Už několik měst v Indii přišlo s razantním řešením zákazu mobilní verze PUBG, která dle jejich slov mění děti na "manorogi" neboli psychopaty. Dle RT se tak už dokonce uskutečnilo 16 zatčení jedinců, kteří se tento zákaz snažili obejít. Samotná NCPCR (The National Child Rights Commission) pak tvrdí, že tyto zákazy schvaluje, jelikož hraní teto hry vede k násilnostem právě u mladých lidí a indický deník "The Navbharat Times" v reakci na to napsal, že mnoho z těchto dětí ztrácí díky hře svoji psychickou rovnováhu.
Celá tato kauza má však svého předchůdce, kterým je organizace WHO (The World Health Organisation), jenž zařadila závislost na hrách jako jednu z psychických nemocí. Dle jejich dat trpí vážnou závislostí na hrách až šest procent dětí žijících v Anglii a toto určení závislosti jako samostatného stavu, se podle WHO dovolí jednotlivým společnostem na podobné jevy lépe připravit.
WHO tak definuje závislost na hrách jako: "Nekontrolovatelnost nad hraním, zvýšená priorita hrát, místo vykonávání jiných aktivit a denní zálib, pokračování v hraní, i přestože může přinášet nepříjemné důsledky". Dr. Vladimir Poznyak, člen představenstva WHO v reakci na klasifikaci nemoci řekl: "Miliony hráčů po celém světě by se i přes své intenzivní hraní nekvalifikovalo jako lidi trpící závislostí. Avšak je jasné, že pokud se jedná o klinicky diagnostikovanou nemoc, nemůže nikdo jiný, než profesionál k tomu vycvičený, tuto závislost odhalit."
Nicméně ne všechny kapacity v oboru s touto diagnostikou souhlasí, DR. Joan Harvey, mluvčí Britské Psychologické Společnosti tento krok silně kritizuje. Říká, že poslouží pouze k vyvolání paniky mezi rodiči a způsobí tak zbytečnou krizi. Co si o tomto kroku myslíte vy? Je závislost u dětí přirozený jev nebo by se s ním společnost měla nějak razantněji bojovat?
