Být ve Fnatic je sen. Mám šanci přestavět tým a vybudovat novou dynastii, říká český kouč Nightshare

Jak se upekl tvůj přestup do Fnatic? 

Byl jsem dva roky v USA, kde jsem trénoval Immortals. Měl jsem s týmem prodlouženou smlouvu na další split, ale kvůli tomu, jak to vypadalo s organizací a infrastrukturou klubu, tak jsem si prostě říkal, že tam úplně nechci pokračovat. Domluvili jsme se na vzájemných podmínkách, že to ukončíme. Právě už tehdy, asi půl roku zpátky, jsem řešil nějaké nabídky. Mluvil jsem s Fnatic, Evil Geniuses a s dalšími týmy. Obě nabídky nevyšly, v podstatě jsem někde na druhý pozici. Kdyby nevzali toho, koho chtěli nejvíc, tak by vzali mě. Bylo to trochu smutné, ale tak stane se. 

Co se tedy dělo pak? 

Můj agent mi řekl, že si mám dát pauzu. Udělat si čas na kamarády, na rodinu a na staré známé. To bylo asi nejlepší rozhodnutí, co jsem udělal za poslední osm let, protože jsem neměl žádnou pauzu a jel jen v zápřahu práce-škola-práce. Během pauzičky se mi ozval agent, že má zajímavou nabídku. Jako první mě oslovil Excel, který skončili poslední v zimním splitu LEC a chtěl něco změnit. Během toho, co jsem dělal tryouty do Excelu, mě oslovil Fnatic, který byl v LEC devátý a také chtěl dělat nějaké změny. 

Proč ses tedy rozhodl pro Fnatic, když nejdříve přišlo oťukávání s Excelem?

Dá se říct, že Excel to trvalo dlouho, než se rozhoupal k nabídce. Navíc dal horší nabídku. Fnatic mě hodně chtěl. Byl to nejrychlejší podpis mojí kariéry. Jeden den jsme měli mítink, druhý den už jsme v podstatě podepisovali smlouvu. Hned třetí den jsem jel do Berlína trénovat tým. Nabídli dobrý podmínky a prostě jsme si plácli.

Na druhý pokus to tedy konečně vyšlo. Nebyla to tak trochu náhoda? Člověk asi nečekal, že po jednom nepovedeném splitu přijde nabídka tak rychle a znova? 

I agent byl překvapený. Bylo to štěstíčko díky novému formátu LEC. Týmy, které měly být úspěšné, tak nebyly. A kvůli tomu hledaly nějaký změny. Hlavně v té trenérské pozici, protože přece jenom na papíře jsou opravdu silné a z nějakého důvodu neuspěly. Takže štěstíčko to bylo. 

Měl si už dříve nějaký vztah k Fnatic? 

Já bych řekl, že jo. Než jsem šel do Ameriky, tak jsem měl try-out do Fnatic. Ale hlavní vztah je kvůli Humanoidovi, kterého jsem trénoval předtím. Líbila se mi ta představa, že bych ho trénoval znovu. A jsem spokojený, že jsem udělal to rozhodnutí. Fnatic jako organizace jsou fakt top, co se týče všeho, včetně infrastruktury, prostě jsou skvělý. 

Je to vysněné angažmá? I kdyby jen v rámci Evropy?  

Je to vysněný i v rámci Ameriky. Opravdu. Fnatic je velký jméno. Poslední rok se jim trošičku nedařilo, díky tomu jsem se sem dostal. Teď mám velkou šanci udělat rebuild a vytvořit nový odkaz a novou dynastii Fnatic. 

Mohl v rozhodování, proč tě vzít jako kouče, hrát nějakou roli hrál Marek „Humanoid“ Brázda? Jak velkou? 

Myslím, že docela velkou, protože Marek má přece jenom velký slovo. Dalo by se říct, že tu je takovým nezvaným kapitánem týmu. Vím, že on mě doporučil. Tím, že jsme se s Fnatic oťukávali už dříve a Marek dal doporučení, tak mi hned psal CEO Fnatic. Měli jsme dvouhodinový rozhovor a šéfovi týmu jsem se hodně zamlouval. Marek v podstatě otevřel ta dvířka, dali mi šanci a já jsem ji využil. 

Už v době, kdy se řešilo, že máš koučovat akademii Immortals, tak to bylo velké haló. Jaká vůbec vede cesta z české eSuby, skrze americký LCS až do Fnatic? 

Řekl bych, že jsem měl celkem úspěšnou kariéru v Česku a měl jsem to štěstí, že jsem mohl pracovat s tolika hráči, kteří se dostali do nejlepších lig. Moje jméno nějakým způsobem rezonovalo a měl jsem hodně doporučení od lidí v esportu. A dá se říct, že mi pomohlo, že jsem dostudoval medicínu. Vůdčí aktéři týmů vidí, že mám diplom a chci dělat esport. U toho se pozastaví a berou to vážně. Myslím si, že mám kvality, které zaujmou lidí, jež rozhodují, jestli ti nabídnou pracovní pohovor a vezmou tě. Pak se dá říct, že teď už umím lidi zaujmout. Myslím, že dřív jsem to moc neuměl.  

Studium medicíny je hodně náročné, věřím, že lékařský titul dodává dost creditu. Ale proč si tedy upřednostnil esport před medicínou?

Bylo několik důvodů. Já během medicíny dělal hodně věcí. Měli jsme bar, o který jsem se musel starat a pak jsem ještě trénoval. Toho jsem měl plné zuby. Během studia jsem se rozhodnul, že až dostuduji, budu si muset vybrat jednu věc, protože pořádně se nedá dělat víc věcí. Z medicína jsem byl docela vyhořelý, tak jsem si řekl, že zkusím esport kariéru, že zkusím využít příležitost, kterou jsem dostal a uvidíme, jak to půjde. Já si sám dal cíl, že se chci během dvou let dostat do nejvyšší ligy a pokud to nedokážu, tak půjdu zpět k medicíně, protože to mi asi řekne, že na esport nejsem dost dobrý. Říkal jsem si, že dva roky jsou dlouhá doba a naštěstí se mi to povedlo. Proto jsem se rozhodl, že budu pokračovat dál v esportu, ale přiznávám, že si nechávám otevřená zadní vrátka, protože mi chybí medicína a vše kolem.

Takže návrat zpátky do oboru bude hodně složitý? 

To bude hodně těžký, už zapomínám základní věci. Ale když se člověk vyhecuje a má silnou vůli, tak já si dám půl roku, kdy se budu učit a opakovat věci. Pokud to člověk jednou uměl, tak ono to jde do aktivní znalosti zpátky docela rychle. Jo, bude to bolest, ale když se rozhodnu do medicíny vrátit, tak to dokážu. 

Teď jsi ale na vrcholu v esportu a ten by se blbě opouštěl. 

Asi jo, ale jak říkám. Občas mám dny kdy si říkám, že bych rád měl tu medicínu. Ale v Česku to bohužel není o penězích. V podstatě během studia jsem vydělával víc než doktor. To bylo demotivující. Ale ta práce je poslání a ono to není o penězích. Myslím, že se jednoho dne vrátím. Díky tomu, že jsem ve Fnatic, tak vidím budoucnost, že budu trenér a že to budu dělat dalších pár let. To jsem předtím v Immortals neviděl. 

Zároveň ale v esportu platí, že přijde jeden neúspěch a je konec, protože nemáš práci. Přesně jako se to stalo ve Fnatic teď v zimě.

Nechci úplně říkat, že je to sport, ale je to prostě sport. Chceš být nejlepší a pokud nedokážeš být nejlepší, tak tu je několik dalších lidí, kteří čekají na to, až uděláš chybu. Čekají na příležitost vzít si tu tvojí pozici. To opravdu platí pro hráče i pro trenéry. Takže jo, je to hodně horký zboží, ale mě docela uklidňuje to, že když nebudu v nejlepších týmech, tak mám možnost vrátit se k medicíně.

Fnatic jsou velký a úspěšný klub. Jenže začátek letošní LEC sezóny se nevydařil, deváté místo a neúčast v play-off byl velký neúspěch. Jaká byla atmosféra v týmu, když si tam teď na jaře přišel?  

Řekněme, že když jsem přišel, tak tu bylo takový honeymoon období. Nějaká změna v týmu znamená novou naději. Ale bylo dost cítit, že Fnatic je velké jméno a je tu obrovský tlak na výsledky. Nejhorší byl první týden, kdy jsme byli nemocní a vlastně jsme prohráli všechny tři zápasy. Najednou přišla obrovská smršť. Lidi měli PTSD a stres z minulého splitu, kde jenom prohrávali. Byla to fakt těžká situace. Ale díky tomu, co jsme dělali v přípravě na jarní split, tak se nám to povedlo otočit. Atmosféra je všeobecně skvělá. Mám pět hráčů, se kterými se dá pracovat. I v těch nejhorších časech se ta loď dala ovládat a řídit. 

Od koho je cítit ten tlak nejvíc? Od fanoušků, nebo spíš od vedení týmu?

Víceméně od všech. Od fanoušků, od klubu, ale hlavně to, co si většina lidi neuvědomuje, tak to je samo od sebe. My jako hráči si říkáme, že hrajeme za Fnatic, za jednu z nejlepších organizací na světě. A ty se tlačíš do toho, že potřebuješ mít výsledky a být dobrý. Takže tohle je ten největší tlak a pak jsou ti fanoušci.
 
Jaký vidíš rozdíly mezi úrovní LCS a LEC? 

Hlavně v individuální úrovni hráčů. V Evropě je ta úroveň mnohem vyšší. Rozdíl je také v kultuře a přístupu k tréninkům. V Americe je to hodně laxní. Nechci říkat, že lidé jsou tam líný, ale je tam odlišný životní styl a přístup k práci, trénování a ke všemu. V Evropě je to jiné. Nemám zas tak velkou množinu dat z top týmů, ale když popíšu hráče v Immortals a Fnatic, tak hráči Fnatic jsou od prvního dne úplně profesionální. Respektují, co kdo říká, dělají to a poslouchají na slovo. Kdežto v Americe je to tak, že hráče musíš nutit do tréninku. 

Nepodobají se jim v tomhle třeba čeští hráči? Kolikrát mi přijde, že tím, že tu nejsou natolik profesionální podmínky, tak se jim musí často vysvětlovat, ať nedělají hlouposti, trénují a myslí na hru?  

Každý kouč má určité hodnoty. Já myslím, že v eSubě a v Česku bylo hodně znát, že lidé porozuměli, jaké jsou moje hodnoty a za čím si stojím. Během prvních let jsem si vybudoval respekt a lidi automaticky věděli, co čekat. Tehdy taky všichni chtěli hrát v eSubě, protože to je nejlepší tým. Kdokoliv tam přišel, tak tam šel s očekáváním, že je nejlepší. Jsi ty, tady je Grand Canyon, pak ty ostatní týmy a nic jiného neexistuje. Byl to profesionální přístup a já opravdu nikdy neměl problém s českými a slovenskými hráči. Dá se říct, že měli respekt. Když přišli do takového prostředí, atmosféry a kultury v eSubě, tak automaticky chápali a věděli, jak to tam chodí.

Nyní je tvým svěřencem Martin „Rekkles“ Larsson. Velká hvězda a celebrita na poli evropského League of Legends. Jaký to je s ním spolupracovat? Jaký on je svěřenec a člověk?   

Martin je, nechtěl bych to tak nazývat, že je jako narcis.  Ono je to hezký říct, protože narcistní člověk je velmi dobrý s emocemi, umí ukazovat takové, které chce a skrývat, které nechce. Tím může manipulovat lidmi. Rekkles je velmi profesionální, v esportu se pohybuje od nějakých šestnácti let. Takže on potřebuje mít otcovskou figuru nebo vůdčí figuru a s tím pracuje nejlépe. Víceméně fakt poslouchá. Jsem úplně překvapený, jak funguje, ale je potřeba ho znát a číst mezi řádky, kdy je s něčím nespokojený nebo má jiný názor. Musíš s ním hodně fungovat na této bázi a hned si všímat problému. On velmi dobře rozumí práci s lidmi, nevím, jestli je to tím, že je narcistní. Ale on si uvědomí, že si na stejné úrovni chápání a pak tě respektuje. Myslím, že párkrát jsme měli nějaký clash, protože on teď není na vrcholu. Já jsem hodně náročný na hráče a hodně je tlačím, ať jsou nejlepší. On se chce dostat zpátky na ten svůj vrchol, kdy byl nejlepší. Je to jeho cíl. Teď tam není a on to ví. Náš vztah je takový, že on chápe, že já mu pomůžu se dostat mezi nejlepší a respektuje, že já rozumím jeho roli AD Carry, protože jsem spolupracoval s Alešem. Respektuje moje poznámky a občas máme spor. Já ho vyhejtím, on přijde druhý den a řekne, že to byl fakt dobrý feedback a že potřeboval nějaký čas. Myslím, že náš vztah je teď s Rekklesem dobrý a je to jenom na něm, jak se bude zlepšovat. Teď není na úrovni, kde bych ho já a tým potřeboval, aby nám mohl potahat každou hru. Takže se uvidí, jak se bude zlepšovat. 

Na nejvyšší úrovni je to ale asi normální, že hráči jsou tak trochu egoističtí a musí se s nimi jednat opatrně a v rukavičkách, ne? 

Je to práce s lidmi, to máš pravdu. Musíš najít, jak přesně každý člověk funguje v hlavě a jakým způsobem ho ovlivňovat, aby jeho efektivita a jeho úroveň šla nahoru. Já rád používám slovo mind control. O tom to je. S každým hráčem je přístup jiný a trenér na to musí přijít. Koučové s některými hráči nemůžou pracovat. Záleží, jaká jsou osobnost a jak dokážou pracovat s lidmi. 

Jaký jsou tvoje ambice a cíle s Fnatic v letošní sezóně, ale i dlouhodobě?

Pár dnů zpátky jsem byl na večeři se CEO, kde jsme to probírali, takže to je dost funny otázka. 

Taková klasická z pohovoru.

Jo, jo. Tenhle split bylo TOP8. Jít do skupiny, zkusit se probojovat co nejdál a zjistit, jaké články týmu si chceme nechat. Pro další splity cíle stupňovat. Takže třeba být v TOP4, pak další rok je ultimátní cíl mít sestavu, která může vyhrát LEC. Můj cíl je vyhrát LEC a jet na Worlds. To by bylo krásný, kdybychom se dostali na světový šampionát a mohli hrát proti těm nejlepším týmům z celého světa. 

Tam se taky můžeš opět potkat na jedný stage s bráchou Alešem, který koučuje Evil Geniuses v LCS. Vy jinak nemáte moc možností se takhle postavit proti sobě. 

To by byla třešnička na dortu, že bychom se potkali s EG a hráli proti nim na světovém šampionátu. Potkala by se  Amerika a Evropa, mezi kterými je velká rivalita.

Celý příběh Tomáše Kněžínka alias Nightshare sledujte už v úterý ve 23:40 v pořadu o videohrách a esportu CNN Prima Gaming. Archiv starších dílů najdete na webu cnnprima.cz.