazykové vybavenosti u mladých lidí. Stále to sice nic nemění na tom, že krást se nemá ať už jde o cokoli. Nemění to ani nic na tom, že kdyby chtěl distributor nebo prodejce dělat charitu, umí si najít vlastní cestu. Jen bychom se ale měli zamyslet nad tím, jestli to s tím potíráním malých pirátů nepřeháníme.
