Co tě vedlo k vytvoření esport herny na vysoké škole?
Raději bych tomu říkal učebna a není to tak jednoduchá otázka. Já s prosazováním univerzitního esportu začal cca před 5 lety. Cestu jsem měl lehce vyšlapanou díky svému dlouholetému působení v akademické sféře, ale lehké to nebylo. Oficiální esportová učebna je vlastně jen jeden z pilířů komunity, kterou tvořím.
Jde hlavně o to, že je Vysoká škola báňská, potažmo Fakulta elektrotechniky a informatiky natolik otevřená, že mi dovoluje progresivní přístup k esportu. Díky oné učebně se snažím stmelit hráčskou komunitu MSK (Moravskoslezském kraji) a edukovat v oblasti, která to potřebuje nejvíce. Snažím se neschovávat esportovce a učit ostatní o kladech i záporech profesionálního hraní. A k tomu všemu a mnoha dalšímu slouží Esport VŠB-TUO jeho učebna.
Byl to složitý proces? Vysoké školy nejsou přeci jen kolébkou progamingu.
Myslím, že si málo lidí dokáže představit, že přijde před skupinu starších akademiků, kteří využívají výpočetní techniku pouze k práci. Z her znají většinou šachy a mají názor, že by se každé dítě student měl vyhýbat především hrám a drogám (a to ve stejné míře). A teď tam stojíte, víte kdo je před vámi a začnete vysvětlovat proč to, co si zarytě myslí není pravda. Je to proces, který mne mnoho naučil a mockrát jsem spadl na “hubu“, ale 5 let úsilí a jeho výsledek stojí za to. Dnes je spousta lidí na naší univerzitě, kteří při slově esport dokáží říct: nehraju a nikdy hrát nebudu, ale pro ty mladé je to důležité a jsme tady přece především pro ně. Neříkám, že je to názor všech, ale za každého otevřeně smýšlejícího člověka děkuji.
Ležela všechna práce na tobě, nebo ti s projektem někdo pomáhal?
Od začátku do dnešních dní jsem jediný, kdo u projektu vydržel. Možná to bude znít namyšleně, ale jsme zakladatel myšlenky univerzitního esportu tak, jak vypadá teď. Neříkám, že jsme první, koho to napadlo, nebo kdo to zkusil, ale jsem zatím jediný kdo to dotáhl až k něčemu tak oficiálnímu jako je esportová učebna při vysoké škole s pro mne bezmeznou podporou od vedení. Chci poděkovat především univerzitě a FEI VŠB-TUO a pak asi miliardě dalších lidí, kteří byli okolo mě. Ale vždy to i přes mou častou nevoli stálo na mě…
Jakým směrem bys chtěl esport na VŠB směřovat?
Chci daleko víc být s hráči. Chci se hodně často potkávat a to v „offlinu“, protože to je to, co mě na tom baví. Dál myslím hodně na věci mimo VŠB, protože esportovou „pomoc“ potřebuje dle mého celá ČR. Chci dělat malé eventy pro všechny, dát do toho kus edukace a přednášek. Tvořím týmy v různých odvětvích esportu, které budou mít tu čest vyzvat další univerzity a já si myslím, že týmy naší univerzity dokáží porazit celou ČR! Doufám ve strašný kus zábavy a pozitivní energie, která zatím v Esportu VŠB-TUO je.
Co esport jako takový v ČR? Máš nějaké vyšší ambice?
O esportu v ČR jsem toho řekl už hodně a hodně bych ještě mohl, ale asi to je na jiný příběh. V podstatě jsem velice ambiciózní člověk. Takže moje plány sahají nad rámec ČR a nad rámec vysokých škol, ale někdy má člověk ten pocit, že když to řekne nahlas, tak se to nestane.
Jsi jeden ze zakládajících členů ESA. Jakou budoucnost této asociace vidíš?
Jestli je Esport VŠB-TUO moje srdcovka, tak ESA je moje duše. Tahle banda bláznů už mi mockrát nalila energii do žil. Někdy se cítím jako zakládající otec, už protože jsem v ESA nejstarší a jsem pyšným otcem! Budoucnost asociace úzce souvisí s budoucností studentského esportu vůbec. Nedokážu si představit, že by to, co ESA dělá, dokázal někdo jiný anebo se to mělo dělat jinak. Takže odpověď na otázku: budoucnost vidím velice optimisticky.
Máš něco na srdci, co bys chtěl na závěr vykřičet do světa?
Esportovci, organizátoři esportu, kyberatleti, berte se vážně. Nikdy nebudeme mít respekt okolního světa, pokud si budeme sami myslet, že to, co děláme, je klukovina. Neztraťte tu zábavu, co v tom je, nehledejte peníze, dávejte energii do něčeho, co vás baví i když se to třeba neobjeví na výplatní pásce. Buďte sví a žádnej toxic.. GLHF
