A co se právě herního průmyslu týče, ve střední a východní Evropě jsme spolu s Polskem na špičce, přestože česká herní studia nedisponují dostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Některé vysoké školy již do svých vzdělávacích programů zařadily obory zaměřujících se na herní design, či teorii interaktivních médií, situace se ovšem nelepší. Jak již bylo uvedeno v článku o možném budoucím efektu herního průmyslu na světovou ekonomiku, může to být největší kámen úrazu. Herní odvětví kombinuje prvky technologických inovací, umění a práva duševního vlastnictví. Nese tedy obrovskou přidanou hodnotu. Vývojářské týmy kromě nedostatku zaměstnanců trpí také nízkým zájmem ze strany státu a investorů. Jsou tak závislé pouze na vlastních zdrojích, i tak ale u nás vznikají velmi kvalitní herní díla. Například historicky nejprodávanější hrou pro virtuální realitu se stala hra Beat Saber od českého studia Beat Games. Hru si koupilo přes dva miliony hráčů a následně bylo prodáno deset milionů kopií dodatečného obsahu.
Dnes, v časech epidemie, se však konečně zdá, že si české Ministerstvo kultury začíná uvědomovat skutečný význam herního průmyslu pro vývoj české ekonomiky v několika následujících letech. V prosinci přišlo s programem Fond audiovize, který se inspiroval úspěchy Českého fondu kinematografie. Tento nově vznikající fond by měl pomoci českým filmovým a herním studiím v jejich rozvoji a v produkci a distribuci produktů. Dalším zdrojem by měl být Evropský fond obnovy, odkud ministr kultury Lubomír Zaorálek požaduje 3 miliardy korun na podporu epidemií ekonomicky poškozené kultury. Určitým přínosem je také program Kreativní Evropa, jehož období bylo letos prodlouženo až do roku 2027. Stále jsme ale na začátku. Kde bychom se tedy mohli do budoucna inspirovat? Nabízí se skandinávské a pobaltské země, kde funguje princip tzv. kreativních inkubátorů.
Jedním z takových je kreativní inkubátor v estonském Talinnu (The Talinn Creative Incubator), který byl zřízen samotným městem v roce 2006. Soustředí se na podporu kreativců a společností z celého Estonska v cestě za úspěšnou expanzí do zahraničí a internacionalizací. Mezi organizace, jež s inkubátorem úzce spolupracují, patří Estonian Academy of Arts, Mainor Business School, Estonian association for Designers, Estonian Design Centre atd. Aby se mohli podnikatelé stát členy kreativního inkubátoru, musí projít základním obchodním školením a předložit svůj podnikatelský plán, na jehož základě se odborná komise rozhodne, zda onoho podnikatele a jeho projekt(y) přijme. Talinnský inkubátor dále nabízí interní i externí poradenství v oblastech ekonomiky a podnikání, organizuje semináře, workshopy a školení. Členové inkubátoru mohou čerpat finanční podporu v řádech tisíců eur pod dobu tří let a v případě, že se firma chystá expandovat do zahraničí nebo uvést své výrobky na mezinárodní trh, je možné zažádat o mimořádný grant. Většinu těchto finančních podpor hradí město Talinn, podílí se však na nich také Evropské investiční fondy, ale i samotný inkubátor.
Obdobu estonského kreativního inkubátoru mají ve Finsku. Pod hlavičkou Business Finland funguje agentura Tekes, jež se soustředí na podporu vývoje, výzkumu a inovací. V prvopočátcích se agentura zabývala pouze společnostmi působícími na finském území, nicméně v posledních letech se pod vládní organizací Business Finland rozrostla téměř do celého světa. Agentura každý rok zafinancuje několik tisíc projektů. Za samotnou organizaci mluví především její úspěchy. Například v roce 2013 podpořila projekty za 577 milionů eur a díky ní vzniklo 1270 nových produktů a služeb. Charakteristickým pro Tekes bylo také vyhlašování kampaní na malé a střední podniky dle aktuálních potřeb ve společnosti - jmenujme spolupráci s Čínou a Ruskem na vývoji nanotechnologií. Díky agentuře Tekes se na mezinárodní trh dostala společnost Rovio Entertainment, zabývající se vývojem her pro mobilní telefony, která se v roce 2009 proslavila hrou Angry Birds.
