„Ukázali jsme, že dokážeme interagovat s živými biologickými neurony takovým způsobem, který je nutí modifikovat svou aktivitu, což vede k něčemu, co připomíná inteligenci,“ uvedl v tiskové zprávě Brett Kagan, hlavní vědecký ředitel biotechnologického startupu Cortical Labs. Experiment slouží jako připomínka skutečnosti, že o fungování lidského mozku víme překvapivě málo. Tento nový experiment by nám však mohl nabídnout vzrušující nové cesty pro studium, možná dokonce i porozumění nejhlubším vnitřním činnostem lidské mysli.
V současnosti se výzkumníci při studiu mozkových funkcí silně spoléhají na testování na zvířatech a modely umělé inteligence. Ale pokud se má věřit výzkumníkům stojícím za novou studií, tento pokrok by jednoho dne mohl eliminovat potřebu obou. „V minulosti byly modely mozku vyvíjeny podle toho, jak si počítačoví vědci myslí, že by mozek mohl fungovat,“ uvedl Kagan v prohlášení. „To je obvykle založeno na našem současném chápání informačních technologií, jako jsou křemíkové výpočty. Ale ve skutečnosti moc nerozumíme tomu, jak mozek funguje,“ dodal.
Pro svou studii vědci použili jak myši, tak lidské buňky. První z nich byly odebrány z mozků embryonálních myší, zatímco druhé byly odvozeny z lidských kmenových buněk. Buňky pak byly pěstovány na mikroelektrodových polích, které, jak vysvětluje tisková zpráva, je mohly „jak stimulovat, tak číst jejich aktivitu“. Odtud se hrálo dál. Doslova. Video z experimentu ukazuje, jak mozkové buňky úspěšně házely míčem tam a zpět.
Vědci použili elektrody na obou stranách pole, aby sdělili DishBrainu (přezdívka jejich výtvoru) polohu míčku. Elektrodová zpětná vazba pak naučila DishBrain, jak vypálit. V podstatě učí buňky, jak se stát pádlem. „Nikdy předtím jsme nebyli schopni vidět, jak buňky fungují ve virtuálním prostředí,“ řekl Kagan. „Podařilo se nám vybudovat prostředí s uzavřenou smyčkou, které dokáže číst, co se děje v buňkách, stimulovat je smysluplnými informacemi a poté interaktivním způsobem měnit buňky, aby se mohly skutečně navzájem měnit.“
„Tato nová schopnost naučit buněčné kultury vykonávat úkol, při kterém projevují vnímavost – ovládáním pádla pro vrácení míčku pomocí snímání – otevírá nové možnosti objevování,“ dodal Adeel Razi, ředitel Computational & Systems Neuroscience Laboratory na Monash University a spoluautor studie, „což bude mít dalekosáhlé důsledky pro technologie, zdraví a společnost.“
Samozřejmě, DishBrain je stále v rané fázi vývoje, ale může být na cestě k položení základů pro nový studijní obor. Mezitím je dalším úkolem na seznamu hraní pongu, jenže „opile“. „Snažíme se vytvořit křivku odezvy na dávku s etanolem – v podstatě je ‚opít‘,“ vysvětlil Kagan ve zprávě, „a uvidíme, jestli hru nehrají hůř, stejně jako když lidé pijí,“ dodal se smíchem.
