Pro všechny milovníky Lore League of Legends tu máme první článek ze série - tentokrát o šampionce s názvem Riven. Přejeme příjemnou zábavu.
Riven pomalu otevřela oči a rozhlédla se po tmavém pokoji. Posadila se na postel a ospale zívla. Její zlomený meč ležel pod postelí. Cítila jeho přítomnost jako vždy od toho dne. Dne kdy ho zlomila. Dne kdy viděla všechny svoje přátele zemřít, dne kdy utekla z bojiště a rozhodla se otočit zády k Noxusu, dne kdy potkala osobu co změnila její život. Riven the Exile, předtím nebyla hrdá na svůj titul, předtím byla nikdo. Postradatelný voják z Noxusu. Ten den si bude pamatovat na vždycky, den kdy Singed zaútočil, když její jednotka byla obklíčená v bitvě s Ionií. Stála uprostřed bojiště, oheň a kouř pomalu zaplňovali okolí. Rychle si stáhla kápi aby si zakryla nos a ústa. Vojáci z její jednotky, její přátelé, byli cvičeni k nelítostným bojům. Moto jejich armády „síla je vše na čem záleží“ je další věc co si bude pamatovat. Vlastně to byl důvod, proč si vybrala svůj meč, i když vážila sotva tolik jako samotná čepel. Silní a nelítostní vojáci, Noxiani. Ale nic je nemohlo připravit na tuto bitvu. Riven dýchala pomalu a lehce, protože kápě jí nemohla ochránit před agresivním kouřem. Rozhlédla se a viděla své přátelé pomalu padat k zemi. Meč v její ruce byl těžší než normálně. Spadla na kolena a nepříjemný pocit v jejím krku jí nutil kašlat, nezačala, věděla, že by to znamenalo její smrt. Pomalu se plazila dopředu, jeden z vojáků Ionie se k ní otočil, v jeho očích viděla jen strach. Voják zvedl ruce směrem k ní a udělal pár kroků, ale než stačil dojít k ní zavrávoral a spadl k zemi. Bohužel dopadl na její meč. Její ruka už byla příliš oslabená, aby vytáhla meč bez problémů. Naklonila se k mrtvému vojákovi a snažila se ho odtlačit. Cítila jak ztrací kontrolu nad svým tělem, sebrala tedy poslední zbytky sil, sevřela rukojeť meče a úspěšně ho vytáhla. V ten moment jí nohou projela vlna bolesti, v očích se jí objevily slzy. Nikdy neměla problém se zraněním, pokud si ho nezpůsobila sama svojí zbraní. Velký zelený meč jí vítězně zazářil v ruce. Tohle byl nejhorší moment jejího života. Chtěla si jen lehnout a umřít, ale něco jí nutilo jít dál. Pustila kápi a chytila se za krk ve snaze zastavit bolest. Ještě pár minut a její život by skončil. „Síla je vše na čem záleží“ opakovala si v hlavě když se opřela o svůj meč, vstala a pomalu kulhala pryč z bojiště. Všichni okolo byli mrtvý. Zamířila k lesu, který viděla z dálky. Byla to jediná cesta z toho masakru. Když se konečně dostala k prvním stromům, zastavila a otočila se. Díky jejímu tréninku si všimla malé cestičky krve, která se táhla za ní. Roztrhla její kápi a zavázala si zranění na noze. Najednou bylo všude ticho, meč jí pomalu vypadl z ruky a slzy jí stékaly po tvářích. Byla sama, Noxus jí opustil. Riven si sedla na zem a snažila se přijít na důvod, proč by nechali zemřít tolik vlastních lidí. „Oběti musí být“ zašeptala do ticha a ironicky se usmála. Tohle byl ten zlomový moment, moment kdy se rozhodla všechno změnit.
