Vítáme Vás u devátého vydání Playzone článku na téma: "Naše československé tanky."
Předchozí/Následující díl:
Předchozí: 1. díl, 2. díl, 3. díl, 4. díl, 5. díl, 6. díl, 7. díl, 8. díl
Následující: 10. díl
Obsah:
Stíhače tanků:
- ShPTK-LP, ShPTK-TVP, PTBK, OT-62D
Mobilní dělostřelectvo
- ShH-Turán
ShPTK-LP (bezvěžová a věžová verze)
Popis/Historie:
Mezi 18.-20.11.1948 se konala 5. porada zástupců MNO a představitelů firmy Škoda v Plzni, na níž padlo rozhodnutí vyvinout lehkou platformu pro eventuální lehké samohybná děla, samohybné protiletadlové dělo a lehký tank (T-17).
Celkem byly 2 návrhy stíhače tanku (věžová a bezvěžová verze), 1 návrh protiletadlového tanku (s 50mm protileteckým kulometem) a 1 návrh byl na samohybné dělo ShH-LP (má místo 76mm děla 105 mm houfnici typu H9)
Celý název tanku je: samohybný protitankový kanon – lehký podvozek.
Technické data bezvěžová / věžová verze:
Výrobce: Škoda Plzeň
Navrženo: 1948
Pouze na papíře.
Hmotnost: 17 / 16 t
Pancíř: 10-50 mm / 20 mm
Výzbroj:
- kanon A19 ráže 76,2 mm (50 / 80 nábojů)
Osádka: ?
Motor: V8 naftový, vzduchem chlazený s turbokompresorem
Výkon: 500 HP (372,9 kW)
Max. rychlost: 55 km/h
Fotogalerie:
- bezvěžová verze:
- věžová verze, číslo 1 je ShPTK-LP, číslo 2 je ShH-LP:
ShPTK-TVP (bezvěžová a věžová verze)
Popis/Historie:
Jde o projekt stíhače tanku na platformě projektovaného tanku TVP (Tank všeobecného použití). Projekt měl být určený pro Velitele dělostřelectva, byl předložený na DKS č.5 mezi 18.-20.11.1948. Po zrušení projektu TVP zůstal tento Navrženo jen na papíře.
Celkem byly 2 návrhy pro stíhač tanků (věžová a bezvěžová verze) a 2 návrhy pro samohybnou houfnici (také věžová a bezvěžová verze) – jejichž název je: ShKH (samohybná kanónová houfnice), jediný rozdíl je v tom, že tento typ měl mít 152,4mm kanónovou houfnici (bezvěžová 40 a věžová 50 nábojů)
Celý název tanku je: Samohybný protitankový kanon – Tank všeobecného použití.
Technické data bezvěžová / věžová verze:
Výrobce: Škoda Plzeň
Navrženo: 1948
Pouze na papíře.
Hmotnost: 32 t / 40 t
Pancíř: 20 mm / 20-65 mm
Výzbroj: protitankový kanon A20 ráže 100 mm / kanon AK-1 ráže 100 mm (oba kolem 100 nábojů)
Osádka: ?
Motor:
- buď: ČKD AHX, vznětový 16-válec
- nebo: Škoda AHK, vznětový 16-válec
Výkon: 983 HP (735,5 kW)
Max. rychlost: ? km/h
Fotogalerie:
- bezvěžová verze, č.2 ShKH:
- věžová verze, č.3 ShKH:
PTBK
Popis/Historie:
Jedná se o projekt kanonového stíhače tanků na podvozku sovětského transportéru AT-P. Tento stíhač měl být vyzbrojen bezzákluzovým kanonem vz.59. Vývoj probíhal v padesátých letech minulého století, do výzbroje ČSLA byl nakonec zaveden OT-810D.
Technické data:
Vývoj: 50. léta
Hmotnost: kolem 5,6 t
Délka: 5,6 m
Šířka: 2,2 m
Výška: 2,5 m
Pancíř: ?
Výzbroj: bezzákluzový kanon vz. 59 ráže 82 mm
Osádka: 4
Motor: ?? ZiS-123F, vodou chlazený šestiválec ??
Výkon: 110-117 HP (82 kW)
Max. rychlost: 50 km/h
Fotogalerie:
Výkres AT-P:
OT-62D
Popis/Historie:
Jde o předělaný českopolský transportér TOPAS na stíhače tanků. OT-62D se liší od původního transportéru tím, že lze vyložit/naložit a připevnit bezzákluzový kanon vz.59 s ráží 82 mm. V roce 1959 byl také podán Navrženo na řešení, umístit na vozidlo 100 mm protitankový bezzáklzový kanón. Krycí název měl být BK-TOPAS.
Technické data:
Výrobce: PPS Detva ČSSR
Navrženo: 1958-1962
Léta v.: 1963-72
Počet: celkem 2641 (všech verzí TOPAS)
Hmotnost: 14-15 t
Délka: 7 m
Šířka: 3,2 m
Výška: 2,7 m
Pancíř: 17 mm
Výzbroj: bezzákluzový kanon vz.59 (82 mm) nebo Datel (100 mm)
Osádka: 3
Motor: PV-6, šestiválec
Výkon: 92 HP (55,9 kW)
Max. rychlost: 58 km/h (souš), 11 km/h (voda)
Fotogalerie:
7. Mobilní dělostřelectvo [Self-propelled gun]
Samohybné dělo je označení komplet vozidla a děla (či případně podobného zařízení), který je primárně určen pro boj. Samohybná děla se dělí na ta určená pro nepřímou střelbu (samohybné houfnice, podle některých pojetí též raketomety a minomety) a na ta, která jsou určena pro přímou střelbu (stíhače tanků a útočná děla).
V poválečném Československu se používal Hummel v označení 152 mm ShH vz.18/47, který byl v armádě or roku 1947 do 1956 v počtu 12 kusech.
ShH-Turán
Popis/Historie:
16.6.1947 rozhodl Vojenský technický ústav na nařízení Hlavního štábu Čs. armády o přestavbě ukořistěných maďarských tanků Turan na samohybné dělo vyzbrojené 105 mm houfnicí le.FH18. Toto rozhodnutí vzniklo na základě vyhlášeného programu vývoje nových československých konstrukcí samohybných děl z roku 1946.
Na stavbu prototypů a náhradní díly byly vybrány z nejzachovalejších ukořistěných tanků Turan I (evidenčních čísel H-803, H-822 a 1H-203) a Turan II (evidenční číslo 2H-223). V dokumentech z 10.6.1947 figurují dvě modifikace stroje. Jeden měl houfnici lafetovanú v ose vozidla, druhá modifikace měla lafetovanú houfnici mimo osu vozidla (druhá verze umožňovala snížit výšku stroje o 420mm). Verze se zbraní mimo osu vozidla však měla omezený odměr. Tento problém byl přednesen Škoda Plzeň a ta 11.12.1947 vyhotovila výkresovou dokumentaci modifikované podoby návrhu (výkresy Zb 16070-16072). I po této úpravě však byl odměr malý.
Upravená dvojice strojů Turan obdržela zmíněéo houfnice, které chránila jednoduchá pancéřová konstrukce s max. tloušťkou pancíře 15 mm. Pancéřový štít vozidla měl mít podle pana Dubánka 50 mm . Jednalo se o shora otevřenou konstrukci. Kanón s lafetou prošly mírnou modifikací. Práce na prototypech byla ztížena nedostatkem náhradních dílů a zhotovené stroje byly v továrně otestovány v listopadu 1948 a vojenské testy proběhly v prosinci téhož roku. Zkušební jízdy 22.12.1948 nedopadly dobře a prototypy musely podstoupit opravy.
10.3.1949 úspěšně zvládli střelecké zkoušky v Jincích a 15.-16.3.1949 jízdní zkoušky v okolí Plzně. 28.6.1949 ještě proběhly srovnávací zkoušky samohybných a polních dělostřeleckých systémů ve VVP Dědice. Úspěšné zkoušky vedly k převzetí obou prototypů armádními složkami, ale o nějakou sérii armáda neprojevila zájem. Prototypy dostali evidenční čísla 67.491 a 67.492 a byly přiděleny jako zkušební a výcvikové vozidla do dělostřeleckého útvaru č.4677 v Olomouci.
Koncem 50. let byly oba prototypy zrušeny a skončili ve šrotu. Originální název tanku je: 105 mm samohybná houfnice vz.18/40N na platformě Turán
Technické data:
Výrobce: Škoda Plzeň
Léta v.: 1947-49
Počet: 2 prototypy
Hmotnost: 16,50 t
Pancíř: max 50 mm
Výzbroj: 105 mm vz.18/40N
Osádka: 5
Max. rychlost: 50 km/h
Fotogalerie:
Závěr:
Tohle je ode mě o předposledním díle vše, příště se vrhneme na zbytek tanku.
Děkuji za pozornost, Whiskey1939
