Přinášíme vám rozhovor s hráčem hry Warcraft 3, který měl to štěstí a čest hrát i v zahraniční scéně v klubech jako je ieS Virtual Gaming nebo Project Mercenary. Angeliusovi je teprve 15 let a splnilo se mu to, co se každému ani za dlouhé hraní nepovedlo. Byl placeným progamerem se značkovým tagem, který dává na potkání respekt, ale nakonec z toho rozjetého vlaku vystoupil.. Jak se mu toto vše podařilo a proč od potencionální kariéry upustil se dozvíte níže v rozhovoru, kde je Angelius vyzpovídán.
Ahoj Dominiku, jseš reprezentační hráč České republiky a prošel si mnohými známými kluby. Hodně lidí tě považuje za nadprůměrného hráče ba i hodně dobrého, ale jiní tě odsuzují jako špínu. Jaký máš takový názor sám na sebe ty?
Pro začátek bych chtěl všechny pozdravit . Hned z kraje jsi mi dal poměrně složitou otázku a já z ní nedokážu zrovna stylově vybruslit, takže bych asi řekl... Jsem flamer, vždycky jsem byl a okolí říká, že jsem taky psychopat, takže z toho bych asi vycházel . Jinak si ale myslim, že lidi, co mě znaj irl z LANek apod., by asi řekli, že jsem docela v pohodě a s trochou tolerance se se mnou dá spokojeně vyjít.
Jak bylo řečeno na začátku, jseš na soupisce české reprezentace a přesto si za ní doposud nic neodehrál. Bylo to z důvodu tvého neaktivního hraní nebo příčinu kladeš kapitánu repre?
Tak co se týče reprezentace, je to trochu složitější. Už před začátkem ENC jsem byl totiž neoficiálně inaktivní a Green to věděl. I přes to byl původní plán, že budu hrát já s Rikytanem, protože H34d odmítnul účast, což se následně zase změnilo a já byl už víceméně záskok. Že jsem nehrál rozhodně není chyba vedení, spíš naopak je potřeba složit Greenovi poklonu za to, kam repre dotáhnul a upřímně bych mu chtěl poděkovat a pogratulovat, a vlastně zároveň i popřát hodně štěstí v jeho SC II kariéře.
Nicméně ještě před půl rokem si procházel kluby jako je ieS Virtual Gaming nebo Project Mercenary. Jak si se vlastně poprvé dostal do kontaktu s těmito mocnostmi?
No z ieSu mě kontaktovali manažeři po hrách mezi DFS.WC3 a ieS.EAS, kde jsem potkal Roba a poměrně dost mu zavařil, i když jsem nakonec prohrál 2/1. Původně jsem to bral poměrně na lehkou váhu a nevěnoval jsem tomu moc pozornosti, protože jsem si říkal, že příležitostí bude ještě spousta a měl jsem zůstat v DEFEATERS. To se ale po menších neshodách v týmu a nabídnutí platu od tehdejšího manažera Deutschrittera rychle změnilo a já měl od začátku dalšího měsíce nastoupit už pod ieSem. V tom ale taky nastal zvrat a já se tak s ieS tagem ukázal už na WCG kvalifikaci.
A jak se ti hrálo v ieS? Prý ses seznámil s Habitem a spolu s DreAmem jste hrávali BuLi.
Habit byl hlavní manažer ieSu, jediná osoba s vyšší pozicí byl tenkrát Scath, což byl majitel. Rozhodně jsem se v ieSu měl úžasně, byla tam skvělá týmová atmosféra a hrozně přátelskej přístup k hráčům, zároveň je ieS taky jeden z nejbohatších klubů v Evropě (Švýcaři no), takže nikdy nenastaly finanční problémy a šlo to všechno hladce. Časem jsem se dostal do BuLi sekce díky výkonům a daY mi sliboval, že s DreAmem z Číny máme velkou šanci dostat se i do WC3L sekce. Tam ale nastal první problém, protože výkonově horší DreAm dostal vstupenku do WC3L za to, že přivedl do teamu Saie, což byla hlavní posila ieSu a já zůstal v BuLi a NPL. Já chvilku na to oznámil dočasnou inactivitu z osobních důvodů.
Co se ti na ieS oproti předchozím domácím týmům líbilo nejvíce? Byl si zde spokojený?
Tak v ieSu byla nepoměrně lepší organizace, podmínky, přístup a vůbec vše. Je složitý srovnávat tým z Československa a gigantickej tým na světový úrovni. Spokojenej jsem byl, dokud nepřišly první problémy, na který se samozřejmě nabalovaly další a další.
V každém týmu si dovolí hráči klást si podmínky týmu, ale v těch lepších je to spíše naopak nebo vzájemné. Dokázal by si popsat co si pro ieS musel dělat, aby sis udržel hráčské místo v line-upu?
To je pravda. Když jsem přišel do ieSu, bylo to poměrně rozpačitý, protože se všichni ptali co čekám, čeho bych rád dosáhnul a já vlastně byl nabranej ještě před pohovorem s Habitem, takže to bylo dost matoucí. Potom jsem ale dostal návrh podmínek s tim, že smlouvu zatím podepisovat nebudu, ale budeme vycházet na základě dohody, což mi poměrně vyhovovalo, protože ieSu se dalo věřit a se všim jsem souhlasil. Časem ale právě díky tomu vůbec nebyl problém cokoliv změnit, takže když mi něco nevyhovovalo, vždycky jsme spolu vyšli naprosto bezkonfliktně. Základem podmínek bylo samozřejmě nastoupení na všechny zápasy, s tim, že omluvu jsem musel posílat minimálně dva dny předem, potom byl kladenej důraz na výsledky a musel jsem se hlásit u manažera svojí sekce k řízenýmu tréninku, což jsou asi tak hlavní body dohody, co jsem dostal.
Čemu jseš nejvíce vděčný ze zkušenosti ieS? Určitě si se toho musel hodně naučit, ale něčeho i obětovat nebo ne?
Tak nejvíc mi rozhodně pomohl Habit a Deutschritter. Rozhodně nejlepší manažeři, co jsem kdy poznal. Díky nim jsem se vlastně přehoupnul z řadovýho hráče na domácí scéně v někoho, kdo měl najednou přístup ke všemu, měl pravidelný, řízený tréninky, velkou podporu od týmu a hrozně moc prostoru a rozhledu na rozdíl od ostatních hráčů. S tim ale samozřejmě souvisej i už zmíněný oběti. Bylo to celkem složitý všechno to zvládnout a stíhat, naštěstí moje hlavní éra byla o prázdninách, takže mi do toho nezasahovala škola. Každopádně deset až dvanáct hodin tréninku denně nebylo o víkendech vůbec nic zvláštního, protože jsem vlastně musel dohánět ostatní hráče z lineupu, abych si udržel místo a přes všední dny jsem hrával osm až deset hodin, takže jsem ze dne vlastne neměl téměř nic a měl jsem vyloženě korejskej režim. Jestli to stálo za to se dá říct dost těžko, ale asi bych ten čas stejně nevyužil líp.
Je známo, že jste spolu s Habitem a pár dalšími opustili řady ieS Virtual Gaming a hned na to přešli pod vlajky klanu Project Mercenary. Co bylo důvodem?
No my jsme víceméně odešli jen s Habitem. Díky těm neshodám s vedením kvůli DreAmovi, příchodu Rikytanova bejvalýho týmu DucKs, neshodám mezi manažerama, neshodám mezi hráčema a nakonec i vyhození jednoho z manažerů toho bylo prostě moc. Já s Habitem jsme už asi čtvrt roku byli hodně dobrý kamarádi a bylo očividný, že spolu zůstaneme i kdyby se mělo stát cokoliv. Bohužel to cokoliv přišlo poměrně nečekaně a Habit po další hádce s daYem oznámil odchod z týmu a vybídnul mě, abych to udělal taky, s tim, že on určitě sežene tým novej a zkusí pro nás vydobít ještě lepší podmínky. Já souhlasil, taky jsem odešel a ani ne tejden na to už jsme hráli pod PM.
Project Mercenary určitě nemohl dosahovat kvalit předchozího týmu nebo ano? Co je na tom pravdy?
Tohle je taky jedna ze složitějších otázek. Je pravda, že původně PM nemělo šanci ieSu konkurovat ani zdaleka. Velkou roli v tom hrály samozřejmě peníze, protože PM byl tým s nejmenším rozpočtem ve WCIP. Vypadalo to poměrně zoufale, protože se WCIP blížilo a Habit ještě ani neměl dost hráčů pohromadě, což mohlo dopadnout hodně špatně předevšim pro něho. Potom ale za velkýho úsilí všech manažerů a kapitána Erica team vypadal, tak jak vypadal a my mohli nastoupit do WCIP s čerstvou sestavou a uplně úžasnou týmovou atmosférou, která se utvrzovala s každym zápasem ve skupině a my tak naprosto nečekaně postupovali z prvního místa mezi top world týmama jako třeba SRSgaming, Mojawi, nebo GaB. Ve skupině jsme totiž dokázali neprohrát ani jeden zápas a měli jsme tak výborně otevřenou cestu do playoff.
Ačkoli jsi byl v PM, podle záznamu clan warů na ESL lze zjistit, že si zde už nic nehrál. Co bylo příčinou?
Moje inactivita a později i ohromná konkurence v týmu. Já díky už zhruba půlroční pauze neměl na to, abych soupeřil o místo s Bly4egem, což byl u nás undead no.1 a už vůbec ne s Ericem, Reprisalem nebo dalšíma hvězdama, co se vlastně stali členama rodiny, jinak se totiž ta atmosféra ani popsat nedá. Přestal jsem hrát vlastně někdy na začátku školního roku a WCIP je relativně čerstvá záležitost, takže se dá lehko dopočítat kolik měsíců mi asi tak chybělo k profesionálně schopný formě.
A copak jsi dělal, když si se nevěnoval zrovna profesionálnímu gamingu?
Když jsem ještě trénoval, tak vlastně nic jinýho nepřipadalo moc v úvahu. Občas hospoda, ale k tomu jsem měl vyhrazený páteční večery, když ještě byla po trénování nálada. Někdy jsem si musel dát delší přestávku, aspoň na 4 dny, takže jsme s rodinou někam odjeli a já si to vlastně užíval jako dovolenou v práci. Vyplnilo mi to prakticky všechen volnej čas, ale nějak moc mi to nevadilo, když jsem chtěl hrát progamingově, tak jsem s tim všim počítal a proto ten poměrně tvrdej trénink už nebylo nic zvláštního.
Pak ale PM měsíc zpátky celý warcraftový tým propustili, proč?
Jednodušše z finančních důvodů. Nemůžu rozebírat proč přesně a jak to bylo, ale majitel PM prostě už neměl po WCIP peníze na táhnutí týmu. Například Reprisal byl závislej víceméně jen na penězích z hraní a už to nebylo únosný. Navíc po našich výkonech v playoff to vypadalo dost dobře na první místo ve WCIP a tak po prohře s Pokeroff a ieS bylo třetí místo vlastně zklamáním pro všechny, jak pro hráče, tak i manažery. Byli jsme s tim faktem seznámený ještě před finále WCIP. PM se ale sekce nechtělo vzdát definitivně a tak nabrali novou sekci s neznámejma hráčema co asi nemaj finanční nároky. Jestli si dobře pamatuju, tak už teď PM nemá ani WCIP slot, protože ten vlastnil Eric jako kapitán. Já každopádně přeju tomuhle novýmu týmu hodně štěstí, myslim, že díky Abverovi můžou mít dobrou šanci se prosadit alespoň v NPL. A já jim to rozhodně přeju, protože tolik solidní a ochotný jednání co jsme si zažili tam, jsem nepoznal ani v ieSu, což je už hodně co říct.
Ty jsi nakousl nějaké pletky se slečnou Neomezuje tě tato známost od hraní? Nevadí ti to?
Hehe, no. Omezování od hraní je hodně relativní pojem. Tahle slečna totiž byla hlavní a definitivní příčina, proč jsem to před necelejma desíti měsícema zabalil a přestal se věnovat gamingu.
Zkoušeli jste někdy z legrace a nudy hrát Warcraft 3 proti sobě?
Popravdě ne a možná, že je to dobře... Neumíme totiž vůbec prohrávat a hádat se dá i kvůli jinejm věcem, no ne?
Nebudu dále vyzvídat.. Určitě by čtenáře zajímalo jestli si hrál Starcraft II Beta?
Hrál. Měli jsme v PM díky Habitovi několik keyů hned, co beta vyšla. Protože to ale bylo už dlooouho po seznámení s Terezou, tak jsem se tomu vůbec nevěnoval a nezaujalo mě to.
Stojí SC2 podle tebe za to? Půjdeš si ho hned koupit, až bude v červenci na pultech?
No, můj názor na SC je rozporuplnej. Rozhodně je to zajímavá hra, ale já byl skeptik už od první hry. Většinou poznáte už po chvilce, jestli je to hra, který se chcete věnovat nebo ne a já usoudil, že rozhodně ne.
Starcraft a nebo Warcraft? K čemu máš větší cit?
Rozhodně Warcraft. Starcraft mě prostě nezaujal a jsem skeptik i teď, po několika turnajích v SC co už proběhly a po tolika přeběhlících z W3. Jsem zvědavej jak to dopadne. Rozhodně bude konkurence ohromná, o dost větší než teď a bude zajímavý sledovat jak se hráči prosazujou.
Stále uvádíš, že jsi inactive, ale všem nám do očí bije WCG kvalifikace, kde jseš taky.. Co by si k tomu řekl?
Tak já se na WCG kvalifikaci přihlásil na poslední chvíli a poměrně nečekaně. Udělal jsem to spíš z důvodu tradice, než že bych se chtěl vrátit ke hraní. Ostatně je tak dost vidět i moje aktivita, když mám po měsíci odehranej jeden zápas a zbytek pořád jen posouvám a posouvám. Bůh ví, jestli vůbec odehraju skupinu.
Věříš, že se stále dobře umístíš, ikdyž už netrénuješ?
Předpokládám, že ne. I když mám relativně lehkou skupinu, už se necejtim ve svojí kůži a nic od toho nečekám. Vlastně se mi do odehrání ani nechce a čekám na moment, kdy budu mít chuť.
Blíží se nám další LanCraft Summer, pojedeš se podívat a hrát na tuto velkolepou akci?
Na 99% ne. Lancraft jsem sice navštívil asi 4x, vždycky to byla suprová akce, ale už to není pro mě. Z původních účastníků z řad Warcraftu tam nebude prakticky nikdo, s kym bych se chtěl vidět (samozřejmě jsou vyjímky, ale s těma se můžu vidět i jednotlivě) a po herní stránce už o to taky nestojim. Pokud bych se ale opravdu šíleně nudil a potřeboval zabít čas, tak bych možná přijel aspoň jako divák, když už nic.
V čem podle tebe zkrachoval úspěch LanCraftu u warcrafťáků?
V nich samotných a v špatné organizaci scény. Warcraft se prakticky z měsíce na měsíc stal hrou, která už vůbec není medializovaná, nedalo se o ní nikde nic přečíst, hodně hráčů uteklo k SC II, hodně organizátorů scény to zabalilo a s nima i hodně dalších hráčů... Sice by nebyl problém na Lancraft nahnat třicet hráčů Warcraftu, ale to by se celá organizace scény musela pojmout uplně jinak, muselo by se přistupovat individuálně a nesměla by vládnout lenost. Sice se mě to už netýká, ale je to vlastně docela smutný, vzhledem k tomu, že zahraniční scéna pořád žije.
Myslíš si, že je s legendární hrou Warcraft 3 do budoucna ámen?
Rozhodně ne, v tomhle jsem pozitivně naladěnej, zahraniční scéna pořád funguje a dokud jsou turnaje, tak jsou i hráči. Celosvětová scéna nestojí na naší zemi, takže úpadek tady nemá prakticky negativní efekt a pokud plány na příští rok, aspoň co se W3 týče, vyjdou, tak bych se o existenci vůbec nebál.
Co plánuješ ty Dominiku ohledně progamingu?
Já už vlastně nic. Pokud vyjde W4, tak se rozhodně rád zůčastnim aspoň na amatérský úrovni, ale dávno už to pro mě neznamená to, co dřív. Rozhodně jsem za ty tři roky života rád, poznal jsem spoustu lidí, získal spoustu zkušeností a zažil si spoustu zážitků a oběti co jsem přinesl jsou zanedbatelný. Mám teď v plánu uplně jiný věci a rozhodně ne v oboru gamingu, teda alespoň co se počítačů týče ;-D.
Chceš něco někomu vzkázat? Udělej to teď!
Tak vzhledem k tomu, že je to možná můj poslední rozhovor co dávám, musim se v tomhle odstavci trochu vyžít. Z lidí co tohle budou asi číst, tak bych chtěl poděkovat hlavně Sedovi, Bundovi, Greenovi a Tloušťovi. Všichni čtyři víte proč ;). Potom bych rád popřál hodně štěstí všem gamerům, ať už pro, nebo normálním a to nehledě na hru, kterou hrajou GL & HF. Jsem zastánce názoru, že hraní není jenom zábava, ale je to životní styl a pro někoho možná ideální. Zároveň taky díky všem lidem, co se mnou tu dlouhou dobu trpěli, ať už online, nebo na lankách, co mi dali šanci a co mi věřili. Potom rozhodně svojí rodině za podporu a nakonec taky ieSu a PM v čele s Habitem, kterýmu dlužim za tohle všechno asi uplně nejvíc. Jo pak ještě Michalovi „Abyss“ Benešovi a rozhodně ohromný dík Milanovi "Wittmanovi", on určitě bude vědět za co. Všem, který jsem v tomhle emo odstavci vynechal se omlouvám a samozřejmě to pro ně platí taky. A uplně to nejvíc nejdůležitější – chtěl bych pozdravit svojí Terezku, nejúžasnější, nejkrásnější a vůbec všechno nejlepší holku na světě.
Děkuju za odpovědi Dominiku. To je vše.. loučím se s tebou. Ahoj
Není zač Tomáši, taky děkuju. GL & HF, ať se ti daří dál aspoň tak, jako doteď ;).